Cesta temným lesem
Skutečnost, že nám tak prastaré a archetypické příběhy, jakými jsou pohádky, dávají zprávu o nezbytnosti takové cesty v životě hrdiny, si opravdu zaslouží hlubší zamyšlení. Všimněme si, že pohádkový hrdina, jenž vešel do „temného lesa", neutíká zpět do veselejšího světa, nesnaží se mít tuto nepříjemnou cestu co nejdříve z krku ani nepoužije žádné kouzlo, jež by mu pomohlo rychle z tohoto lesa uniknout (respektive: někteří pohádkoví hrdinové – obvykle „dva starší bratři“ tak činí, ale – jak víme – nakonec se jim to nevyplatí.) Hrdina prostě stráví v temnotě tolik času, kolik je třeba. Jde o zkušenost, kterou nelze uspěchat.
Dnešní doba je ale k tomuto pohádkovému poselství hluchá. Příklad: Bylo období, kdy jsem prožíval dosti těžkou depresi a ze všeho nejvíc jsem potřeboval být sám. Na ulici jsem potkal kamaráda, jenž se se mnou dal do řeči. Mně moc do řeči nebylo, ale slušnost zvítězila. Dotyčný mi navrhl, abych ten večer šel do hospody, v níž se mělo sejít několik našich společných přátel. Odvětil jsem, že nemám chuť jít do hospody. Přemlouval mne a použil slova typu: „Alespoň přijdeš na jiné myšlenky.“ Jenže já jsem nepotřeboval přijít na jiné myšlenky, potřeboval jsem být sám!
V žádném případě tím ale nechci říci, že přítelova nabídka hospody byla sama o sobě v nepořádku. Jako nevhodné jsem vnímal jeho nutkavé přemlouvání, pociťoval jsem je coby projev nedostatečného respektu k mé vlastní vůli. O čem toto setkání vlastně vypovídá? Především o představě mnohých lidí, že „být v temném lese“ je něco špatného a to nejlepší, co je pro takového poutníka možné udělat, je rozptýlit (sic!) jej, přivést na „jiné myšlenky“. A tak rozptylujeme a jsme rozptylováni, místo abychom se naopak SOUSTŘEDILI.
Jedním z důvodů je skutečnost, že člověk, jenž bloudí svým „temným lesem“, je z hlediska společnosti neproduktivní – jak z hlediska produkce peněz (není to vhodný stav duše pro výdělečnou činnost), tak i z hlediska produkce zábavy (není zábavným společníkem). Lidé se tak automaticky snaží tento stav násilně zvrátit. A to nejen okolí takového poutníka, ale i poutník sám, neboť pod tlakem okolí trpí výčitkami svědomí a neuvědomuje si, že ve skutečnosti prožívá něco nesmírně cenného.
Jak tedy přistupovat k pouti temným lesem? Jsme-li my těmi poutníky, nenechme se rozptylovat. Koneckonců jsme možná blízko smrti, ale ještě nás nezpopelnili, takže jakýpak rozptyl? Soustřeďme se a přijměme pokorně nesnáze, jež cesta přináší. Ale i pokud se budeme soustředit, není jisté, že neztratíme cestu. K jejímu znovunalezení nám ale nepomůže rozptýlení v hospodě, na loučce či jinde. Pomůže nám průvodce. V pohádkách se průvodci objevují v podobě moudrých zvířat, kouzelných dědečků či jiných bytostí tohoto druhu. Pro nás může být průvodcem dobrý psycholog, který se nebude snažit o rychlou nápravu situace (pakliže ovšem nepůjde o krizovou intervenci), ale pouze pomůže porozumět povaze této cesty a naznačí cestu zbloudilému; a někdy i psychiatr. Jenže nalézt dobrého psychiatra je pro poutníka temným lesem stokrát těžší a ošidnější, než nalézt dobrého psychologa. Psycholog je rádce a průvodce, psychiatr je kouzelník, nabízející magický lektvar (psychofarmaka). Jenže většina psychiatrů pokládá za úspěch rychlé „vyléčení“ pacienta, nikoli jeho duchovní růst. A psychiatrovy lektvary jsou dvousečné zbraně. Mohou pomoci udržet poutníka v pohybu, ale mohou jej také vyvést z lesa ven předčasně – rovnou do nejbližší zlodějské krčmy.
Důležité je mít svou cestu stále na zřeteli – však to znáte: „ani krok stranou, neohlédnout se, nezastavit se“. Nehledat únikové cesty. Jít. Někdy je to na dlouho a obvykle to bolí. Asi bych se také měl zmínit, že tu cestu nemusí poutník přežít. Vlastně je zde významná souvislost s konceptem tzv. „šamanské nemoci“.
Kráčíte-li temným lesem, nenechte se rozptýlit. A pokud někdo z vašich blízkých nastoupil tuto cestu – nerozptylujte jej ve chvíli, kdy usiluje být celistvým!
Skutečnost, že nám tak prastaré a archetypické příběhy, jakými jsou pohádky, dávají zprávu o nezbytnosti takové cesty v životě hrdiny, si opravdu zaslouží hlubší zamyšlení. Všimněme si, že pohádkový hrdina, jenž vešel do „temného lesa", neutíká zpět do veselejšího světa, nesnaží se mít tuto nepříjemnou cestu co nejdříve z krku ani nepoužije žádné kouzlo, jež by mu pomohlo rychle z tohoto lesa uniknout (respektive: někteří pohádkoví hrdinové – obvykle „dva starší bratři“ tak činí, ale – jak víme – nakonec se jim to nevyplatí.) Hrdina prostě stráví v temnotě tolik času, kolik je třeba. Jde o zkušenost, kterou nelze uspěchat.
Dnešní doba je ale k tomuto pohádkovému poselství hluchá. Příklad: Bylo období, kdy jsem prožíval dosti těžkou depresi a ze všeho nejvíc jsem potřeboval být sám. Na ulici jsem potkal kamaráda, jenž se se mnou dal do řeči. Mně moc do řeči nebylo, ale slušnost zvítězila. Dotyčný mi navrhl, abych ten večer šel do hospody, v níž se mělo sejít několik našich společných přátel. Odvětil jsem, že nemám chuť jít do hospody. Přemlouval mne a použil slova typu: „Alespoň přijdeš na jiné myšlenky.“ Jenže já jsem nepotřeboval přijít na jiné myšlenky, potřeboval jsem být sám!
V žádném případě tím ale nechci říci, že přítelova nabídka hospody byla sama o sobě v nepořádku. Jako nevhodné jsem vnímal jeho nutkavé přemlouvání, pociťoval jsem je coby projev nedostatečného respektu k mé vlastní vůli. O čem toto setkání vlastně vypovídá? Především o představě mnohých lidí, že „být v temném lese“ je něco špatného a to nejlepší, co je pro takového poutníka možné udělat, je rozptýlit (sic!) jej, přivést na „jiné myšlenky“. A tak rozptylujeme a jsme rozptylováni, místo abychom se naopak SOUSTŘEDILI.
Jedním z důvodů je skutečnost, že člověk, jenž bloudí svým „temným lesem“, je z hlediska společnosti neproduktivní – jak z hlediska produkce peněz (není to vhodný stav duše pro výdělečnou činnost), tak i z hlediska produkce zábavy (není zábavným společníkem). Lidé se tak automaticky snaží tento stav násilně zvrátit. A to nejen okolí takového poutníka, ale i poutník sám, neboť pod tlakem okolí trpí výčitkami svědomí a neuvědomuje si, že ve skutečnosti prožívá něco nesmírně cenného.
Jak tedy přistupovat k pouti temným lesem? Jsme-li my těmi poutníky, nenechme se rozptylovat. Koneckonců jsme možná blízko smrti, ale ještě nás nezpopelnili, takže jakýpak rozptyl? Soustřeďme se a přijměme pokorně nesnáze, jež cesta přináší. Ale i pokud se budeme soustředit, není jisté, že neztratíme cestu. K jejímu znovunalezení nám ale nepomůže rozptýlení v hospodě, na loučce či jinde. Pomůže nám průvodce. V pohádkách se průvodci objevují v podobě moudrých zvířat, kouzelných dědečků či jiných bytostí tohoto druhu. Pro nás může být průvodcem dobrý psycholog, který se nebude snažit o rychlou nápravu situace (pakliže ovšem nepůjde o krizovou intervenci), ale pouze pomůže porozumět povaze této cesty a naznačí cestu zbloudilému; a někdy i psychiatr. Jenže nalézt dobrého psychiatra je pro poutníka temným lesem stokrát těžší a ošidnější, než nalézt dobrého psychologa. Psycholog je rádce a průvodce, psychiatr je kouzelník, nabízející magický lektvar (psychofarmaka). Jenže většina psychiatrů pokládá za úspěch rychlé „vyléčení“ pacienta, nikoli jeho duchovní růst. A psychiatrovy lektvary jsou dvousečné zbraně. Mohou pomoci udržet poutníka v pohybu, ale mohou jej také vyvést z lesa ven předčasně – rovnou do nejbližší zlodějské krčmy.
Důležité je mít svou cestu stále na zřeteli – však to znáte: „ani krok stranou, neohlédnout se, nezastavit se“. Nehledat únikové cesty. Jít. Někdy je to na dlouho a obvykle to bolí. Asi bych se také měl zmínit, že tu cestu nemusí poutník přežít. Vlastně je zde významná souvislost s konceptem tzv. „šamanské nemoci“.
Kráčíte-li temným lesem, nenechte se rozptýlit. A pokud někdo z vašich blízkých nastoupil tuto cestu – nerozptylujte jej ve chvíli, kdy usiluje být celistvým!
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Starosta Novotný by měl z ODS odejít sám, domnívá se Stanjura
Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný...
Volby by vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty, s SPD by mělo vládní většinu
Sněmovní volby by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by byla s...
Ukrajina zničila ruskou minolovku, drony poškodila rafinerii ve Slavjansku
Sledujeme online Zničili jsme minolovku ruské černomořské flotily, ohlásili v sobotu večer ukrajinští námořníci. V...
Malostranský zápisník: Chcimír, nebo mírotvorce? Kdo spolkl ropuchu?
Premium Nechceme slevu zadarmo – a při hlasování o skvělém migračním paktu se statečně zdržíme! ODS už...
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot