Stačí se otočit

Štěstí je vlastně velmi jednoduché. Dávat, dělat radost jiným. A také umět přijímat s důvěrou, protože bez důvěry nejde vůbec nic. 

Tak blízko, a stále daleko stejně, 

dívám se na Ararat posvátný.

minul jsem vzdáleně i zřejmě,

vysněný vstup karmicky památný?

Chodíme okolo, stojíme, nechápajíc,

dálka je jen fatou morgánou nesezdanou,

toužebně vzhlížíme uzmout velký  krajíc,

sami druhým šetříc božskou manou. 

Paže vztažené, osamělou vyprahlostí,

zima mrazivá zatíná se v morek kostí,

nepochopením života, bdělým spánkem, 

strachem dát se a věnovat cit věčný,

vždyť stačí se ovít jen lehkým vánkem,

Adonis snad není stín nekonečný.