Boj Evropy o kříže a jesličky je nedůstojný a ponižující

Je také důkazem toho, že několikaleté opakované zaklínání se obranou našich křesťanských kořenů, hodnot a tradic je velmi často pouhým neupřímným a velkoústým manévrováním. Jalovým,  kontraproduktivním, ustrašeným a oslabujícím.

Boj o kříže, jesličky, vánoční přání s Mikulášem atd. atp. není žádným skutečným bojem o zachování tradic, křesťanských hodnot či hodnot západní civilizace, ale zbabělé předstírání „boje“, který, je-li v dílčích epizodách úspěšný, není žádným vítězstvím, ale spíše ponižující a zatím nekončící plichtou, neboť k takovým „bojům“ vůbec nemělo dojít a docházet.  Chápu, že pokud někdo podá stížnost či žalobu soudu pro jakoby příliš okázalé presentování našich kořenů, naší historie či víry (nevěřícími zcela legitimně vnímáno jako nezávadný folklor), soud se tím zabývat musí. Ale jinak. Nejsem právník, ale myslím, že orgány činné v trestním řízení mohou v takových případech použít i jiný nástroj. Tím je možná zamítnutí podobných stížností a žalob jako nedůvodných. Je zcela legitimní, pokud někdo podá žalobu v případě, že je někým nucen vyznávat nějakou víru nesouladnou s jeho přesvědčením nebo používat její symboly. To by urážet a ponižovat mohlo a mělo. Ale žádat, aby se občané ve vlastní zemi vzdali symbolů, tradic, zvyků, popřípadě i projevů své víry jen proto, že jiní, mající své kořeny jinde, by se cítili lépe (aniž jsou kýmkoli ohrožováni), to je projevem arogantní rozcapenosti.

Instituce zemí Evropské unie se dostaly vlastní vinou do prekérní situace, která by je měla přivést na jiné myšlenky. Na myšlenky o tom, že nejsou placeny za úvahy o přípustné zakřivenosti banánů, ani o tom jakým množstvím vody splachovat exkrementy na WC. Avšak ani o tom, zda by se naše řádové sestry neměly navléknout do montérek, aby neurážely rozcapené fundamentalisty jiných vyznání (Kléma by se v hrobě potrhal smíchy).  

Měly by se zamyslet nad tím, jestli se ony, jako úřední moc, nestaly tím nebezpečím pro své občany. Jestli ony nerozdělují společnost tím, že ty údajně chráněné hodnoty obchodují, když jim splaskla ramena až do bláta na hřišti. Je to cesta od zdi ke zdi. Ponižující a nedůstojná. Jako by nám úředníci říkali: „Troufli jme si na studentku s šátkem, dělali jsme ramena, a dnes se se vší vážností zabýváme tím, jestli se nemáme podbízet rozcapencům a vzdát se nakonec i vánočních stromečků. Sami sebe. I vás, milí spoluobčané.“

Ta studentka nebyla nebezpečím. Nebezpečná je intolerance a šikana, která uráží nejen fanatiky.