Zoufalý tanec Hradu a Strakovy akademie

Těžko říci, zda celé dění označit za frašku či tragédii, asi oboje. V každém případě každé přicházející dějství je zoufalejší a horší. Poslední událostí jsou výkřiky sebestředného premiéra, který dětským způsobem vydírá opozici.

Situace kolem epidemie se z hlediska politické garnitury jeví stále více schizofrenní. Ministr Blatný s Andrejem Babišem svými vyjádřeními volajícími po zpřísňování a dalších restrikcích, vytvářejí stále více a více skličující atmosféru. V situaci, kdy důvěra veřejnosti k vládním opatřením klesá k bodu mrazu. Rétorika tipu: vir vás dostane za sekundu, už zní až pateticky a hlavně nedůvěryhodně. Člověk, který se už delší dobu snaží tvářit, že mu záleží na životech lidí, ztrácí půdu pod nohama. Ztrácí ji mimo jiné proto, že v srpnu a září mu na těch životech vůbec nezáleželo. Ztrácí jí proto, že drtivá část veřejnosti minimálně tuší, že předseda vlády především sleduje vlastní cíle a v rámci pandemie prokazuje absolutní neschopnost krizového managementu, jím samým tolik adorovaného.

Jednání Miloše Zemana ústy svého mluvčího to jen dokazuje. Komplot Hrad Strakova akademie je zjevný a personifikovaný v nesmyslně bezvýhradné podpoře Babišova kabinetu (ubohost neudělení vyznamenání panu Rychetskému to jen podtrhává). Těžko zjistíme, jaké jsou skutečné cíle dua Zeman Babiš, ale to, že si jdou na ruku, je více než zjevné. Celá situace pomalu dostává zemi do patového stavu a, bohužel, v době ekonomicky i lidsky velmi nepříjemné pandemie.

Těžko říci, zda celé dění označit za frašku či tragédii, asi oboje. V každém případě každé přicházející dějství je zoufalejší a horší. Posledním dílem jsou výkřiky sebestředného premiéra, který doslova dětským způsobem vydírá opozici, že budou umírat lidé, pokud se neprodlouží nouzový stav. Výkřiky dítěte, které neví, že základem smysluplné politiky je schopnost dosáhnout kvalitního kompromisu. A to přestává být možné. Kdo bude věřit Andreji Babišovi poté, co sliby, poskytnuté komunistům za podporu, byly jen prázdnými slovy. Ať se to někomu líbí nebo ne, nouzový stav je v této situaci nutný. Např. Bavorsko nám to dává velmi silně najevo hrozbou uzavření hranic v případě jeho neprodloužení. Bohužel naprosto nedospělé jednání Andreje Babiše dohnalo jen o něco méně nezralou opozici do tvrdošíjného odmítání nutného a nezbytného.

To vše se děje v situaci, kdy se konečně jasně rozkryl klíčový problém šíření viru a tím je nerespektování opatření ze strany nerizikových skupin, promítnuté v ignorování příznaků nemoci a jejich pokračování v běžné činnosti. Dokud vláda nepochopí, že musí tuto část populace motivovat ke karanténě, nehneme se z místa. Tato motivace nemůže být směřována jen k nositelům viru samotným, ale i k jejich zaměstnavatelům. V opačném případě se bude země nadále potácet v karanténním stavu a následky raději už nedomýšlet.