Martin Roman se už nerovná ČEZ a ČEZ se nerovná Martin Roman. Spekulace o důvodech odchodu asi nejznámějšího manažera v České republice plní v novinách stejně prostoru, jako kdybychom měli další záchvat politické krize.
Nemá smysl přidávat další spekulace k těm hromadám, které se již vrší. Můžeme věřit nebo nevěřit různým informacím o tom, že Martin Roman je tam nebo onde ve střetu zájmů, protože mu prý patří část Škody v Plzni, můžeme si libovat v konspiračních teoriích a věřit, že jeho odchod není odchod, ale pád způsobený „pražskými kmotry z ODS“. Je dokonce docela možné, že někomu se po jeho odchodu uleví a bude ho opravdu prohlašovat za svoje vítězství.
Ale co vzít v úvahu zcela prostou možnost, že být sedm let v čele největší společnosti v zemi je celkem zápřah? Já chápu, že to není dost konspirativní, ani příliš zábavné a natož dostatečně senzační, ale pořád je to alespoň racionální vysvětlení. Avšak popravdě a především to vidím ještě jinak – je opravdu tak podstatné, proč Martin Roman odchází? Není důležitější podívat se zpět na ty roky a říci si, jaké byly, zda firma směřovala správným směrem, zda je nyní silná a stabilní, kam má pokračovat, co má být její vizí pro další léta? A není zajímavější než to, proč generální ředitel opustil svůj post, ptát se raději, co chce dělat v budoucnosti a kam povedou jeho další kroky?
Je ale opravdu ČEZ na konci Romanovy éry silný a stabilní? Nemám pocit, že by o tom mohly být pochybnosti. Až uplyne nějaký čas, budeme moci s odstupem posoudit lépe některé kroky – investice v zahraničí, nákup a prodej dolů v Německu, rozsah investic do obnovitelných zdrojů, konkrétní rozhodnutí o způsobech a postupech modernizace některých hnědouhelných elektráren, řešení dlouhodobého sporu s Czech Coal…
Po čase budeme možná moci říci o něčem z tohoto výčtu, který by mohl být daleko a daleko delší, že to se povedlo na jedničku, u něčeho jiného budeme pochybovat. Anebo uvidíme, že jiné řešení by bylo lepší. Nelze šéfovat takové společnosti jako je ČEZ po tak dlouhou dobu, aby se nevyskytly a nenašly nějaké chyby. Jistě, budou lidé, kteří je budou interpretovat jako fatální, zločinné a podobně. Ale s tím, co nyní víme a co vidíme ve výsledcích ČEZ, je jasné, že společnost je opravdu silná a stabilní.
Proto je dobrým znamením, že bude zachována kontinuita. Romanův nástupce má zřetelně podobné názory a podobné vize, což je pro stát velmi podstatné, vždyť ČEZ je z hlediska ekonomiky i rozpočtu země neobyčejně podstatná firma. ČEZ a automobilka Škoda, to jsou klíčové společnosti, jejichž potíže by byly potížemi každého občana. Jakákoliv personální změna na nejvyšším postu elektrárenské firmy takového významu proto musí být promyšlená a opatrná. Kontinuita ale nemusí znamenat strnulé pokračování. Co by tedy měl ČEZ v příštím období více akcentovat?
Můj pocit je, že by měl výrazněji prosazovat svoje podnikatelské zájmy. Tím v žádném případě nemyslím nějaké organizování lobby nebo ovlivňování politiků, ale jeho rozhodnutí a činy by naopak méně měly pokukovat po státních zájmech a více sledovat smysl firmy, tedy maximalizaci zisku. ČEZ by se měl ještě více emancipovat, například výrazněji převzít iniciativu v otázce jaderné energetiky, především v konkrétních krocích.
Pro příští hodnocení éry Martina Romana bude zajímavá ještě jedna okolnost. Co bude tento manažer v příštích letech dělat. Dosud vedl především státní firmy – Škodu v Plzni v době, kdy ji vlastnil stát, ČEZ je majoritně také v rukou státu. Sáhne po něm lačný soukromý sektor? To bude zkouška trhem a já osobně si myslím, že touto zkouškou projde Martin Roman úspěšně. Tedy, že konec v ČEZu bude začátkem jinde.
