O naději - fotoblog

Vyrazila jsem hned poránu ven, vlastně ještě v tom, v čem jsem spala, nebyl čas lámat si hlavu s oblečením...

JEŠTĚ TU ZŮSTÁVAJÍ SMUTNÉ ZIMNÍ TÓNY

ČASU NA DŘEŇ

A ZEMITOSTI, SYROVOSTI

ALE PROBOUZÍ SE SÍLA

NEOCHVĚJNĚ PROUDÍ ZE ZEMĚ VZHŮRU...

NADĚJE JAKO VĚTÉVKA NATAHUJÍCÍ SE DO PROSTORU - ČEHO SE DOTÝKÁ?

NIČEHO, JE SILNÁ Z  KOŘENŮ A  Z  SVĚTLA SLUNCE, ZE ZPĚVU PTÁKŮ....

ŽIVOT SE PROBOUZÍ...

***

STAČÍ BÝT