Slunečnice

Stoupl si zády ke mně a koukl se přes rameno, jestli se nedívám.

V ruce držel modrou litrovou láhev na vodu. Otevřel víko a já čekala, že dovezl z putování po Itálii víno. 

Překvapil mě mnohem víc. Vlastně by mě to snad ani ve snu nenapadlo. 

Z útrob plastu vytáhl drobnou slunečnici.

"To je pro tebe, mamino!"

Putovala ve tmě láhve tři dny, jako Jonáš ve velrybě.

Teď stojí ve váze na kraji stolu u mé postele. 

Dělá mi společnici už šestý den. 

Vedeme spolu komunikaci beze slov, vypráví mi o kráse.

Stále je krásná a hrdá. Přitom laskavá.

Dnes v noci jsem hůř spala. 

A květina byla se mnou jako malé slunce a jeho světlo.

 dostala jsem slunečnici

není ani trochu spící

ve dne v noci

kvete

září

vznešeně se přitom tváří
do ucha mi šeptá 
- má tě rád -

nenechá mě chvíli spát
Milá slunečnice
v noci máš být večernice!

Je už ráno, něco jsem naspala a co mi chybí, musím nadýchat.

A budu se přitom těšit z té rozcuchané drobné hvězdy.

Mějte laskavý den.

... a děkuji