Můj přítel, Život

Život je v nás a kolem nás, zrovna tak i naděje a krása. I přes bolesti a nemoce. Pro dobrý pocit stačí pár drobností, které si mohu utrhnut jako bobuli vína z hroznu.

Můj příteli, Živote,

zdravím Tě tiše do spaní, vím, že na mě myslíš a to mě dojímá ze všeho nejvíc, protože se mi dáváš celý, vím, že i druhým a to je na tom to krásné, to je láska, to jsou ramena i paže, je v tom síla, jako síla stromu. Vím, že se ve mně nastartovaly regenerační procesy, mění se mi tvář i oči... říkala dcera, taky to tak vnímám a vím, že se za mě modlí hodně lidí i pan farář K. který je u Tebe, protože on byl krásný člověk a také milující. 

Mám před očima Tebe... 

Když jako člověk klečíš, skloněn a oči zavřené
Děkuji za vše.

Kdo miluje, věří v lásku a modlitbou je jeho život.

...

Otvírám oči a cítím, že mé tělo dostalo novou sílu tím, že z něj odešla únava. Po delší době jsem se prospala. Těším se na tento den. Napustím si vanu a s myšlenkami na to, aby se mé tělo cítilo dobře, se po koupeli zabalím do prostěradla. Voňavý krém si vetřu do kůže. Obleču si šaty.

A pak upeču bábovku.

Otevřu okna i dveře slunci.

Pěkný den vám všem.