- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hegerův návrh je veden přesvědčením, že stát se svým byrokratickým aparátem je vzorem dokonalosti a neúplatnosti. Realita je však naprosto odlišná. O tom, že licencování nevyřeší vůbec nic, svědčí mimo jiné případ zkrachovalé cestovní kanceláře BG Travel. O co v něm šlo?
Cestovní kancelář BG Travel založila šestašedesátiletá nemajetná důchodkyně Marcela Pavelková. Protože k vydání licence je nutné, aby byla cestovní kancelář pojištěna, sjednala si pojištění u pojišťovny Generali na 120 000 korun. Protože pravidla hovoří o tom, že musí být CK pojištěna nejméně na třetinu ročního obratu, snadno si spočítáme, že roční obrat takto pojištěné "cestovní kanceláře" by měl činit nejvýše 360 000 korun. Při předpokládané ceně jednoho zájezdu do Bulharska kolem 10 000 Kč by tedy šlo o 36 zájezdů ročně. I když je na první pohled zřejmé, že to odpovídá spíš dovolené několika přátel s rodinami, dostala důchodkyně Pavelková licenci na provozování hned celé cestovní kanceláře.
Dopadlo to tak, jak se dalo čekat. Kancelář prodala zájezdů za několik milionů korun, a když zkrachovala, zanechala v Bulharsku téměř 300 klientů. Další stovky těch, kdo si zájezd zaplatili, se nepodívají vůbec nikam a o vrácení peněz si mohou nechat jenom zdát. Marcela Pavelková totiž přílišným bohatstvím neoplývá a jak to vypadá, spíše než majitelkou CK byla bílým koněm, lépe řečeno bílou kobylou. Pojišťovna se postarala o návrat klientů z Bulharska a o dalším plnění nad rámec pojistné smlouvy nechce ani slyšet. Se státem si teď přehazuje odpovědnost jako horký brambor, nicméně tím, kdo vydává licenci, je stát. A ten v tomto případě evidentně selhal.
Domnívat se, že v případě vydávání licencí na prodej alkoholu budou úředníci prozíravější a obezřetnější, je přinejmenším pošetilé.
Další články autora |