Na rádiových vlnách 2 (jak vlastně vzniká rozhlasové vysílání)

Rozhlasové vysílání vlastně předchází příjem - čistě chronologicky by tedy tento příspěvek o rozhlasovém vysílání měl předcházet předešlý příspěvek o radiopřijímačích.

Mezinárodní radioamatérská unie

Národní radiokomunikační komise

ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY a ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ 

nejprve hlavní příspěvky pro elektrospotřebiče a  rozhlasové vysílání Co se děje kolem elektřiny 1 - energie z elektrárny, druhy elekrospotřebičů, rozdíl AC/ DC - Blog iDNES.cz  současně rozcestník pro elekrospotřebiče /  na rádiových vlnách 6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz současně rozcestník pro rozhlasové vysilání

Na rádiových vlnách (prvotní rádia a zesilovače) - Blog iDNES.cz

dioda / tranzistor / triak Co se děje kolem elektřiny2 - elektronické součástky dioda, tranzistor + pračky - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 2 (jak vlastně vzniká rozhlasové vysílání) - tento příspěvek

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka) - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, výkon a příkon - Blog iDNES.cz

Na rádiových vlnách 4 (opět krystalky) - Blog iDNES.cz

na rádiových vlnách 5, ladění rozhlasu 1 Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia) - Blog iDNES.cz

na rádiových vlnách 5,2, ladění rozhlasu 2  Na rádiových vlnách 5.2 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač a ladí - tranzistorová rádia), porovnávací tabulka součástek silnoproud - slaboproud - Blog iDNES.cz  a současně jeden z příspěvku na téma "tranzistor" a rovněž jeden z příspěvků na téma zesilovače,  stereofonní zesilovač se dvěma integrovanými obvody IO MDA2005

na rádiových vlnách 6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda, oscilační proměnná, firma Iron rádio Brno - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 9 - DC a AC magnetismus - jak na mikrovlnku 5 - Blog iDNES.cz jak funguje magnetron

Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.cz

Letiště Brno, Mig 21 a elektrotechnické a radiotechnické vybavení letadel - Blog iDNES.cz

 

Nejjednodušší je získat pro věc někoho nepříliš znalého". 

Přibližně tento názor vyslovil ve své knize "Od krystalky k modelům s tranzistory" její autor Pavel Štrajt. 

Možná nejprve malá rozvaha - co to vlastně rozhlasové vysílání je. 
Rozhlasový vysílač je vlastně  oscilátor - který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny  s  kmitočtem převyšující rychlost zvuku. 

Tak například vysílač Praha vysílá na kmitočtu 638 000Hz. To znamená, že střídavý proud vyrobený oscilátorem vysílače - změní svou polaritu 1 276 000 krát za sekundu. Vyrábí tedy vysokofrekvenční střídavý proud . Tento proud vytváří kolem antény vysílače elekromagnetické pole s takzvaným nosným kmitočtem, který má ovšem frekvenci podstatně nižší. 

Z toho plyne - že při rozhlasovém vysílání v sobě jdou vlastně dvě vlny v jedné.

Rozhlasová vlna = 

(vysokofrekvenční vlna odvislá od elektrického proudu vysílače)
+  (nízkofrekvenční nosná vlna)

To co je slyšet ve sluchátkách - či reproduktoru radiopřijímače je vlastně jen ta druhá - tedy nízkofrekvenční nosná vlna - navíc usměrněná diodou - neboli krystalem.

Shrnuto - krystal-dioda rádiovou vlnu usměrní a paralelně zapojený kondenzátor ji vyhladí - neboli z ní eliminuje vnitřní vysokofrekvenční vlnu vyplývající z elektrického proudu - co jde do vysílače. 
 

PS jinak díky za diskusi v minulém příspěvku - ještě jsem se ani nestihl všemi poznámkami probrat.

Dodatky na základě poznámek

1. rozhlasové vlny
Zde popsaná amplitudová modulace - neboli střední vlny.
Nosná vlna =   vysokofrekvenční vnitřní vlna. 
Modulační signál (či vlna) = nízkofrekvenční vnější vlna (tato vlna také přenáší vlastní rozhlasový zvuk). Tato vlna (či signál) svou velikostí - nebo názorněji   průměrem či rozměrem v ose "y" vytváří amplitudu nosné vysokofrekvenční vlny uvnitř.

Jejich kombinace je sdružená přenosová rozhlasová  vlna. 
Popsaná modulace je jednodušší z rozhlasových modulací - "amplitudová modulace" neboli "střední vlny". AM se snadno tvoří i snadno demoduluje. Nevýhodou je potřeba mít volné pásmo na obě strany od nosného kmitočtu tak široké, jako je maximální frekvence modulačního kmitočtu (například při nosné 1MHz a modulaci hovorovým kmitočtem do 3 kHz je potřeba mít volné pásmo od 997 do 1003 kHz - čili pro příjem je třeba mít vyhrazenou frekvenci podle jmenovité frekvence plus minus "hovorový kmitočet").

2. rychlost a frekvence rozhlasových vln
2.1. V textu je taky zaměněna frekvence a rychlost
Místo  "elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšujícím rychlost zvuku"
"elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšujícím frekvence slyšitelných zvuků".
2.2. Rozhlasový vysílač je vlastně oscilátor -  který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšující rychlost zvuku.

3. čím se šíří rádiové vlny
Rádiové vlny se  nešíří vzduchem, nýbrž  éterem, vzduchem pouze procházejí, podobně jako jinými látkami. Vzduchem se šíři jiná vlna, nazývaná zvuk.