Myslím na tebe, Marunko

Mé milované příbuzné, Marunce, zemřela maminka. Byla odpojena z přístrojů. Nedokážu to pochopit. Mohla tu ještě být...

Vím, že její smrt byla zbytečná, ale její život zbytečný nebyl. Naplnila ho přes všechny své chyby láskou a starostlivostí.

Včera měla pohřeb.    

Marunka mi psala, že je jí moc smutno, že už jí nikdo nebude mít tak rád jako... maminka.

Vysvitlo slunce, je krásný den, život jde dál, člověk je sám... myslím na ní, na Marunku...

samota člověka

v poslední linii

v posledním tažení

uprostřed lidí

v první linii

tiše křičí - proč já?

kyslík není pro všechny

je nám líto, paní,

marná je touha žít

zabíráte místo

a tak odpojena z přístrojů lásky

samota umírá

zbývá naděje, že pro lásku větší

a že snad se ani nestihla bát

Ach, moje Marunko... jsme jako ty vločky, krásné, pomíjivé, v teplé dlani lásky se z nás stává živá voda.

Věř...