Na rádiových vlnách 4 (opět krystalky)

Další pokračování tématického okruhu rozhlasové vysílání - i tentokrát půjde o radiopřijímače "krystalka" i rozhlasové vysílání jako takové...

ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY a ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ (TRANZISTOR)

nejprve hlavní příspěvky pro elektrospotřebiče a  rozhlasové vysílání Co se děje kolem elektřiny 1 - energie z elektrárny, druhy elekrospotřebičů, rozdíl AC/ DC - Blog iDNES.cz  současně rozcestník pro elekrospotřebiče /  Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz současně rozcestník pro rozhlasové vysílání

Na rádiových vlnách (prvotní rádia a zesilovače) - Blog iDNES.cz

dioda / tranzistor / triak Co se děje kolem elektřiny2 - elektronické součástky dioda, tranzistor + pračky - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 2 (jak vlastně vzniká rozhlasové vysílání) - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka) - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, výkon a příkon - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 4 (opět krystalky) - tento příspěvek 

na rádiových vlnách 5, ladění rozhlasu 1 Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia) - Blog iDNES.cz

na rádiových vlnách 5,2, ladění rozhlasu 2  Na rádiových vlnách 5.2 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia), porovnávací tabulka součástek silnoproud - slaboproud - Blog iDNES.cz  a současně jeden z příspěvku na téma "tranzistor" a rovněž jeden z příspěvků na téma zesilovače,  stereofonní zesilovač se dvěma integrovanými obvody IO MDA2005

na rádiových vlnách 6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 9 - DC a AC magnetismus - jak na mikrovlnku 5 - Blog iDNES.cz jak funguje magnetron

Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.cz

Letiště Brno, Mig 21 a elektrotechnické a radiotechnické vybavení letadel - Blog iDNES.cz

Když je nastoleno téma krystalka - možná je na místě zmínit - co onen krystal vlastně je... Jedná se o sulfid neboli leštěnec olovnatý který se těží - či těžil i v České republice. Pro použití v radiopřijímačích se jen nepříliš zásadně upravuje - poněkud komplikovanější úpravou ovšem galenit prochází - pokud by se využívá jako zdroj olova.

A nyní už k vlastním krystalkám. Malé opakovaní - rozhlasové vysílání - neboli příslušné elekromagnetické vlnění je vlastně složeno ze dvou složek - vysokofrekvenční - která je vlastně nosná a pak nízkofrekvenční - kterou si lze představit jako obal vysokofrekvenčních vln a na této složce už je namodulováno vlastní rozhlasové vysílání,

Na anténě krystalky se nejprve indukuje elektrický proud - který má v podstatě také dvě složky - vysokofrekvenční střídavý proud a nízkofrekvenční střídavý proud. Při průchodu hrotovou diodou se záporná část sínusovky eliminuje - a vytvoří se usměrněný střídavý proud - respektive proudy dva.

Posléze se oba proudy oddělí - a vysokofrekvenční proud je odveden přes kondenzátor směr zemnění - což sice není úplně přesné (viz dále) - ale alespoň snad názorné.

REGULACE HLASITOSTI

U krystalky přibyla další součástka - potenciometr - což je svou podstatou dělič - či regulátor napětí. Zvýšení či snížením napětí se zvýší - či sníží hlasitost rozhlasového vysílání. Jednoduchý potenciometr si lze v náhradním schématu představit třeba jako dva sériově řazené odpory - které se podle potřeby vyřazují - či zapojují.

LADĚNÍ ROZHLASOVÝCH STANIC

Další činnost - která se u rádiopřijímačů provádí - je ladění stanic...

Ladění u radiopřijímačů funguje zpravidla na bázi LC obvodů. LC obvody svým způsobem v sobě zahrnují všechny tři atributy - které charakterizují elektrický obvod jako takový - tedy rezistanci - neboli odpor ale hlavně kapacitanci - neboli schopnost koncentrovat náboj - a indukčnost - čili schopnost náboj předávat.

LC obvod je tedy tvořen kondenzátorem "C" a cívkou "L" - přičemž právě kondenzátor je z této dvojice tím regulačním členem, je tedy nezbytné použít kondenzátor s regulací. Regulováním kondenzátoru se mění jeho kapacita - nebo spíše nastavení kapacity. Z kondenzátoru proud pokračuje do cívky - odkud je indukován na principu transformátoru dále do obvodu.

Z kondenzátor ovšem proud pokračuje na cívku jen za určitých podmínek - jinak je odveden do uzemnění. Touto podmínkou je - že se v kondenzátoru musí vytvořit taková kapacita - aby se vytvořila taková frekvence proudu - která by rezonovala s cívkou - neboli takzvaná resonanční frekvence.

A nyní je okamžik - kde při jisté pozornosti by bylo možno se zarazit...

Jak se se mění rozhlasové stanice - když resonanční frekvence je jenom jedna?

Je třeba mít na zřeteli - že "krystalky" fungují na střeních vlnách - neboli v amplitudové modulaci. Z čehož vyplývá - že při různých frekvencích může mít střídavý proud stejnou amplitudu. Možná opět názorněji - změnou frekvence se mění pouze nosný vysokofrekvenční proud - kdežto nízkofrekvenční proud - kde je namodulován vlastní zvuk rozhlasové přijímače - zůstává beze změny!

KONDENZÁTOR V KRYSTALCE

A je zde další kondenzátor v obvodu - číslo dvě - takzvaný kondenzátor filtrační. Tento kondenzátor je umístěn za rozdvojením obvodu - takže je paralelně zapojen se sluchátky. A opět zde hraje zásadní roli veličina zvaná kapacita. Při určité hodnotě frekvence proudu sluchátka působí na proud jako odpor a elektrický proud směřuje do větve - kde je zapojen kondenzátor. U krystalky se jedná právě o již nepotřebný vysokofrekvenční proud. Že je proud do uzemnění - jak bylo zmíněno výše - ovšem platí jenom částečně. Vysokofrekvenční proudem se kondenzátor hlavně nabíjí - a po nabití kondenzátoru se vrací v opačném směru zpět na místo rozvětvení - ovšem už je jako zcela standartní stejnoměrný proud a přičítá se k nízkofrekvenčnímu proudu - který současně poněkud zahlazuje. Takto se děje právě v hluché půlperiodě sínusovky - kde je ve vedení volno - protože z krystalu nepřichází proud.

A ještě jednou kapacita... Pokud by byl instalován kondenzátor s vyšší kapacitou - vázal by na sebe i nízkofrekvenční proud a přijímač by nefungoval.

KRYSTALKA S ODLADĚNÍM

Pravděpodobně téměř každý rozhlasový posluchač má zkušenost s laděním rádia - kdy na jedné frekvenci zvučí dvě rozhlasové stanice a té nežádoucí se nelze zbavit. Tuto situaci může částečně vyřešit přijímač s odlaďováním - což není nic jiného než zdvojený LC obvod - nebo přesněji - sériově zdvojený LC obvod.

Jeden obvod je naladěn na požadovanou stanici a druhá stanice se druhým ladění naladí na takzvanou rušící frekvenci - která se pozná podle toho že tato stanice není slyšet - jinými slovy - tato stanice se sice naladí - ovšem nedojde k resonančnímu propojení kondenzátoru a cívky - a proud je odveden do uzemnění,

Možná ještě je vhodné místo zmínit takzvané dolaďování. Zatímco běžné - či hlavní ladění se provádí změnou kapacito kondenzátoru - v případě dolaďování se zase upravuje indukčnost cívky - například se dají nastavit tři hodnoty.

KRYSTALKA PRO CELOU RODINU

Spíše teoretická možnost - že se místo sluchátek připojí zesilovač a poslouchá celá rodina - rovněž je ovšem potřeba připojit výkonnější externí anténu - která by ovšem svou polohou neměla převyšovat bleskosvod. V toto případě je nutno krystalku ovšem dalek důkladněji uzemnit - nejlépe přímo do země - míněno hlíny, někdy neuškodí uzemnění provést zdvojeně.

Ještě alespoň krátká zmínka o různých druzích antén. Rádiové vlny - jako specifický druh elektromagnetického vlnění mají jak elektrickou - tak magnetickou. Zatímco elektrická složka je nezávislá na směru - ale směrodatná je pouze intenzita - tak díky magnetické složce je potřeba s anténu potřeba všelijak posunovat - či otáčet.

A ještě malé opakování na závěr...

Hlasitost se nastavuje změnou napětí - tedy změnou elektrického odporu - ladí se regulací kapacity kondenzátoru - eventuelně dolaďuje rozdíly indukčnosti cívek.