Na rádiových vlnách (prvotní rádia a zesilovače)

Kdo by nevěděl co je to rádio - či rozhlasový přijímač? Ale upřímně - třeba já co se děje uvnitř příliš nevím. Zkusil jsem tedy tentokrát zaměřit podle rádiových vln.   

ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY a ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ 

nejprve hlavní příspěvky pro elektrospotřebiče a  rozhlasové vysílání Co se děje kolem elektřiny 1 - energie z elektrárny, druhy elekrospotřebičů, rozdíl AC/ DC - Blog iDNES.cz  současně rozcestník pro elekrospotřebiče /  Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz současně rozcestník pro rozhlasové vysílání

Na rádiových vlnách (prvotní rádia a zesilovače) - tento příspěvek

dioda / tranzistor / triak Co se děje kolem elektřiny2 - elektronické součástky dioda, tranzistor + pračky - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 2 (jak vlastně vzniká rozhlasové vysílání) - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka) - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, výkon a příkon, větrné elektrárny Východní Frísko - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 4 (opět krystalky) - Blog iDNES.cz

na rádiových vlnách 5, ladění rozhlasu 1 Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia) - Blog iDNES.cz

na rádiových vlnách 5,2, ladění rozhlasu 2  Na rádiových vlnách 5.2 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia), porovnávací tabulka součástek silnoproud - slaboproud - Blog iDNES.cz  a současně druhý z příspěvku na téma "tranzistor" a rovněž třetí z příspěvků na téma zesilovače,  stereofonní zesilovač se dvěma integrovanými obvody IO MDA2005

na rádiových vlnách 6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 9 - DC a AC magnetismus - jak na mikrovlnku 5 - Blog iDNES.cz jak funguje magnetron

Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.cz

Letiště Brno, Mig 21 a elektrotechnické a radiotechnické vybavení letadel - Blog iDNES.cz

ROZCESTNÍK ZESILOVAČ

zesilovače 1 ?Na rádiových vlnách (prvotní rádia a zesilovače) - tento příspěvek

zesilovač 3 Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka) - Blog iDNES.cz

zesilovače 5, ladění rozhlasu 2  Na rádiových vlnách 5.2 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia), porovnávací tabulka součástek silnoproud - slaboproud - Blog iDNES.cz  a současně jeden z příspěvku na téma "tranzistor" a rovněž jeden z příspěvků na téma zesilovače,  stereofonní zesilovač se dvěma integrovanými obvody IO MDA2005

zesilovač 6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz 

 

Prvotní rádio to byla v podstatě jen anténa a reproduktor či jinak amplion... A vlastně mezi nimi byl demodulátor - což není nic jiného než usměrňovač a dejme tomu vyrovnávač. Demodulátor není nic jiného než dioda (u prvních rádií ovšem elektronka - nikoliv polovodič) - která propouští pouze jednu periodu střídavého proudu a vlastně ho přetváří ve stejnosměrný a současně se uplatňuje i paralelně zapojený kondenzátor - který funguje jako zásobník proudu pro půlperiodu - kdy je dioda právě v nepropustném stavu.

Protože měla původní elektronka tvar krystalu - začalo se říkat prvotním radiopřijímačům krystalka. Zdroj energie krystalka nepotřebovala - na ozvučení reproduktoru postačovala energie rádiových vln. Vysílacích stanic nebylo mnoho - takže nebylo potřeba ani ladit - lze předpokládat že byl úspěch - když se vůbec podařilo vysílání zachytit.

Ke krystalkám ještě jedna - nikoliv nepodstatná záležitost - aby stanice fungovala - tedy tvořila uzavřený okruh - bylo ji potřeba uzemnit. K krystalce tedy rovněž náležela svorka - která se připínala nejlépe k nějakému pevnému kovovému předmětu - například vodovodním trubkám.

Časem vysílacích stanic přeci jen přibývalo a za anténou se tedy ještě objevil ladící obvod. Jinak se ladící obvod též nazývá LC obvod - podle dvou ze tří veličin charakterizujících elektrický obvod jako takový - tedy induktance (tedy něco jako schopnost předávat si energii z vnějškem) a kapacitance (představující zase schopnost obvodu si po nějakou dobu energii udržet).

Původní reproduktor nebyl příliš výkonný - v systému se tedy objevila další součástka - zesilovač. K provozu takového zařízení ovšem atmosférická již nepostačovala - v systému se tedy objevil druhý - napájecí okruh - který bylo potřeba připojit k nějakém zdroji - ať už do sítě nebo na baterie. Současně s vlastním zdrojem energie odpadala nezbytnost uzemnění.

Rozhlasové přijímače - či rádia se samozřejmě vyvíjely dál - systém s přímým zesílením nahradil systém s nepřímým zesílením - ovšem zmíněné komponenty v mnoha obměnách a inovacích zůstávaly.

Vcelku ilustrativní součástkou pro funkci rádia je zesilovač - dá se říci - že zesilovač je takový rozhlasový přijímač v malém - protože představuje něco jako kloub mezi oběma  obvody - tedy obvodu . či línie pro přenos rádiového signálu a napájecího obvodu, 

Funkci tohoto kloubu - či spojky může zastávat například tranzistor. Tranzistor má tři kontakty - zvukový obvod je jako řídící zapojen na emitor - a zesilovací - napájecí obvod je napojen kolektor - a zbývající, vlastně hlavní vývod - čili báze je společný pro oba obvody - či okruhy. Pro funkci tranzistoru je jak známo ještě důležitá jedna záležitost.

Tranzistor jak známo pracuje s elektrickým proudem. Kdežto zesilovač naopak pracuje s napětím - respektive zesiluje - či zvětšuje jeho amplitudu. Převod proudu na napětí ovšem není nijak komplikovaný. Před tranzistor stačí předřadit odpor. Přesně podle "Ohmova zákona"...

U = I x R