Brusel vyhlásil světu válku

Evropští lodivodi v Bruselu to již před časem vzali opravdu zostra a uvalili v podstatě daň na leteckou dopravu. Říká se jí ekologická, protože jde o poplatek za znečištění životního prostředí způsobené leteckou dopravou. Ve skutečnosti je to opravdu a jenom zdanění.

Navíc výsledkem pokusu uvalit povinnosti platit za průlety nebo přistání a starty letadel je odpor Číny, mnoha dalších zemí a zcela jednoznačné odmítnutí ze strany Spojených států. Přitom nemluvíme o nějakých slovních apelech a výzvách k jednání. Čína hrozí jednoznačnými činy v případě, že Evropa zdanění nezruší. Jedním z kroků je pozastavení jednání o nákupu evropských strojů za 14 miliard dolarů. Ve Spojených státech již Sněmovna reprezentantů i Senát přijaly zákon, kterým se zakazuje americkým leteckým společnostem přijmout nový evropský systém a uzpůsobit se mu.

Evropa, nikoliv jednotlivé státy, ale Evropská unie, se s oblibou staví do čela „boje za udržení obyvatelné planety“. Ve skutečnosti je to boj naprosto jiný – boj za stále větší přerozdělování, za zvyšování daní a to zcela skrytými způsoby, které nejsou tak očividné, jako růst daně z příjmu nebo daně z přidané hodnoty. Tato „Evropa“ nám již vnutila obrovský program nahraditelných zdrojů energie, díky kterému platí spotřebitelé na celém kontinentu navíc desítky miliard eur v cenách za energii, benzín, naftu a další produkty. Oficiálně jde o projekt, který má posílit „energetickou bezpečnost“ a ochránit životní prostředí. Ve skutečnosti je to zdanění.

Zatížení letecké dopravy novými poplatky je to stejné. Cílem je formálně záchrana života, ale ve skutečnosti to povede ke zdražení letecké dopravy, která se stane méně dostupná. Mocenské struktury Evropské unie získají další obrovské prostředky, které zmizí z kapes cestovatelů a přesunou se do oblasti kontroly politiků a byrokracie. Znovu – formálně je to něco jiného, ve skutečnosti jde jenom a pouze o další daň.

Obyvatelé evropských států se brání pouze sporadicky, ono je to všechno vlastně velmi nenápadné a konec konců vedené velmi „dobrými úmysly“ (není jimi dlážděna cesta do pekel?). V případě leteckých povolenek to ale Evropa přehnala. Její opatření je uskutečnitelné pouze v případě, že zasáhne stejně kontinentální letecké společnosti jako firmy ze všech ostatních světadílů.

Ale to už Brusel zašel hodně daleko, a jak vzkázali američtí zákonodárci, v této věci vzácně jednotní bez ohledu na příslušnost k republikánům nebo k demokratům, „Evropa si nemůže myslet, že má právo zdaňovat Američany“. To jsou zlatá slova a měli bychom si to velmi dobře pamatovat. Přijímáme totiž zlovůli Bruselu s jakýmsi předsmrtným klidem, apatií přejedených a přepitých nabobů, kteří jsou tak unuděni svým spokojeným a blahobytným životem, že jim už na ničem nezáleží. Brusel nemá právo zdaňovat ani nás, nemá právo vymýšlet nové daně, i když je maskuje jako proekologická a správná opatření, která zachrání naši planetu.

Je třeba začít nazývat činy Evropské unie správnými názvy. První položkou tohoto opravníkového slovníku je „ekologické opatření“ = „zvýšení daňové zátěže“.

Evropská unie je dobrá myšlenka – zajištění pohybu bez omezení, volného pohybu zboží, služeb, lidí i kapitálu, vytváření společného koordinovaného tlaku na pokračování liberalizace mezinárodního obchodu, spolupráce ve vědě, školství – to všechno jsou skvělé myšlenky, a které stojí se brát. Ale to, co žijeme, to je něco naprosto jiného, než jak by měla společná Evropa vypadat. A že už nám to musí zdůrazňovat dokonce i Čína, to je už opravdu strašlivá ostuda…