Deštivá Vysočina z auta - fotoblog

Naskytla se mi možnost vyjet si za Fryšavu, do Sněžného. Možná není ani tak důležité kam jsem jela, jako to, co jsem cestou viděla.

To, co je důležité, je očím neviditelné.

K čemu tyto rozkapané a šedivé fotografie?

Kdoví...

Pro mě jsou záležitostí srdce. 

Připadá mi tou deštivou melancholií více svá -

krajina s pamětí stromů, kamenů, křížů, studánek.

Kousek od Fryšavy roste prales. A pramení řeka Svratka.

Krajina, která je od dětství mnou prožívaná.

Krajina, která má duši a probouzí ji v těch, kdo ji nevnímají.