Ekologové mají pro tento rok nového úhlavního nepřítele. Bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil se stal prvním člověkem, který naštval poroty jmenované organizací Děti Země natolik, že v jednom roce získal jak Ropáka za nejhorší protiekologoický čin, tak i Zelenou perlu za nejhorší protiekologický výrok.
Ekologové mají pro tento rok nového úhlavního nepřítele. Bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil se stal prvním člověkem, který naštval poroty jmenované organizací Děti Země natolik, že v jednom roce získal jak Ropáka za nejhorší protiekologoický čin, tak i Zelenou perlu za nejhorší protiekologický výrok.
Exministr Drobil se Ropákem stal kvůli podpoře jaderné energie a spaloven odpadu, Zelenou perlu získal za větu: „Unie by měla přehodnotit svůj vztah k jádru. Bez toho, že jadernou energii prohlásíme za čistý, obnovitelný zdroj, nemáme šanci splnit dvacetiprocentní cíl podílu těchto zdrojů na výrobě elektrické energie, který si Evropa vytyčila.“
V podstatě jsou obě tato „ocenění“ zcela irelevantní, protože pouze koncentrovaně vyjadřují ideologičnost Dětí Země a podobných organizací. Tvrzení, že jádro je z hlediska globálního oteplování čistý zdroj není nové a navíc je naprosto pravdivé. Je to jeden z mála systémů, kterým dokážeme vyrobit energii bez zplodin vznikajících spalováním, protože jde o proces fyzikální a nikoliv chemický. Na tom není nic divného, nepochopitelného nebo zvláštního. Jde o látku, které relativně úspěšně rozumí většina žáků osmých tříd základní školy poté, co v chemii proberou okysličování.
Obnovitelnost jádra je pochopitelně nadsázka, zásoby jaderných paliv jsou nesporně stejně konečné, jako zásoby uhlí nebo ropy. Nicméně často se hovoří o obnovitelnosti jádra v tom smyslu, že zřejmě dosti brzo budou k dispozici velmi výkonné technologie, které umožní spotřebovat již jednou použitá paliva – tyto systémy existují již nyní, ale je vysoká pravděpodobnost, že v nedaleké budoucnosti dostaneme k dispozici podstatně lepší technologie. Takže o jádru se s jistou nadsázkou jako o „obnovitelném“ zdroji občas hovoří.
Takže tato ideologická hra na Ropáka a Zelenou perlu je jenom vyjádřením politiky Dětí Země a podobných organizací, které potřebují pozornost médií a k tomu potřebují také vytvářet veřejné nepřátele. Děti Země si našly svůj letošní terč a je jim přáno. Organizace se dostala do novin a exministr Drobil si obdobně ironicky liboval, v jaké dobré společnosti držitelů této ceny se to ocitl. My ostatní si můžeme říci, že by bylo fajn, kdyby zde o ekologii (i energetice) více lidí přemýšlelo, diskutovalo a psalo bez ideologických předpojatostí typu: sluníčko je vždycky dobré, atom je vždycky špatný.
