Lex Babiš je jen další fraška

Piráti jsou si velmi dobře vědomí, že jejich existence je zásadně ohrožena, potřebují být vidět. Takže kromě snahy o redefinici pojmu znásilnění vytáhli starou klasiku, Antibabiše.

Novela zákona by měla opět ztížit politikům vlastnictví médií. Objektivně přirozeně správná věc, podíváme-li se na realitu, opět jen jakási kosmetika zatuchlých vod české politiky, navíc prezentovaná skutečně jen proto, aby na sebe Piráti upozornili. Opozice přirozeně reagovala obstrukcemi s tím, že zákon je protiústavní a zablokovala velmi potřebné jednání o zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty. Zvýšení, které vrátí sazbu jen do původního stavu, ale zároveň do rozpočtu přinese nemalou a velmi potřebnou částku peněz. 

Celý cirkus jen dokazuje, jak je Pětikoalice zcela mimo realitu, bohužel podobně jako opozice. Mandát vládnoucí skupiny je skutečně silně antibabišovský a je velkým otazníkem, jak hodně si je veřejnost ochotná utáhnout opasky kvůli rozpočtovému deficitu. Deficitu, který postupně hrozí kvantitativně narůst v obrovský problém. Bohužel se nadále řeší hlouposti jako odstup od cyklistů, zcela zcestný boj proti dezinformacím a lex Babiš. Média nebudou moci být ve svěřeneckém fondu. Jako by někdo věřil, že to změní realitu českého rybníka.

Český národní sport v tom, jak obejít různá nařízení a zákony je pověstný a v tomto případě se přímo nabízí použití bílého koně nebo nastrčené společnosti. Pětikoalice nechápe, že chce-li oslovit své voliče, z nichž značná část je střední a vyšší třída, musí začít jednat skutečně transparentně a racionálně. Bohužel zatím jen pokračuje ve šlépějích garnitur, které tu byly před Andrejem Babišem. Buď nic nedělá nebo špatně komunikuje. Bohužel obojí bude zřejmě pravda. Celá situace vypadá, že pro českého voliče existují jen dvě varianty. ANO, SPD anebo některá z pětikoaličních stran. Jakákoli diskuze ohledně první volby je naprosto zbytečná. Obě strany se vytrvale prezentují jako zcela nezodpovědní hospodáři, nadále by navyšovaly mandatorní výdaje v situaci, kdy je jasné, že je to zcela neúnosné. To, že na to slyší ohromující část voličů je doslova konsternující. Neschopnost vidět, že Tomio Okamura je ztělesněním dna české politiky je jedna věc. Vytrvale vyšetřovaný a zcela zdiskreditovaný Andrej Babiš je dalším fenoménem. 

Paradoxem ovšem je, že i přes nějakou snahu mandatorní výdaje navyšuje i tato vláda. Je bez jakékoli vize a neschopná činit skutečně žádoucí opatření. Jako třeba zpřísnění poskytování sociálních dávek nebo široké zmrazení valorizací a mezd ve státním sektoru. Potřebné reformy stále zatím nula. Směšný úsporný balíček. Zcela zdiskreditovaní Stanjura, Rakušan, Blažek a další. Stupidní snaha KDU-ČSL o zviditelnění se v podobě výměny ministra zemědělství. A zde se dostáváme zpět k lexu Babiš. Vymahatelnost. Jen opravdu naivní hlupák si myslí, že Čapí hnízdo bylo dotačně čisté. Přesto soudy Babišovi vinu neprokázaly a slovenský magnát nadále kalí vody českého veřejného života. Lex Babiš je to samé. Vůbec nic se nestane, média budou ovládat stále titíž lidé. 

Za rok můžeme čekat, že vládní strany začnou hrabat naplno na svém písečku a půjdou po sobě. Rozehrají divadlo pro infantilní voliče této země za použití hromady frází a snahy vypadat, že ony vědí co mají dělat. Cirkus, který se tu opakuje přes třicet let. Nejkritičtější na tom je, že za to objektivně nemohou ti politici, ale voliči. Voliči, kteří nejsou schopni vystavovat účet politikům ve volbách. Smrtící úzus z devadesátých let nadále přetrvává. Střídání ČSSD a ODS, které vyvrcholilo opoziční smlouvou, je zvykem, který přetrval dodnes. Ano, kterákoli strana z podpalubí, zvolená na protest proti zajetému establishmentu, propadla.

Nedá se nic dělat, je třeba hledat dál. Bohužel situace je taková, že přes 40 procent voličů této země nemá naprosto žádnou zodpovědnost a prostě bude volit to nejhorší, co se tu v polistopadovém období objevilo. Demokratické volby jsou spravedlivé a dostaneme to, co si zvolíme. Bohužel se ukazuje, že skutečně volba zdánlivě menšího zla je stále špatnou volbou. Vláda zatím prostě selhává a potřebné věci buď neřeší nebo je řeší špatně, s výjimkou uprchlické krize a zajištění paliv na zimu. Pro mě osobně tu aktuálně ve sněmovně není volitelná strana. ODS dám hlas jedině tehdy, když zmizí Fiala a současní ministři a hlavní slovo bude mít pan Kuba. Pokud se tak nestane, rozhodně budu hlasovat pro nějakou mimoparlamentní stranu, třeba i zcela minoritní. 

Dokud voliči naplno nepřijmou spoluzodpovědnost v rámci demokracie za tuto zemi, nic se nezmění. Jak píše Jan Ziegler, stát není zaopatřovací ústav a návyk řady našich spoluobčanů natahovat ruce je doslova vražedný. Společnost ČR je zatím stále nevyzrálá pro demokratické procesy, to je naprosto zjevné a proto vytrvale dostáváme to, co jsem si zvolili. Koneckonců i já volil ODS, takže mám také svůj podíl. Ale podíl mají i skutečné elity tohoto národa, protože odmítají převzít zodpovědnost. Z jedné strany pochopitelně, ale zaplatíme všichni. Dovedete si v této situaci představit přímou demokracii? To je doslova zlý sen.