Problém českého piva: Zmizela pěna

Některá piva jsou šizená chemickým stabilizátorem. To prý odhalil test MF Dnes. Další nesmysly už nemá smysl citovat - vše je v duchu rádia Jerevan. Piva nejsou šizená a stabilizátor není chemický. Na stranu druhou některé pivovary "zvyšují" výdrž pivní pěny chmelovým stabilizátorem - což není nic jiného, než extraktivní látky získané z chmele.

Tetrahop je chmelový extrakt, tedy výrobek z chmele, o čem svědčí i stejný celní kód 13021300, pod kterým je tento produkt dovážen do EU nebo z ní vyvážen.

Tetrahop, neboli redukovaný nebo izomerizovaný chmelový extrakt, používá jako součást chmelení řada pivovarů na celém světě včetně Evropy už víc než 30 let a v ČR přibližně 15 let. Stejně dlouho je jako jedna z dávek chmelení používán i ve Svijanech.

České pivo doznalo v posledních dvou desetiletích významné změny. Na jedné straně se stabilizovala jeho chuť - k tomu přispěly nové technologie a také vyšší kvalita surovin. Na straně druhé se výrazně snížila kultura čepování - pivo dnes točí kde kdo  - s prominutím i lidé se znalostmi redaktorky MF Dnes, ktrerá píše o pivu. Podle toho pivo vypadá - je ztrhané, přechlazené, přečasto bez pěny už v momentě, kdy vám ho přinese číšník na stůl.

Pokud pěnu má, je téměř jisté, že do minuty ji ztratí. Krom čepování tu má vliv i technologie výroby a způsob stabilizace piva. V pivu díky výrobnímu postupu i surovinám chybí pěnotvorné bílkoviny, pivo nebývá nasycené přirozenou cestou, ale často dofouknuté kysličníkem jako sifon. Móda hlupců přechlazovat pivo a točit ho na jeden ráz, jsou poslední rány do srdce kvalitní pivní pěny.

České pivo má mít 9 stupňů Celsia a má se točit alespoň na třikrát. Pivo se díky tomu provětrá a je pitelnější, má hladší chuť a vyniknou všechny tóny sladu i chmele.

Nevím, kde se tu vzala americká móda točit pivo na šesti, leckdy na pěti stupních. U amerického Budweiseru to má smysl - přechlazení zakrývá chuťovou prázdnotu lehkého piva, ale proč tak ničíme piva evidentně dobrá? To jako byste dali na led burgundské modré. Ano, vinař není takový magor jako pivař. A to jsme u tématu nejošidnějšího - u pivní kultury v Čechách, která prakticky neexistuje. Český obzor začíná a končí plzní. Nic proti Prazdroji, (ani to s ním nesouvisí), ale je to sakra málo.

Pokud jde zmíněné trendy, zdá se, jako by se tu od devadesátých let úmyslně vytvářel prostor pro ony light beery, eurobíry bez chuti barvy a vůně. To naštěstí neklaplo - dnes a denně se rodí v Čechách a na Moravě nová excelentní a unikátní piva s výraznými charaktery. Nositeli pokroku jsou tu hlavně malé pivovary a minipivovary. Ale i ona Plzeň si drží svůj vysoký standard.

Nevím, kde autorka článku sebrala tvrzení, že piva se stabilizátorem jsou ošizená? No, byla to řečnická otázka, vím to a prosím své pivovarské kamarády, aby nemátli veřejnost přespříliš.

Jen totální pivovarský ignorant může svijanský pivovar obvinit, že pivo šidí. Svijany do piva dávají tuším také další surogáty - např. cukr. I to už bylo konkurenci trnem v oku. Ale tenhle způsob výroby je dražší - nikoli levnější. Výsledkem jsou rozhodně piva z nejlepších na českém trhu. Piva, která voní a mají plnou sladovou chuť. A  onen cukr se dává do většiny belgických ušlechtilých piv a samozřejmě i do ušlechtilých unikátních piv v Británii nebo USA. Tohle je ovšem kategorie českému pivovarníkovi totálně neznámá.

Použití chmelového extraktu samozřejmě nijak neodporuje české legislativě (ani jiné kdekoli na světě).

Ale bylo by jistě fér, kdyby pivovary používající stabilizátory - jakékoli, tuto skutečnost uvedly na etiketu. Není to jen tetrahop ale třeba i kyselina askorbová. Ta se zase užívá jako antioxidant.

Je totiž jasné, že v soutěži o výdrž pěny je zvýhodněný nápoj s pěnovým anabolikem. Faktem ovšem zůstává, že onen Tetrahop je extrakt z chmele a je dobrou pomůckou při dochmelování piva s vlivem mj. i na pěnivost - víc nic. Žádná chemie, a samozřejmě nic co by do piva nepatřilo.

Problém není Tetrahop ale pěna. Pivní pěna, která zmizela. A s ní kus poctivého českého piva.