Když srdce bolí...

Veškerá důvěra zahrnuje zranitelnost a riziko a nic by se nepočítalo jako důvěra, kdyby neexistovala možnost zrady. ~ Robert C. Solomon

Vzrostlé koruny stromů tiše zpívaly,

v době neznámé zcela, 

ručičky hodin marných už roztály,

ne, srdce ještě nedospěla. 

Otevřela paže, i srdce své, 

na chvíli, jako téměř poprvé, 

spontánně v paprscích běžela, 

pod zelenou střechou, tajemná. 

Oči šíp za šípem střílely, 

s dětskou naivitou a nakažlivou radostí, 

ne, ten čas nebyl domnělý,

osudem dáno, kdy vše se žalu oprostí. 

V rozhovoru beze slov, hodiny ticha

tak silně zalévaná poušť, dvojí,

už je snad zcela nic nerozpojí,

další dotek už asi nerozdýchá. 

Přišla neodbytná noc, teď je srdce bolí, 

vše se pořád vrací, padají valem do údolí, 

žádné vysvětlení, střídají se chvíle naděje,

a v realitě života se vlastně vůbec nic neděje