Něco mi to připomíná - foto

Vůně letních dálek.  Pastelové tóny, okamžik zasnění, touha a měkkost, nádech a pel a pudr, vzpomínka, něha, krabice s poklady, krásné mýdlo v krásném papíru...

Něco jako Francie počesku.

Oblohu jsem odstřihla od poutního kostela Zelená hora.

Cáry odrazů jsou z vypuštěného rybníka, který omývá stěnu sídla Kinských, a připomínají mi svojí náladou Saint Michel. Vůbec francouzská pobřeží.

Babička se s paní hraběnkou zdraví v kostele francouzsky.

Pole někde v polích u cesty.

Bodláky někdo namaloval suchými pastely na mokřadní louku. Snad se v ní nerozpustí...

A pak levandule a zvonkohra z naší zahrady.

Sličná růže.

A půvabná slečna Hortenzie, komtesa....

Ve Francii jsem nebyla, jen jednou asi kilometr od hranic. Takhle si ji představuji... a přitom jsem doma.