- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Měla jsem před lety kamarádku, přítelkyni, starší a nemocnou, ale duchovní a neobyčejně silnou osobnost. Jmenovala se Magda. Můj muž ji v oblibě neměl, ale já ano. Byla to má přítelkyně a přítelkyně mé přítelkyně.
To ona mně řekla - můžou ti rozbít ego, ale na duši ti sáhnout nemohou.
Když měla pohřeb, slyšela jsem ji, jak se směje, a nejenom já, ale i pár blízkých lidí. Smála se radostí, byla svobodná, bez bolestí.
Její duše se smála na pohřbu těla... Utrpení je cesta k duši, tedy k nám, čistým, původním, tedy i ke smíchu... ? A každé zklamání je cesta ke svobodě...
Proč by ne? Copak je člověk odsouzený k smutku?
BUĎME ŠŤASTNÍ!
Klidnou mysl přeji vám všem.
Další články autora |
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...