Extremadura – španělská turistika bez turistů
Už samotná cesta z Madridu je zajímavá, byť poměrně dlouhá. Po většinu cesty po dálnici A5 se vám po pravici tyčí Sierra de Gredos s vrcholy přesahující 2500 metrů. Ty jsou tak po letošní chladné zimě a neobvykle chladném dubnu ještě na konci jara pokryty sněhem.
Dálnice vede téměř paralelně s řekou Tajo. Krajina se zvedá a klima se pozvolna mění. Nejvíce tato změna je viditelná v Národním parku Monfragüe, kde se Tajo proplétá mezi skalami. Dálnice vystoupá sice jen do výšky 600 metrů nad mořem (to není moc na španělské poměry), ale jakmile překonáte průsmyk, krajina se mění.
Extremadura byla vždy tak trochu zapadákovem. Všude je to daleko, tedy krom Portugalska, jenže zrovna Portugalci nemají historicky ke Španělům nejlepší vztah. I to patrně hrálo roli v tom, že právě odtud pocházeli nejúspěšnější conquistadoři - Vasco Núnez de Balboa, Hernando de Soto, Hernán Cortés, Francisco Pizarro, Francisco de Orellana a Sebastián Vizcaíno.
Město Trujillo, které jsem důkladně prozkoumal je rodištěm Francisca Pizzara a Francisca de Orellany. Vztah Španělů k těmto dobyvatelům je zvláštní. Už jsem se o tom rozepisoval v jednom z blogů z Baskicka, nicméně zmíním ještě jednou, že jsou považováni za hrdiny, navzdory jejich poměrně bezohlednému počínání na objevovaném kontinentě.
Samotné Trujillo působí jako zjevení. Vypadá jako by navzdory úžasně zachovalému historickému centru úplně ignorovalo turismus jako takový. Kostely jsou pozavírané, hrad taktéž, obchody se suvenýry tu nenajdete, naopak se volně dostanete na hradby nebo do zahrad a kdekoli zaparkujete zadarmo. Jako zjevení tak trochu působí koneckonců i to, že narazíte na volně přístupné WC bez poplatku.
Na druhou stranu samo historické jádro je tak trochu městem duchů. Můžete si tak vesele chodit mezi středověkými paláci a domy, u nichž jsou porůznu rozmístěny plakety s informacemi, kdo tu kdy žil apod.
Z vyvýšeniny, na níž stojí (zavřený) hrad, máte skvělý výhled na centrum a na Sierra de Gredos v dáli, podobně tomu je z hradeb, které obepínají značnou část středověkého centra.
Jestli je Trujillo zapadlým, ale historickým maloměstem bez turistů, Cáceres je totéž jen ve větším měřítku. Cáceres je město s největší rozlohou ve Španělsku (1750 kilometrů čtverečních) a je i nejlidnatějším městem Extremadury (95 855 obyvatel v roce 2014), takže je na první pohled typickým „velkoměstem“.
Jenže když se přes tu moderní zástavbu proderete až na hlavní náměstí (s nápisem Cáceres) a projedete bránou do historického centra, zjistíte, že Cáceres připomíná spíš Trujillo než třeba Toledo. Sice po vás budou chtít vstupné do katedrály (jako v Toledu, byť tady je 3krát menší), sice vás nepustí na hradby (jako v Trujillu), ale zase si můžete v klidu bloudit liduprázdnými uličkami nebo zajít do Museo de Cáceres, které je zdarma a stojí na základech maurské pevnosti.
Vydáte-li se pak dále na západ směrem na Portugalsko, čeká vás už úplný klid. Na silnici N-521 směr Portugalsko jen tak na někoho nenarazíte. Cesta se vine kolem zelenajících pastvin a hájů, a pozvolna se zvedá až do chvíle, kdy překonáte hranici s Portugalskem.
A o tom zase příště.
Jan Vaverka
Kolumbie - 2. díl: Napříč Kolumbií
Vydáváme se na třídenní cestu směrem do Cali, kolem nejvyšších vrcholů Kolumbie. Bude to rozmanité, protože se budeme pohybovat rozmezí 4000 výškových metrů.
Jan Vaverka
Kolumbie - 1. díl: Cesta do Jižní Ameriky
Rozhodli jsme se vydat na 3 týdny do Jižní Ameriky. Kolumbie, Chile, Bolívie. Jsme na startu. Jak se dostat přes Atlantik do Bogoty? A jak se na místě zorientovat?
Jan Vaverka
Mých TOP 10 restaurací
Srbsko se stalo v dubnu 2023 mým 50. suverénním státem, který jsem navštívil. Při té příležitosti jsem se rozhodl vypíchnout 10 svých nejoblíbenějších podniků z první padesátky navštívených zemí. Které to jsou?
Jan Vaverka
Jak předcházet problémům na cestách?
Svět je rozmanitý a pro každou destinaci jsou rady trochu jiné. Přesto, jsou základní rady, jak se v cizině chovat, které jsou univerzální napříč světem. A na ty se zaměřím.
Jan Vaverka
Turecko autem: 20. díl - Praktické rady a postřehy na závěr
Po pěti týdnech na cestě jsem sesbíral celou řadu postřehů, z nichž mnohé nešlo plynule začlenit do cestopisného charakteru blogu. Proto tentokrát shrnu celkový dojem a přidám praktické rady.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog
Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Za zvuků techna házela nahá žena před dětmi hlínou. Vystoupení řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Ukrajina má právo použít naše zbraně v Rusku, řekl britský ministr zahraničí
Ukrajina může použít britské zbraně k úderům na ruském území. Během návštěvy Kyjeva to oznámil...
- Počet článků 138
- Celková karma 13,82
- Průměrná čtenost 643x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.