Komunisté i komunisti byli naší relativně slabou demokracií zakováni ve víře.
Mnohokrát jsem z jejich slov měl dojem, že jejich nelogická kritika demokracie a ještě nelogičtější obhajoba zločinů minulého režimu pramení jen z jejich komplexu. Z potlačovaných pocitů viny. Že je to projevem jejich vnitřní obranné reakce. A to i u těch, kteří posilovali minulý režim svým pouhým členstvím v KSČ, aniž někomu sami ublížili. K tomu je třeba připomenout, že mnozí nestraníci uměli být aktivnějšími přisluhovači a uměli ubližovat a škodit.
Pokud se mi opravdu podařilo lépe pochopit zastánce starých „pořádků“, není jen mojí vinou, že jsem došel k hlubšímu pochopení jejich postojů tak pozdě. Jejich slovům totiž chybělo to podstatné – vyjádření přesvědčení, že demokracie je utopie, která nám nemůže poskytnout šťastnější život než ten jimi obhajovaný minulý režim.
Skutečná demokracie se za určitých okolností opravdu může zdát být utopií. Ta její česká podoba je zatím plná stínů. Přesto se stala téměř okamžitě dost silnou natolik, že i zastánce minulého režimu zbavila strachu z demokratického (či kapitalistického) světa. Velmi snadno opustili klec a začali cestovat do zemí, před jejichž vlivem i je samotné KSČ dříve chránila. Demokracie je tedy musela posílit. Posílit v jejich sebedůvěře. Ve víře, že přesvědčeného komunistu nemusí jeho strana držet v bezpečné kleci, aby komunistou zůstal.
Pro mne zůstává utopií komunismus, protože prosazovaný silou, persekucemi a cenzurou nutně vyvolává strach a nedůvěru. Zbavuje lidi vlastní odpovědnosti, čímž je oslabuje a brání jim občansky dospět.
Je to už mnoho let, kdy prosákly informace, že vrcholní představitelé minulého režimu si nechávají posílat některé kvalitní potraviny ze zahraničí. Asi ještě nebyl pro „rozmařilou komunistickou smetánku“ (slovy Ivana Medka) ten pravý čas na uskutečňování experimentu na téma rovnost. Když na nějaký čas zmizely z prodejen hygienické vložky a nikdo nebyl schopen je okamžitě dovézt ze zahraničí, o soudružky ve vysokých funkcích bylo, předpokládám, postaráno, přestože mohly jít příkladem a statečně si vkládat do kalhotek Rudé právo. Cesta k rovnosti byla dlážděna privilegiemi.
I když jsem včera pod článkem věnovaném Miladě Horákové utrpěl hlubší pochopení motivů k předmětným postojům kritiků demokracie, nemohu souhlasit, že demokracie je stejná utopie jako komunismus. Je mezi nimi propastný rozdíl: Bez nutné míry svobody nelze očekávat vznik občanské společnosti, která ponižována bude s důvěrou očekávat lepší zítřky a spoléhat na pozitivní změny v kleci.
Naproti tomu demokracie není režim, který má smysl svrhnout, ale má smysl jej kultivovat. Dokonce je to jediný způsob, jak ji uchránit před její degenerací v režim autoritářský. V zájmu objektivity si dovolím tvrdit, že i mezi zastánci demokracie jsou zbabělci, kteří odmítají kritické ohlasy na projevy její slabosti. Na znepokojivá selhání institucí. Takoví zastánci nových "pořádků" se chovají podobně, jako se chovala úřední moc minulého režimu. Ve snaze vyhovět a zalíbit se vyšším autoritám. Ve smyslu: "Teď už máme, co jsme chtěli a republiku si rozvracet nenecháme". V každé společnosti jsou lidé, kteří by se za třicet stříbrných podlézavě tulili k jakékoli moci.
Jaroslav Herda
Lidé, bděte! Nad sebou. Než něco plácnete.
O předstíraném údivu nad tím, že i člověk, který všechny nepotěší, je společenské zvíře a zajímá se o veřejně prezentovanou činnost zvířat stejného druhu.
Jaroslav Herda
Zaslouží si Ferda poděkování za péči od paní spisovatelky Šubové?
Přivedla na svět literární postavu, a tak se sní sžila, že hájí ji jak sebe samu. I svědky na to má, že ona sama nepije. Mordyje!
Jaroslav Herda
Markétka letí do blázince
Upoutávkou na román paní Veroniky Šubové byl její blog Markétka letí. I když nemám v úmyslu doprovázet Markétku do temnot ani četbou románu, blog mne zaujal.
Jaroslav Herda
"Jistí lidé mají i o svátcích službu?" (věta z diskuse pod článkem pana Ulmana)
Jak si může někdo dovolit psát ve svátečním čase o válečném konfliktu probíhajícím tak daleko od Velikonoc pana Lisovského?
Jaroslav Herda
Rozfňukat, politovat, nasveřepit a zvítězit!
V soutěži politických stran s takovým upřímným heslem nikdo nevyrukuje. Nikdo se nepřizná k citovému vydírání a vyvolávání soucitu, strachu a zloby.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o omezení prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schvaluje Sněmovna. Schválí ji patrně v mírnější...
Muž násilím vnikl do školy v Litvínově. Policie ho našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Záhadný předmět na noční obloze překvapil fotografy čekající na polární záři
Záhadné těleso na obloze překvapilo v úterý večer mnoho fotoamatérů, kteří hleděli k nebi v...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
- Počet článků 296
- Celková karma 13,46
- Průměrná čtenost 1348x
https://jaroslav-herda.mozellosite.com/blog/