Má Andrej Babiš ještě vůbec nějakou soudnost?

Již několik týdnů sílí spekulace o odvolání ministra zdravotnictví Blatného. Stařecký tlak Miloše Zemana je dostatečně medializovaný a jen naivní člověk nechápe, že mu nejde o zdraví občanů, ale o jeho ruské přátele. Kritické je, že hradní pán má velký vliv u komunistů i SPD, čímž Babiše do značné míry drží v hrsti, protože se jedná o strany, které často drží jeho menšinovou vládu nad vodou.

V této chvíli není až tak podstatné, zda Blatný svou práci dělá dobře, či ne. Mnohem podstatnější je dotaz, jak se mu asi pracuje, když dostává jednu podpásovku za druhou i z „vlastních“ řad. V situaci celonárodní krize na klíčovém postu! To, že vstupuje do Babylonu, při svém uvedení do úřadu, nepochybně věděl. Ale že se z něj stane absolutní persona non grata, do které se strefuje každý, včetně jeho šéfa, s tím asi nepočítal. Situace už vygradovala tak, že se ho zastává opozice, k tomu takřka není co říct.

Vláda by měla být týmem, týmem, který si vybral její šéf, Andrej Babiš. V situaci, ve které se země nachází je jasné, že spory se budou objevovat. Tým by měl navenek vystupovat jednolitě. Ale, aby Babiš veřejně shazoval členy týmu, který si sám vybral, svědčí o absolutní nesoudnosti, vůbec si neuvědomuje, že tím ztrapňuje sám sebe. V kombinaci s tlakem z Hradu jen ukazuje svojí obří slabost. Jeho vytrvalé oni, týkající se právě i členů jeho kabinetu, svědčí jen o jediném, zoufalý solitér v zoufalé situaci, hledá naprosto bezcharakterně a trvale cestu ven. Bez sebereflexe, slušnosti či státotvornosti. Opravdu ty koblihy jeho voličům stačí?