Investigativci z České televize se bouří. Vedení jim prý osekává citlivé reportáže a dělá to z politických důvodů. Generální ředitel Petr Dvořák nabízí jiné vysvětlení: některé reportáže byly prostě odfláknuté. Etický panel jej v tom podporuje. Komu máme věřit?
Pokud by podobná interní debata probíhala v kterýchkoli novinách, které jsou soukromými, nikoli veřejnoprávními subjekty, vůbec by čtenáře nemusela zajímat. Pro vydavatele (a také pro inzerenty) je důležitý výsledek, který se redakční tým rozhodl veřejnosti za její (dobrovolně zaplacené) peníze nabídnout.
Každý, kdo někdy v tištěných médiích pracoval, ví, že místo na stránkách je omezené a boj o ně tvrdý. Uspět v konečném výběru může jen původní, objevný a samozřejmě také profesionálně zpracovaný materiál.
Profesionalita neznamená nic jiného, než dodržení několika prostých zásad: získat informace nejméně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (přitakání „brácha má pravdu“ od jednovaječného dvojčete váhu nezávislého zdroje přirozeně postrádá), správně je vyhodnotit, poskytnout prostor k vyjádření všem, jichž se tyto informace týkají, a to vše vyváženě poskládat do poutavého a srozumitelného celku. Nikdo by přitom neměl mít důvod k domněnce, že autor někomu straní a že mu své preference podsouvá.
Pokud se snad někdo z novinářů – zaměstnanců těchto soukromých subjektů někdy pokusil argumentovat ve prospěch svého příspěvku způsobem, který podle Mladé fronty Dnes a serveru iDnes používají investigativci z ČT, asi už ví, jak snadné je stát se nezaměstnaným.
Na Kavčích horách se ale natáčí veřejnoprávně. A peníze, které tam od nás všech plynou, nejsou poskytovány dobrovolně, nýbrž ze zákona. Znamená to automaticky, že zde vznikají jen samé vysoce profesionální a vyvážené příspěvky a pokud se nevysílají v původní podobě nebo vůbec, lze to vysvětlit pouze a jedině politicky motivovanými zásahy vedení?
Pro odpověď doporučuji navštívit stránky České televize, konkrétně jejich část věnovanou Etickému panelu ČT. Tento poradní orgán generálního ředitele funguje od roku 2004 a jeho posláním je přijímat stanoviska k eticky sporným aspektům pořadů České televize.
Zatím přijal 56 usnesení, v nichž se nejčastěji vyjadřuje k oprávněnosti stížností zaslaných nejvyššímu šéfovi (zbytek tvoří běžná agenda, konkrétně usnesení k termínům příštích zasedání). Z těchto stížností se 14 týkalo jen samotné vlajkové lodi publicistiky na ČT, pořadu Reportéři ČT. Výčet pochybení, které Etický panel Reportérům ČT vytkl, by byl dlouhý. Za všechna usnesení tohoto druhu stačí uvést to nejčerstvější ze 7. prosince letošního roku.
Týká se reportáže Michaela Fialy odvysílané 7. října pod názvem „Spor o vynálezy na vylepšený cement“. Z usnesení určitě stojí za to ocitovat alespoň některé pasáže:
„V prvé řadě není zřejmé, z jakého důvodu se Česká televize rozhodla téma zpracovat. Nejde totiž o ‚Spor o patenty‘, jak se zkoumaná reportáž jmenuje, nýbrž spor o platnost smlouvy a vyplacení odměn z ní plynoucí. Tedy nikoli o veřejný zájem, nýbrž zájem konkrétních jednajících postav sporu. Reportáž navíc obsahuje celou řadu informací, které se zkoumaným případem přímo nesouvisejí, vykreslují ale charakter postav jedné strany sporu… reportáž může působit neobjektivním až manipulativním dojmem.“
Česká televize by podle usnesení měla o své publicistické účasti v případech, ke kterým dá pravděpodobně podnět jedna strana sporu, rozhodovat vždy velmi obezřetně. „V těchto případech totiž vždy hrozí reálné nebezpečí, že snaha o medializaci je ve skutečnosti snahou o dosažení lepšího výchozího postavení ještě před nebo v průběhu soudního sporu,“ konstatoval Etický panel.
Upřímně řečeno – jestli byly podobně „profesionálně“ zpracovány „z politických důvodů osekané“ reportáže, které novináři z Kavčích hor oplakávají, má jednoznačně pravdu generální ředitel Petr Dvořák, respektive přímí nadřízení dotčených žurnalistů.
Patří jim můj dík za to, že za mé koncesionářské poplatky nedopustili opakování Fialovy blamáže.
