Ať auta jezdí na dřevoplyn

Mám návrh: Co takhle ropu a elektřinu z části nahradit dřevem. Tam, kde to je možné by domácnosti měly zplynovací kotle na dřevoplyn. Ten by se hromadil v zásobnících. Plynem by se pak topilo. A nejen to - na tento plyn by mohla jezdit i auta, traktory a náklaďáky. Večer přiložíte pár polen a ráno si natankujete plnou nádrž plynu. Blbost?

Na doevoplyn jezdí i motocyklyarchiv
Moderní kotle na dzplynování dřeva už mnozí znají a ve světě jsou jednoznačným trendem. Ale jen nejstarší babičky u nás pamatují auta na dřevoplyn. Ta jezdila během druhé světové války, když veškerá ropa putovala na frontu. V obsazeném Dánsku bylo dřevoplynovými vyvíječi tehdy poháněno 95% zemědělských strojů, traktorů, nákladních aut, stacionárních motorů a motorových lodí. V neutrálním Švédsku bylo takhle poháněno 40% vozidel. Auta na dřevoplyn, osobní i nákladní  vyvíjela od roku třicátých let německá firma Atmos i pro českou škodovku (dodnes je má na svých německých stránkách). 
První čtyřtaktní motor na plyn byl sestrojen v roce 1876, celé jedno desetiletí před benzínovým. Faktem je že s nástupem nafty se vývoj motorů plyn všeobecně zastavil. I dnešní auta cojezdí na LPG nebo zemní plyn mají motory původně benzínové.
Motory přestavěné na dřevoplyn měly nízký a nestálý výkon, zanášely se dehtem a trpěly zvýšeným abrazívním opotřebením díky popílku. Generátor dřevoplynu (v podstatě velká kamna před či za vozem) byl ve vozidlech velkou přítěží a vyžadoval častou ruční obsluhu. Výkon motoru byl nižší o více než 20 % oproti benzínu a bylo nutné řadit při vysokých obrátkách – motor musel neustále „nasávat“ plyn. Litr benzínu nahradí asi 1,5 kg dřeva (tvrdého). 
Zalesnění prospěje klimatu, ekonomice i zdraví
Než vyslovíte první námitku, zkuste si na pár sekund představit, že alespoň sto let by automobilový průmysl vyvíjel a vyráběl auta na dřevoplyn. Asi by se od těch dnešních výkonem ani designem nelišila. Jen jejich exhalace by byly prakticky nulové. Okolí měst i vesnic by pokrývaly lesy rychle rostoucích dřevin, i lesy dubové a bukové. Skleníkový efekt by byl neznámý pojem. Stejně tak stoleté povodně. Lesy totiž zvyšují stabilitu vodního cyklu v přírodě a také klimatickou stabilitu. Netrápil by nás úbytek spodní vody ani extrémní sucha. To jsou souvislosti, které se logicky nabízí jen při prvním zamyšlení. Ubylo by řádově rakoviny způsobené karcinogenními účinky ropných spalin. Havárie ropných tankerů bychom znali jen ze sci-fi. V arabských zemích by panovali beduíni na velbloudech a nikdo by se s nimi nepral o jejich území. Pokud by někdy existoval nějaký Saddám, měl by maximálně na nákup kalašnikovů. Válek a převratů by ubylo i v Africe. Co je důležité, prakticky každá země by byla z velké části energeticky soběstačná. Tady samozřejmě výjimám velkou část průmyslu. Jinými slovy -orientace na jiné zdroje než na ropu by změnila strategickou tvář planety. Arabové a Rusko by ztratily drtivou část ekonomického potenciálu.
13 kilo dřeva na 100 km
Nic není ovšem ztraceno - největší důvod mluvící proti dřevu - levná ropa - už pominul a nikdy se nevrátí. Také už není třeba montovat velké kotle za automobil. Plyn by se mohl vyrábět buď ve velkých "spalovnách" nebo doma (tedy tam, kde se dnes topí v kotli uhlím nebo dřevem, paneláky na mysli nemám).
Zásadní námitka proti je - dřevo ropu nenahradí, protože ho je málo. Nafty a benzínu se v ČR spotřebuje asi 4,5 milionů tun ročně. To by znamenalo cca 6,75 milionů tun dřeva. Dnes se těží v republice určitě víc než 9 milionů kubíků dřeva. Tězko se to přepočítává - ale kubík suchého dřeva může vážit 450 - 800 kg. Takže v té horší variantě je to 4 050 000 tun. 
To je ovšem dané stávající poptávkou. Těží se méně dřeva než naroste. Není pochyb, že by se dala využít dnes holá pole a pastviny "ošetřované" z dotací EU - tedy z našich daní. Znám kraje, kterým by zalesnění vyloženě prospělo, třeba Mostecko, Lounsko. Zvýší se nejen atraktivita holé krajiny, ale také vodní hospodářství. Jsou tu místa s extrémně nízkými srážkami a vypadá to, že bude hůř. Lesy by opravdu pomohly. 
Využití dřevoplynu není řešení rychlé, ani použitelné pro celou ekonomiku. Jako řešení části problému s energií, je ale naprosto vyhovující. Dřevoplyn má ovšem mnohonásobně lepší parametry než dnes v EU podporovaná biopaliva. Ta jsou podle mě spíš krokem zpět. Energeticky jsou náročnější a spaliny jsou zřejmě na úrovni nafty. 
 
Družstevní pumpa na plyn 
 Pokud jde o domácí výrobu plynu kpohonu auta,budezařízení zpočátku finančné náročné. Umím si ale představit, že na vesnici se dá dohromady parta a zplynovací jednotku se zásobníkem a tankovacím zařízením, si koupí s pomocí státní dotace společně. Ostatně za 1.republiky takové spolčování za účelem nákupu techniky bylo běžné. Říkalo se tomu družstvo.
 
A přece se jezdí 
Stále myslíte, že je to blbost? Zkuste projet český i zahraniční internet. Zjistíte, že auta na dřevoplyn, a dokonce s velkými vyvíječi plynu na kapotě, jezdí dodnes. Na webu najdete například stránky srbských nadšenců - jejich Yugo má spotřebu 20 kilo dřeva na 150 km - tedy 13,3 kg na 100km. Při obvyklé ceně 5000 Kč za kubík vyschlého buku (850kg) to dělá něco kolem 80 haléřů na kilometr. Anebo deset minut práce s pilou. Jak se známe, bude víc těch s pilou. Další, tentokrát příznivé zdravotní důsledky se samy nabézejí. Třeba lesy zdravotních pojišťoven, kde by měli pojištěnci dříví zdarma - za podmínky, že si osobně nařežou ruční pilou. 
Už to je důvod, abychom zkusili přiložit polínko.
 
 
Jaroslav N.Večerníček