Zážitek

Příroda je plná zázraků. Stalo se to už před týdnem, ale já z té chvíle ještě žiji. Tu noc jsem moc nespala. Bylo po čtvrté hodině ráno, když jsem vytušila změnu barev venku za roletou. Nebe bylo jak vymydlené.

Rychle do zásuvky nabíječku na akumulátor, alespoň na chvilku, obléct se... vodu... kde mám klíče? Do háje... už je mám. Kartu a akumulátor do foťáku... šup,  zavřít dvířka od jejich chlívků... a letím. Cítím se lehce jak pták.

Venku nebylo lidského živáčka, jen tu a tam projelo auto. Ulice podřimovaly lemovány tichými domy. V neděli si každý rád poleží. Za protějším domem jsem se ohlídla doprava, kde na horizontu kráčely kdysi kupecké karavany  a zaradovala se z valící se mlhoviny mezi kopci.

Víte, to mám ráda... mlhu a mlhoviny, zvláště ty ranní.

Mířila jsem k trati, po které odkudsi z bílého tajemna přihlučel nákladní vlak a zase do tajemna odřinčel.

Šla jsem jen kousek po polní cestě kolem záhonkového pečvorku na louku, ale jen na kraj, abych nevyplašila rusalky, a nemohla se nasytit té chladivé krásy. Vše se lesklo krůpějemi a třpytilo stříbrem a zvonivě hrálo jak na triangl a rolničky a všelijaká cinkátka.

Keře planých růží s růžovými pudřenkami klonily své haluzky  s kapičkami rosy jak královna šíji s perlami.

A trsy trav vypadaly jak stříbrná dekorace z pokoje princezen.

Nikde nikdo, jen ptáci, bílé závoje a čistá, průzračná obloha, do které však teď vpilo slunce barvu svých prvních paprsků. 

Měla jsem pocit,  že se rozezvučely fanfáry nadzemské symfonie.

Připadalo mi, že celá zdejší vegetace, všechno živé, upíná svou pozornost k tomuto zázraku vzkříšení slunce.

Přešla jsem z mokré louky zpět na cestu a jeden ten paprsek si prorazil cestu skrze mlhu a větve keře  přímo na mě a polil mě zlatem jako medovinou.

Kdybys Bože nebyl, vymyslela bych si tě... , říkala jsem si pro sebe. To tak trochu vtipkuji, ale podstata je  v tom, že úžas, který ve mně narůstal, jsem potřebovala nějak vyjádřit.

Byla jsem neskutečně šťastná. 

A pak jsem se vrátila domů, kde všichni spali a netušili, jaký zázrak se kousek od nich udál.

Příroda je plná zázraků. My jsme stále součástí přírody. Zázrak prožíváme, když skrze zrak přijde krása k nám.

Přeji vám hodně takových zázraků.