Takže CV90, proč ne supermoderní německý Lynx?

Zdá se, že Ministerstvo obrany poté, co úplně zrušilo tendr na nová bojová vozidla pěchoty (BVP), příliš neanalyzovalo a okamžitě nasměrovalo svou vůli směrem k prověřeným švédským CV90. Je otazník, o jak správnou volbu se jedná. 

Nejdříve porovnáme základní parametry obou vozidel. Dopředu upozorňuji, že se jedná o stručný přehled, především variabilita Lynxu je obrovská. Není zcela jasné, jaká verze CV90 bude pořizována, ale s největší pravděpodobností se bude jednat o nejmodernější variantu Mk IV. Švédové již vyvíjí Mk V, ale stroj je zatím jen na papíře. Váha této mašiny je 37 tun při dodatečném zatížení, myšlena ppochopitelně především munice. Lynx ve své nejlepší konfiguraci váží 50 tun. CV90 má jako hlavní zbraň kanon Bofors ráže 40 mm, popřípadě 35mm Bushmaster. Lynx Mk30 nebo 35 mm. Obě vozidla mají koaxiální (otáčí se společně s kanonem a střílí na stejné místo) kulomety. Zatímco CV90 má granátomet, Lynx má dvě možnosti. Buď ATGM (protipancéřové střely) nebo UAV Spike LR2 (dron). Nejsilnější motor Lynxu má výkon 1 140 koní (ale je dimenzován na 1 475 koní) a max. rychlost na silnici 70 km/h, zatímco Mk IV má nový motor od Scanie s výkonem 1 000 koní a maximální rychlostí na silnici stejnou jako německé BVP. 

První CV90 nastoupili do služby v roce 1993, vozidlo je soustavně modernizováno, ale již je otázkou, kdy narazí na své limity. Lynx (německy rys) byl navržen v roce 2015 a prakticky do služby vstupuje teprve teď. Mk IV má zbrusunový systém zobrazování rozšířené reality iFighting, který je koncipovaný on-line, sbírá informace i od jiných přátelských systémů a výrazně usnadňuje posádce přehled na bojišti. Dokonce má být vybaven systémem aktivní ochrany, zřejmě by tedy měly instalovány izrelské systémy Trophy (pouze autorův názor, informace je zcela neznámá), které jako jediné na světě zvládnou včas detekovat a zneškodnit protipancéřové střely typu Javelin nebo třeba špičkový ruský Kornet. 

Lynx je pochopitelně co se týče elektroniky vybaven velmi podobně jako jeho švédský bratr. Také systém rozšířené reality. Lynx má ochranu proti IED (improvizované výbušné zařízení) a minám, stejně jako CV90, obě vozidla by měla odolat výbuchu protitankové miny. Lynx má systémy rychlého zatemnění (proti radarům), laserový varovný systém a akustický systém lokalizace střely. CV90 systém zatemnění nemá, ale je navržený tak, aby minimalizoval svojí signaturu na protivníkových radarech. Navíc má filtry, které dokáží dočasně pohlcovat teplo a tím pádem zmenšit vlastní tepelnou stopu proti infrazaměřovačům. Obě vozidla mají ochranu a senzory proti biologickému, jadernému a chemickému nebezpečí. 

Maximální dojezd CV90 by měl být až 600 km v nejmodernější verzi, zatímco u Lynxu je to 500 km při spotřebě 900 litrů nafty. Lynx má stoupavost 60 %, zdolá svah o 30 %. U CV90 mi tyto údaje nejsou známy, ale nepochybně budou podobné. Co se týče pancíře, jedná se o natolik složitou problematiku, že si jí zde netroufám rozvádět, navíc informací je velmi málo. Obě vozidla by měla bez problémů odolat 35mm protipancéřovým střelám. A oba stroje by měly být schopny odolat i tandemovým střelám (dva výbuchy, první zlikviduje reaktivní pancíř a druhý se propálí klasickým pancířem dovnitř).

Znovu opakuji, že se jedná jen o nejstručnější výčet, existuje velké množství variant u obou strojů a i švédský výrobce po poslední modernizaci hlásí, že vozidlo je nadále vysoce variabilní a připravené na instalaci dalších systémů. CV90 má jednu zásadní výhodu, bylo mnohokrát nasazeno v boji a je prověřené. To byl hlavní argument proč MO v čele s ministryní Černochovou volilo právě švédský výrobek. Přesto bych se pozastavil u tří faktorů, které jasně hovoří pro Lynx. Za prvé možnost instalace dronu nebo protipancéřové střely. Je velkým otazníkem, zda jsou Švédové schopni nabídnout totéž, pokud vím, tak ne. Lynx má supermoderní bezosádkovou věž, AČR si bude pořizovat stroj s osádkou ve věži. Když se podíváte na fotografie obou strojů, na první pohled je zjevné, že Němci si dali nesmírně záležet na vnějším tvarování Lynxu, je vyložené koncipován tak, aby po něm střely v maximální míře sklouzávaly, to se rozhodně o CV90 říci nedá. Poslední a velmi zásadní předností Lynxu je jeho obrovská variabilita a připravenost pojmout celou řadu nových systémů budoucnosti. Švédové slibují to samé, ale konstrukce z 80. let asi těžko bude nafukovací. Možnosti výrobku německého Rheinmetallu budou nepochybně diametrálně odlišné. Zásadní výhodou CV90 je, že je výrazně lehčí, Lynx v podstatě váží stejně jako MBT. 

Tím ovšem nechci říct, že Lynx by byla jasně lepší volba. Je to nový stroj, vzhledem ke komplikovanosti současných moderních zbraní bude nějaký čas trvat, než se vychytají všechny "mouchy". CV90 je prověřená a spolehlivá zbraň, která aktuálně splňuje většinu parametrů moderního bojiště. Osobně je pro mě jen jeden otazník a to systém aktivní ochrany. Konflikt na Ukrajině jasně ukazuje, že bez něj to nejde. Jestliže Javelinům neodolají ani MBT (hlavní bojový tank), pak BVP už vůbec ne. Důležitost aktivní ochrany je doslova klíčová a je otazníkem, jak vypadá u CV90. Lynx bude mít s největší pravděpodobností Trophy. V každém případě je důležité, že AČR konečně vyřadí archaická BVP sovětské výroby a získá moderní zbraň s širokým uplatněním na moderním válčišti.