Skalpování nebyl vynález indiánů

Kolem indiánských civilizací se traduje celá řada nesmyslů. Původní obyvatelé Ameriky byli terčem pohrdání a opovržení, ačkoli se od nich mnohému mohli Evropané učit. 

Jedním z nejvýznamnějších indiánských vůdců byl šavanský náčelník Tecumseh. V překladu Horský lev chystající se ke skoku. Také se mu říkalo Letící šíp pro jeho rychlost při cestování po Severní Americe ve snaze sjednotit tamní indiánské kmeny. To se mu do jisté míry podařilo. Dosáhl velkého množství významných vítězství a získal si i velký respekt samotných Američanů. Ale jeho sen o jednotném indiánském svazu se nikdy nenaplnil. Mimo jiné nenáviděl mučení zajatců a byl ochoten se pro své lidi obětovat. Když jednou při jednání s bílými osadníky spáchal jeden člen jeho kmene Šavanů zločin vraždy na vrahovi své sestry, neváhal nabídnout svůj život, aby zachoval možnost mírové dohody. Oním vrahem byl Ten-Skva-Tava (Otevřené dveře) a byl to Tekumthův bratr. Dojatý guvernér Kentucky Harrison, pozdější prezident USA, zachránil Horskému lvu život, aby později zničil Tecumsehův sen o záchraně jeho lidu. 

Mýtů o indiánech je mnoho. Karel May je ve svých fantaskních románech vyobrazoval jako velmi vážné lidi, kteří pořád válčili.  Ve skutečnosti se původní obyvatelstvo velmi rádo smálo, milovalo své děti a bylo velmi čestné. Válčení bylo spíše výjimkou. Na řídce obydlených prostorách Severní Ameriky jakýkoli vojenský nájezd vyžadoval velmi dlouhou cestu a bylo třeba lovit a pracovat k zajištění rodiny. Když jsme u jmen, vznikala velmi spontánně. Indiáni do příchodu Evropanů prakticky neznali železo. Když se někomu podařilo od bělochů získat velmi ceněný kotlík na oheň, byli se Indiáni schopni pojmenovat třeba Měděný kotel v mém stanu. Jednou z největších ostud třeba byl pád opékaného masa do ohně. Nešťastlivec byl pak třeba pojmenován Ztratil maso a musel vykonat nějaký významný čin, aby o posměšnou přezdívku přišel. 

Indiáni jsou spojeni se skalpováním svých nepřátel, ale tuto krutost se naučili od bělochů. Například i křesťanští duchovní považovali indiány za podlidi a nabízeli za každého mrtvého Indiána finanční obnos. Bylo velmi obtížné vozit mrtvá těla indiánských žen, dětí a mužů ke zdroji. Proto běloši začali svým obětem odřezávat vlasy, které byly zcela nezaměnitelné. 

V ranném mládí se Tecumseh jako ještě bezvýznamný bojovník vydal na výpravu proti bělochům. Německému farmáři Bedřichu Wágnerovi ukradl několik koní. Ten se ale nezalekl a začal Inidány pronásledovat. Byl sám a nepočkal na ostatní z prvního bělošského osídlení v Kentucky, Boonsburgu. Role se záhy otočili a Wágner se stal pronásledovaným. Dostal se k obrovské průrvě v zemi. Za zády indiány. Skočil. Skok je doložený, průrva měla několik metrů. Indiáni s obrovským obdivem darovali Wágnerovi život a pojmenovali ho pro jeho blonďatou kštici Žlutý vlas. Tím se započalo dlouholeté přátelství mezi Tecumsehem a německým osadníkem. 

Velký vliv na mladého Šavana měl bělošský mírový náčelník Irokézů Logan. Přátelili se dlouho a Wágnera navštěvovali. Často ho sledovali zpovzdálí při jeho tvrdé práci a uvažovali nad bělochy a nebezpečí, které pro Indiány znamenali. I tento příběh je doložený. Jednoho dne nalezli Bedřicha s rukama v dlaních, ženu uplakanou a místo bez obvyklého dětského smíchu. Syn dostal horečku. Povolaný lékař dítěti pustil žilou a zakázal mu pít. Tehdy obvyklý přístup bílých k léčbě vysoké teploty. Dítě prakticky umíralo. Když to Logan spatřil, okamžitě poslal Tecumseha do lesa nasbírat bylinky. Matce nařídil uvařit vodu a Bedřichovi nasbírat kameny a udělat z nich kulatý prostor jimi vyplněný. Když se Tecumseh vrátil, udělal z bylinek čaj a dal dítěti napít. Mezitím Wágner splnil pokyn a na kamenech rozdělal velký oheň dle Loganových rad. Irokézský náčelník mezitím vybudoval konstrukci z větví. Když byly kameny rozpálené, nechal oheň uhasit, dal na ně konstrukci a pokryl jí Bedřichovými kožešinami. Vzal dítě a vlezl s ním do improvizované sauny. Tecumseh s Bedřichem museli běhat pro vodu, kterou Logan lil na kameny. Následně dítě odnesl do postele, kde usnulo. Po několika hodinách se ozval konečně dětský pláč. Dítě bylo zachráněno. 

Indiáni jako přírodní národy věděli mnohé o medicíně a příběh je důkazem, že běloši se od nich mnohému mohli učit. Bohužel je převážně považovali za odpad a zacházeli s nimi s největším pohrdání. Opíjeli je, za kožešiny jim dávali bezcenné korálky a je doložené, jak byli bílí obchodníci naprosto v šoku, když k nim Tecumseh jednoho dne přišel, odmítl pálenku a začal velmi tvrdě vyjednávat. Uměl skvěle anglicky, jako dítě chodil do bělošské školy. 

A jaké byly osudy všech tří hrdinů příběhu? Smutné, jako celá indiánská historie Ameriky. Čipevajové na jedné válečné výpravě nevěděli, že Wágner je přítelem indiánů, povraždili jeho rodinu a vypálili srub. Bedřich nebyl doma a traduje se, že jeho láska k původnímu obyvatelstvu se změnila v šílenou nenávist a stal se Katem indiánů, dokud indiánskou rukou nezašel. Logan byl známý tím, že se snažil udržet mír mezi bělochy a zachraňoval každého bělošského zajatce, o kterém se dozvěděl. Ti mu na oplátku jednoho dne vyvraždili celou jeho velkou rodinu. Logan se zbláznil, začal strašlivě pít a není zcela jasné, jak zemřel. Tecumseh padl v roce 1812 po boku Angličanů v bitvě proti Američanům. Indiáni tím přišli o jednu ze svých nejvýznamnějších postav historie. Američané po něm dodnes pojmenovávají své děti. Třeba William Sherman, významný americký generál, měl prostřední jméno Tecumseh.