Našel jsem 20 miliard, pánové!

V těchto dnech se v médiích objevil údaj, že v naší zemi, resp. v našich zemích, abych se nedotkl Moravanů a Slezanů, pracuje na 157 000 důchodců. A tak jsem vzal do ruky tužku...

Už jsem o tom jednou psal. V době, kdy vláda hledá úspory a nachází je jenom v dalším a dalším snižování životní úrovně těch nejchudších občanů, tedy důchodců a mladých rodin, tady existují lidé, kteří pobírají dvojí příjem – zaměstnaní důchodci (pomíjím pro účely tohoto článku politiky, kteří mají těch příjmů daleko víc, podle toho v kolika správních či dozorčích radách párkrát do roka posedí). Nyní tedy známe i jejich počet: je jich 157 000. Průměrný důchod u nás činí asi 11 000 korun měsíčně. Prostým pronásobením zjistíme, že měsíc co měsíc stát vyplácí 1,727 miliardy korun lidem, kteří pobírají navíc ještě plat. Dalším vynásobením dojdeme k číslu 20,724 miliardy korun ročně. Drobnou legislativní úpravou by se tyto peníze daly snadno ušetřit. Ať si každý sám vybere, jestli chce jít do důchodu, nebo pracovat. Obojí současně nedává smysl.

Někomu se můj návrh bude zdát nespravedlivý, nejvíc asi neupracovaným a mladistvě vypadajícím babičkám a dědečkům v kancelářích městských a státních úřadů, ministerstev apod., ale mně to přijde mravnější, než plošně snižovat životní úroveň všem důchodcům, z nichž ti starší namnoze už dnes žijí na hranici bídy nebo dokonce pod ní.

Vím, že ne všichni pracující důchodci pobírají důchod, někteří pracují "na procenta", ale soudě podle situace ve svém okolí se domnívám, že takových je výrazná menšina. Někdo zase může namítnout, že kdyby všichni pracující důchodci přestali pracovat, tak by stát stejně nic neušetřil. Ale ušetřil! Protože by se buď snížily výdaje na byrokratický státní aparát rušením zbytečných pracovních míst, nebo by se snížil počet vyplácených podpor v nezaměstnanosti.

Suma sumárum: Za hlavní potencionální zdroje státních úspor stále považuji razantní omezení korupce a stejně razantní omezení státního byrokratického aparátu, který své okolí zahrnuje nesmyslnými povinnostmi, jenom aby ospravedlnil svoji existenci. Zamezení souběhu pracovního příjmu a důchodu je jedním z dalších možných zdrojů úspor. Je snadný, pro společnost naprosto bezbolestný a nevyprodukuje žádnou další chudinu. A těch dvacet miliard? Jako když je najdeš!