Klimatologové pozor! Se Zemí se opravdu cosi děje

Jsem skeptický k tomu, že za změny na planetě Zemi může člověk. Považuji to za představu opravdu homocentrickou, namyšlenou a přehnanou. Ale na to neznamená, že se s naší planetou cosi opravdu podstatného neděje.

Máme klimatologický panel a spoustu lobbistů, kteří soustavně prosazují další výdaje na boj se změnami klimatu. Byla přijata politická rozhodnutí se značnými ekonomickými dopady, které stály vyspělé země stovky miliard nebo biliony dolarů. To nás však nijak neposunulo k tomu, že bychom měli přesnější představu o skutečném vývoji na planetě.

Podle všech předpokladů měla být v poslední zimě (tedy v posledních zimách půl roku po sobě) ledová pokrývka v Arktidě i v Antarktidě nejmenší v dějinách (tedy v měřených dějinách). Ve skutečnosti byly ale obě ledové vrstvy největší, rekordní. V roce 2013 byla v Antarktické zimě rozloha ledu 19,5 milionu kilometrů čtverečných, to je o 3,5 procenta více než dlouhodobý průměr 1981 až 2010. Přitom klimatologové uvádějí, že teplota se v Antarktidě zvyšuje každý rok o 0,05 až 0,1 stupně Celsia. Jak je tedy možné, že i když teplota roste, led se šíří? V Arktidě dochází k velmi podobnému vývoji.

Rojí se různé teorie, některé divočejší a jiné daleko méně divoké. Ale mají jednu věc společnou. Nejprve ale nejvíce diskutované představy. Jednou z nich je změna proudění větrů, která má znamenat poměrně složitou reakci ve vrstvách vzduchu vedoucí k silnějšímu ledu. Druhá říká, že voda na pólech mění svoje složení a stává se sladší, tedy lépe mrzne. Další pracuje se složitým modelem chování vodních proudů v závislosti na aktivitách zemské kůry. Všimněme si ale konečně toho, co mají společného – ani v jednom případě prostě nemůže jít o to, že by změny vyvolal člověk. Tím nemyslím, že by tato vysvětlení byla pravdivá, tím myslím to, že se dějí věci, které neumíme jakkoliv vysvětlit způsobem, který by i jenom vzdáleně předpokládal, že za ně může člověk.

Popravdě je spíše čas přemýšlet o tom, jak se připravit na změny, které zažíváme. Zkusme přistoupit na představu, že to, co pomalu měříme a zkoumáme v posledních desetiletích na naší planetě, není výsledkem lidské činnosti a přestaňme plýtvat drahocennými zdroji na to, abychom odvrátili důsledky našeho jednání, které pravděpodobně vůbec nejsou důsledky našeho jednání.

Pokud by byly ty stovky miliard dolarů nebo dokonce nějaké biliony dolarů využity na to, abychom reálně prozkoumali mechanismy změn, abychom dokázali pochopit, co se vlastně děje a nesnažili se prokázat, že za to můžeme, a nepokoušeli se napravit údajné důsledky našeho chování, pravděpodobně bychom už mohli mít nějaké velmi relevantní výsledky. A nestáli bychom s otevřenou pusou nad tím, že ledu přibývá, když ho má ubývat.

S naší Zemí se opravdu něco děje, to asi cítíme všichni.

To, co se děje, je zřejmě velmi vážné a bude to opravdu mít rozsáhlé důsledky pro civilizaci.

Budeme asi potřebovat napnout naše zdroje a schopnosti k tomu, abychom se vyrovnali s řadou změn, které na nás čekají. Místo toho se hádáme o to, jestli snížit emise o 15 nebo 16 procent do roku 2023 nebo 2024. To nás odvádí od toho hlavního, od podstatných věcí.