Západ se po studené válce nechal ukolébat, spotřeba munice na Ukrajině je obrovská

Ukrajinci denně vypálí až 8 000 granátů jen ráže 155 mm, kapacity zbrojních firem zatím jednoznačně nestačí, Američané rozšiřují výrobu. 

Dle slov ukrajinské poslankyně Olexandry Ustinové vystřelí ukrajinská armáda denně až 8 000 granátů ráže 155 mm. Pro pochopení tohoto čísla je třeba si uvědomit, že tato ráže se netýká dělostřelectva vyrobeného v SSSR, potažmo Rusku. Jedná se pouze o standardizovanou ráži NATO. Tedy munici pro houfnice, které Ukrajině byly poskytnuty západními zeměmi. Tedy PzH 2000, Archer, Caesar a další. Celková denní spotřeba dělostřeleckých nábojů ze strany Ukrajinců se odhaduje na 25 000 kusů za den. Obrovské číslo. 

Ukrajinská zbrojní infrastruktura je pravděpodobně takřka kompletně zničená. Kyjev se tedy musí spoléhat na dodávky ze zahraničí. A to je stále větší problém. Již v březnu 2023 avizovala česká STV Group, že spustí novou výrobní linku na dělostřelecké granáty pro výrobky východní provenience. Pochopitelně všechno nejde hned a počty vyrobených střel podléhají utajení, ale linka měla být spuštěna v dubnu. Střely se vyrábí na bázi celulózy a panují obavy, zda v budoucnu nebude panovat nedostatek materiálu pro jejich výrobu.

Jen pro příklad. Američané od února 2022 poslali na Ukrajinu dva miliony dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm. V té době jich vyráběli 14 000 měsíčně, v současnosti se jich produkuje 24 000 a byl schválen plán na výrobu 80 000 kusů za měsíc. Vzhledem k tomu, že i oni sami musí mít cvičné a strategické zásoby a jednoduchými počty se dostaneme k tomu, že Ukrajinci jich za měsíc spotřebují 320 000, jedná se vlastně o stále tristní číslo. Pochopitelně je nutno počítat i s výrobou v ostatních členských zemích NATO, ale již zde visí velký otazník nad tím, jak uspokojit ukrajinskou poptávku. Tato čísla ale hovoří i o tom, jak se západ po studené válce ukolébal a začal zásadním způsobem podceňovat vybavení svých armád. Koneckonců Německo je toho zářným příkladem, stejně jako třeba Velká Británie, která sice dodala na Ukrajinu své MBT Challenger 2, ale sama má aktuálně problém sestavit pouhou brigádu těchto tanků ve funkční a modernizované verzi. 

Jedním z faktorů, o kterých se málo mluví a jsou zjevně podceňovány, je životnost hlavní západních houfnic dodaných na Ukrajinu. Obecně platné číslo používané u ráže 155 mm je 1 500 výstřelů. Vzhledem k tomu, že houfnic byly dodány řádově vyšší desítky kusů a při intenzitě jejich používání je jasné, že hlavně už se musely měnit. Opět dost zásadní faktor, protože linky výrobců nejsou uzpůsobeny na rozsáhlejší výrobu, stejně jako není dostatek kvalifikovaného personálu. Koneckonců i my si na své francouzské houfnice Caesar počkáme. 

Je nutno podotknout, že vojenští odborníci se před konfliktem na Ukrajině zabývali otázkou, zda dělostřelectvo již není v moderní vojenské doktríně překonáno. Koneckonců i ČR se zcela nesmyslně zbavila vlastních salvových raketometů Grad. Bude muset koupit nové, jeden z mnoha segmentů, které AČR chybí a zatím se o něm ani nejedná. Nyní se hovoří pouze o líbivých F-35, BVP a MBT. Jak si ministerstvo poradí s méně atraktivními zakázkami jako jsou dělostřelecké radary, právě munice nebo třeba obyčejná moderní výstroj, je velkou otázkou. V každém případě západ, pod vlivem boje proti terorismu a gerilových konfliktů, zcela zapomněl na možnost konvenčního konfliktu. A je to hodně vidět. Jasně se ukazuje nenahraditelnost dělostřeleckých systému a munice do nich. A té munice je třeba opravdu hodně. Je veřejným tajemstvím, že počty munice v jednotlivých členských státech NATO by při intenzitě konfliktu na Ukrajině moc dlouho nevydržely. 

Ukrajinci dělají co mohou. Umírají a jejich země je ničena agresorem se středověkým jednáním i názory. Pozadí konfliktu může být jakékoli. Rusové jsou ti, kteří zcela proti mezinárodnímu právu a konvencím obsadili Krym, vyvolali konflikt na Donbase a posléze regulérní konvenční válku s Ukrajinou. Moskva je proslulá tím, že dokud nedostane přes prsty, nemá nikdy dost. Pro bezpečnost v Evropě je nutné, aby Rusové z konfliktu odešli poraženi. Tím pádem je jasné, že Ukrajinci prolévají krev i za naše bezpečí. Dělá západ dost proto, aby Kyjev mohl uspět v těžké situaci?