Miroslav Fišmeister: Z (recenze s ochutnávkou)
"Modré čtverce dne si nasadily na hlavu světlemodrý trychtýř / když první podzimní listy začaly rvát lásku ze stromů." (doufám, Mirku, že mě za tuhle citaci nezahlušíš, ale jednou tato báseň prostě zaznít musela, a sem se, vzhledem k tomu, jak hodlám tuto recenzi Tvého (fiš)majstrštyku pojmout, náramně hodí).
Po pravdě řečeno znám zpaměti jen málo básní...; vlastně, když na to přijde, jsem jich ani moc nepřečetl, což celkově snižuje moji kvalifikaci ohledně psaní recenzí na poesii .Proto jsem se také odhodlal napsat až o této Fišmeisterově knize, protože se o ní prostě nedalo nenapsat. Takže pouze podotýkám, že autor má na svém kontě s touto sbírkou celkem pět knih - Ten stolek je nízký (Petrov, 2005), To okno je malé (Carpe diem, 2006), Aspoň že postel je pohodlná (Carpe diem, 2007), Pískoviště (Pavel mervart, 2007) a Z (Větrné mlýny, 2009) – a jeho poesie již sklidila nemálo uznání. Pokud tedy říkám, že Z je lepší než cokoli, co Miroslav Fišmeister dosud publikoval, znamená to hodně.
Abych objasnil čím je"Z" tak výjimečná pro mě, musím nejprve napsat něco o tom, jak se četbě poesie obvykle věnuji. Obvykle tak, že se například chystám vypít si kávu nebo posedět v soukromí toalety, nemám zrovna nic rozečteno, i sáhnu do přihrádky s poesií, vytáhnu nějakou knížku, z níž si pak přečtu několik básní a vrátím ji zpět. Já totiž obvykle nemám s poesií trpělivost. Nejsem schopen číst dlouhé básně, protože se v nich ztrácím. Ideálním žánrem je pro mě haiku. Rychle se kochnout a hned zas dál. Jen málo sbírek poesie jsem přečetl od začátku do konce a žádnou jedním dechem. Tím se dostávám k tomu, proč je pro mě "Z" tak výjimečná – přečetl jsem ji jedním dechem. I minulé Fišmeistrovy knihy jsem přečetl celé a téměř jedním dechem a pokládám je za nesmírně dobré, fakt není snadné mě zaujmout!, ale "Z" je ještě o třídu lepší. Příslib výše uvedené rané básně rozkvetl do těch nejkrásnějších květů fantazie, neskutečných kontextů a šifer, jímž asi rozumím lépe než běžný čtenář... Pohlédněme na okamžik do autorova světa skrze "žalvovinové obroučky brýlí":
Hráčky v modrých trestech.
Každá má Obličej, potravu, oděv, pochyby.
Stárnu: přestal jsem se divit smutku.
* * *
V trolejbuse
tmavožluté krychličky smrti,
modré krychličky smrti.
Bageta kavárenské zahrádky.
Jen dvě zatáčky k tobě;
mezi nimi nekonečno.
Ať se fantazie vznáší kdekoli, je často nakonec zachycena přitažlivou silou smutku a nenaplněné lásky (zde nic osobního nevyzrazuji – autor se v tomto směru čtenáři otevírá více a explicitněji než kdy předtím). Ta vůbec Fišmeisterovým básním, zjevně prospívá. Přemýšlím, jaké to je, být ukřižován smutkem, touhou a poesií. Co je dobré pro umění, může být zničující pro tvůrce. Vlastně bych měl být možná rád, že mě poesie opustila...
Ale "Z" není jen sbírkou tu více tu méně průhledných šifer, je také sbírkou neuvěřitelných her s jazykem, jež působí nesmyslně a přesto v nich cítíte cosi jako smysl. Je to strašně zvláštní pocit. Čtete třeba...
Přátelé a lvi vytvářejí kyslík.
Na stole byla řeka.
Vytváříme ohně,
které se rozhoří až zítra.
Ohně z ledu.
...a kdesi uvnitř vás to vytváří pocit smyslu, jakési správnosti, případnosti a záměru, něčeho neuchopitelného, paradoxního, ale velice skutečného. Mimochodem – vybrat z knížky básně pro tuto recenzi bylo a nebylo snadné – vůbec nelze říci, že by tam byly dobré a slabší kousky. A současně je každá báseň natolik originální, že nesplývají (což se mi při četbě minulých Fišmeisterových sbírek přeci jen občas stávalo). Upřímně řečeno bych se s vámi nejraději podělil o všechny, ale to jednak nejde a jednak – pokud vás mnou vybrané ukázky zaujmou – rozhoupejte se a kupte si to – texty, které jsem nevybral, jsou stejně dobré, jako mnou zveřejněné ukázky. Je to vůbec jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. A je třeba také zmínit, že je rovněž typograficky a výtvarně na špičkové úrovni – Větrné mlýny odvedly vynikající práci. Jediná výhrada, která mě napadá: Nepřišel jsem na to, jak je graficky odlišeno, kdy na další stránce začíná nová báseň a kdy tam pokračuje text ze strany předchozí. Jde to samozřejmě kontrolovat dle obsahu, ale závada to je (básně jsou v drtivé většině bez názvu).
Ale zpět k poesii: Řekl jsem, že autor není stereotypní, a e úžasné, jak rozdílné útvary dokáže vykouzlit:
Nalezneme zde až brutální upřímnost k sobě:
To husté světlo v kuchyni,
to je parta Psanců na půdě.
Ne, to není parta Psanců na půdě,
to jsou střízlíci naplnění krví,
a
ostny dikobraza naplněné olovem
které mi buší na srdce.
A je to jako trauma
z války, v které jsem nebojoval.
Jako sebenenávist
zrozená z touhy po návratu do dětství.
Hříčky a paradoxní postřehy:
Za určitých okolností je včela knihou.
Mrazivost:
Šílené slunce odděluje čokoládovou barvu
od hudby prorůstající do druhého patra.
Skládka aut se rozrostla:
vrakovinné bujení prorůstá
do cvrččího patra.
Hlodavé sólo.
Klidná koanická haiku:
Tichá modlitba.
Rozpouštějící se cukr
praská v čaji.
I emocemi nabitá dramata:
Ijaja!
Další kanibalská tramvaj,
ale všichni blázni na zastávce
mají v břiše narvalí roh.
Taiinek?
Ijaja!
Harpunujte mě taky,
spravedlivě ulovení,
poslední napnutí!
Túniiúnek?
Ijaja!
Znalosti o dýchání.
Dýchání.
Zpívej, dokud dýcháš.
Takuutínek?
Ijaja!
V obývací místnosti
blázní měsíc.
vyhřezl kůň.
Tatínek!
(ta mě fakt dostala...)
Ale rozlučme se s Miroslavem Fišmeistrem ukázkou další důležité ingredience jeho strhující poesie – humorem:
Jak krásné!
Obydlená kapsa!
Nazdárek!
FIŠMEISTER, M. Z. Brno: Větrné mlýny. 2009. 264 stran.
Odkazy:
Za nejsympatičtější cenu (160Kč a neúčtují si poštovné a balné!) získáte knihu přímo u nakladatele.
Na weblogu Miroslava Fišmeistera si můžete přečíst další ohlasy.
V distribuci jsou stále ještě Fišmeisterovy starší knihy, které rozhodně také stojí za pozornost.
"Modré čtverce dne si nasadily na hlavu světlemodrý trychtýř / když první podzimní listy začaly rvát lásku ze stromů."
Po pravdě řečeno znám zpaměti jen málo básní...; vlastně, když na to přijde, jsem jich ani moc nepřečetl (i když, ve srovnání s průměrem české populace, asi pořád ještě naprůměrné množství), což celkově snižuje moji kvalifikaci ohledně psaní recenzí na poesii. Proto jsem se také odhodlal napsat až o této Fišmeisterově knize, neboť o ní prostě nešlo nenapsat. Takže pouze podotýkám, že autor má na svém kontě s touto sbírkou v této chvíli celkem osm knih a jeho poesie již sklidila nemálo uznání. Pokud tedy říkám, že "Z" je lepší než cokoli, co Miroslav Fišmeister dosud publikoval, znamená to hodně.
Abych objasnil čím je"Z" tak výjimečná pro mě, musím nejprve napsat něco o tom, jak se četbě poesie obvykle věnuji. Obvykle tak, že se například chystám vypít si kávu nebo posedět v soukromí toalety, nemám zrovna nic rozečteno, i sáhnu do přihrádky s poesií, vytáhnu nějakou knížku, z níž si pak přečtu několik básní a vrátím ji zpět. Já totiž obvykle nemám s poesií trpělivost. Nejsem schopen číst dlouhé básně, protože se v nich ztrácím. Ideálním žánrem je pro mě haiku. Rychle se kochnout a hned zas dál. Jen málo sbírek poesie jsem přečetl od začátku do konce a žádnou jedním dechem. Tím se dostávám k tomu, proč je pro mě "Z" tak výjimečná – přečetl jsem ji jedním dechem! I minulé Fišmeistrovy knihy jsem přečetl celé a téměř jedním dechem a pokládám je za nesmírně dobré, opravdu není snadné mě zaujmout!, ale "Z" je ještě o třídu lepší. Příslib výše uvedené rané básně rozkvetl do těch nejkrásnějších květů fantazie, neskutečných kontextů a šifer, jímž asi rozumím lépe než běžný čtenář. Pohlédněme na okamžik do autorova světa skrze "žalvovinové obroučky brýlí" (ano, opravdu "žalvovinové"!):
Hráčky v modrých trestech.
Každá má Obličej, potravu, oděv, pochyby.
Stárnu: přestal jsem se divit smutku.
* * *
V trolejbuse
tmavožluté krychličky smrti,
modré krychličky smrti.
Bageta kavárenské zahrádky.
Jen dvě zatáčky k tobě;
mezi nimi nekonečno.
Ať se fantazie vznáší kdekoli, je často nakonec zachycena přitažlivou silou smutku a nenaplněné lásky (zde nic osobního nevyzrazuji – autor se v tomto směru čtenáři otevírá více a explicitněji než kdy předtím). Ta vůbec Fišmeisterovým básním, zjevně prospívá. Přemýšlím, jaké to je, být ukřižován smutkem, touhou a poesií. Co je dobré pro umění, může být zničující pro tvůrce. Ale současně to může být jediná šance, jak se nenechat posednout archetypy silnými tak, že z člověka doslova vymáčknou duši.
Ale "Z" není jen sbírkou tu více tu méně průhledných šifer, je také sbírkou neuvěřitelných her s jazykem, jež působí nesmyslně a přesto v nich cítíte cosi jako smysl. Je to strašně zvláštní pocit. Čtu třeba...
Přátelé a lvi vytvářejí kyslík.
Na stole byla řeka.
Vytváříme ohně,
které se rozhoří až zítra.
Ohně z ledu.
...a kdesi uvnitř to vytváří pocit smyslu, jakési správnosti, případnosti a záměru, něčeho neuchopitelného, paradoxního, ale velice skutečného! Mimochodem – vybrat z knížky básně pro tuto recenzi bylo a nebylo snadné – vůbec nelze říci, že by tam byly dobré a slabší kousky. A současně je každá báseň natolik originální, že nesplývají (což se mi při četbě minulých Fišmeisterových sbírek přeci jen občas stávalo). Upřímně řečeno bych se nejraději podělil o všechny, ale to jednak nejde a jednak – pokud vás mnou vybrané ukázky zaujmou – rozhoupejte se a kupte si to – texty, které jsem nevybral, jsou stejně dobré, jako mnou zveřejněné ukázky.
Je třeba také zmínit, že je rovněž typograficky a výtvarně na špičkové úrovni – Větrné mlýny odvedly vynikající práci. Jediná výhrada, která mě napadá: Nepřišel jsem na to, jak je graficky odlišeno, kdy na další stránce začíná nová báseň a kdy tam pokračuje text ze strany předchozí. Jde to samozřejmě kontrolovat dle obsahu, ale závada to je (básně jsou v drtivé většině bez názvu).
Ale zpět k poesii: Řekl jsem, že autor není stereotypní, a je úžasné, jak rozdílné útvary dokáže básník vykouzlit.
Nalezneme zde až brutální upřímnost k sobě:
To husté světlo v kuchyni,
to je parta Psanců na půdě.
Ne, to není parta Psanců na půdě,
to jsou střízlíci naplnění krví,
a
ostny dikobraza naplněné olovem
které mi buší na srdce.
A je to jako trauma
z války, v které jsem nebojoval.
Jako sebenenávist
zrozená z touhy po návratu do dětství.
...hříčky a paradoxní postřehy:
Za určitých okolností je včela knihou.
...mrazivost:
Šílené slunce odděluje čokoládovou barvu
od hudby prorůstající do druhého patra.
Skládka aut se rozrostla:
vrakovinné bujení prorůstá
do cvrččího patra.
Hlodavé sólo.
...klidná koanická haiku:
Tichá modlitba.
Rozpouštějící se cukr
praská v čaji.
...i emocemi nabitá dramata:
Ijaja!
Další kanibalská tramvaj,
ale všichni blázni na zastávce
mají v břiše narvalí roh.
Taiinek?
Ijaja!
Harpunujte mě taky,
spravedlivě ulovení,
poslední napnutí!
Túniiúnek?
Ijaja!
Znalosti o dýchání.
Dýchání.
Zpívej, dokud dýcháš.
Takuutínek?
Ijaja!
V obývací místnosti
blázní měsíc.
vyhřezl kůň.
Tatínek!
Ale rozlučme se s Miroslavem Fišmeistrem ukázkou další důležité ingredience jeho strhující poesie – humorem:
Jak krásné!
Obydlená kapsa!
Nazdárek!
FIŠMEISTER, M. Z. Brno: Větrné mlýny. 2009. 264 stran.
Odkazy:
Za nejsympatičtější cenu (160Kč a neúčtují si poštovné a balné!) získáte knihu přímo u nakladatele.
Na weblogu Miroslava Fišmeistera, který je sám o sobě fantatickou a čtenáři doporučení hodnou oázou kultivovného poetička slovního i fotografického, si můžete přečíst další ohlasy.
V distribuci jsou stále ještě Fišmeisterovy starší i novější knihy, které rozhodně také stojí za pozornost. Některé i v elektronické podobě.
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Budoucnost Česka není nejrůžovější. Islamizaci se nevyhneme, říká sociolog
Premium Podle sociologa Martina Potůčka nefunguje český stát tak, jak by měl. Počet zemřelých pravidelně...
Advokátovi Jelínkovi zapálili dvě auta a přívěs. Byla to odpověď mafie, říká
Úmyslně zapálený požár dvou aut a přívěsu pro koně vyšetřují karlovarští policisté. Žhář zapálil...
Válka o migranty na obzoru. Z Británie prchají do Irska, to je hodlá vracet
Dublin podezírá Londýn, že jeho rozhodnutí posílat nelegální migranty do Rwandy vede k nárůstu...
Šest Čechů zadržených v případu falešných bankéřů na Ukrajině je ve vazbě
Šest Čechů zadržených v půlce dubna na Ukrajině v případu česko-ukrajinského gangu falešných...
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot