Prohnilí proti nahnilému

Česká politika se v posledním desetiletí měnila příliš pozvolna a příliš neochotně a vzestup hnutí ANO je jedním z důsledků této zatuhlosti.

                První prorazil krustu parlamentního krunýře " zavedených stran " Martin Bursík a jeho Zelení ve volbách 2006. Výsledek nebyl oslnivý, ale voliči pochopili, že změna je možná a v dalších volbách 2010 volili ještě odvážněji. Vít Bárta a jeho VV začali slibně, končili mizerně. Ale sémě bylo zaseto.

                A politici ? Obávám se, že výše uvedené neúspěšné průniky cizorodých elementů je jen utvrdily v tom, že se nemají čeho bát. Nebrali toto vzdálené hřmění jako varování před narůstající bouří neklidu a dál si chrochtali ve svém rozpočtovém žitě. Nakonec se stalo to, čeho se už dlouho obávali a před čím marně varovali ti prozíravější z nás, především politologové a novináři. Na potřetí udeřilo a přišel sekáč, který se nezakecá.

                S blížícími se volbami stále silnější zděšený kvikot dosud nezničitelných parlamentních harcovníků dává tušit, jak hluboký je zásek do těla této sněmovní hydry.

                 A přesto ! Rozhlédněme se kolem sebe a co uvidíme:

                 Pan Janoušek je nečekaně propuštěn z vězení a nabírá síly ve své vile v Podolí. Nebo v Chorvatsku ?

                 Pan Rittig nadále pilně pendluje mezi Prahou a Monakem, oprašován smečkou právníků.

                 Pan Dalík, nečekaně propuštěn z vězení, se vydává relaxovat kamsi do zámoří.

                 Sedmimilionový Rath se stetoskopem na krku podává interview jako na běžícím pásu a významně zdůrazňuje, že si tyká s prezidentem.

                  ODS Praha 6 opět přijímá do svého středu kolibříka Béma, neboť jak pravila šéfka této bohulibé organizace: " Jeho zkušenosti jsou pro nás velmi cenné ". Rád věřím.

                  Kakaový princ Kraus, tato neochvějná opora socialismu pravého a ryzího / a " jediný akcionář společnosti RFK Invest, která vlastní pozemky v účetní hodnotě 15 milionů korun" Wikipedia/ se vrací mezi přátele a půl roku před parlamentními volbami se neohroženě stává členem předsednictva ČSSD.

                   Pan Chovanec rázně rozpráší Šlachtův ÚOOZ, jeden z mála státních úřadů, který má u občanů důvěru a respekt. Jak velké asi musí být obavy tohoto sběratele zbraní a nemovitostí, když rozpoutá takovou politicky sebevražednou akci rok před volbami ?

                   Paní Nagyová - Nečasová, kdysi prodavačka v bufetu, později ředitelka Kanceláře předsedy vlády a ještě později superguru Vojenského zpravodajství a státní domina č.1, je soudem osvobozena, když předtím obveselila národ geniálními výlevy, jaké by ani Čtvrtníček s Lábusem nevymysleli.

                    Zkorumpovaní státní úředníci putují z ministerstva na ministerstvo, neb orientace v odklánění státních peněz a pořádání cinknutých losovaček jsou disciplíny vysoce ceněné všemi politiky odleva doprava.

                    Atd. atd. atd.

                    Je nevýslovně únavné, bezútěšné a prakticky nemožné vypsat všechny ty další a další brázdy, které politici vyorali mezi sebou a voliči a kterými česká politika postupně zabředávala až do dnešního stavu.

                    Nerozborná jednota protibabišovské fronty je ale kontraproduktivní a voličům pochopitelně podezřelá. Čím více se všichni ti mnohonásobně zkompromitovaní vymetači kuloárů snaží Babiše oslabit, tím je silnější a země spěje k nevyhnutelné podzimní katarzi.

                   Andrej Babiš nejenže volby vyhraje, ale už dnes se v zákoutích stranických sekretariátů houfují renegáti, kteří za příslib židle ministerské, ředitelské nebo dozorčí ochotně zvednou ruku pro podporu budoucí Babišovy vlády. A ti,kteří tohoto politického Golema stvořili, stále nic nechápou.

                  Je už zřejmé, že naše země bude muset tím slzavým údolím projít. A lze se i obávat, že mnoha českým občanům bude život v nastávajícím " Agrofertistánu " vyhovovat.