Moravská německojazyčná literatura a němčina

Krátký report o přednášce, která se konala v Moravské zemské knihovně a kterou vedla prof. PhDr. Ingeborg Fialová.

Německý dům – Deutsches haus Brünn

Brno v dobách první republiky – bylo domovem tří národů – Čechů, Němců, Židů – ve městě byli přítomni i příslušníci dalších národů – třeba jako studenti, dělníci nebo turisté – takže město mělo téměř kosmopolitní charakter – což podtrhovala i architektonická noderna ze skla a betonu. Byla druhá polovina třicátých let a vše se mělo změnit.

Carol II Rumunský na Lažanského náměstí v Brně – novodobá kresba

Moravská německo-jazyčná literatura (přednáška)

Moravská německo-jazyčná literatura (přednáška)

Cílem přednášky bylo podat informaci co je moravská německá literatura a proč stojí za to, aby byla vyhrabávána z nánosů zapomnění a zbavována ideologických povlaků.

Posluchač se například mohl dozvědět  o tom, že například poměrně známá Pražská německá literatura byla do značné míry uměle vytvořeným fenoménem, aby alespoň částečně mohla být vzata německá literatura z českých zemí na milost – byla literatura pražská líčena jako o něco pokrokovější, sociálnější než německá literatura zbytku Českých zemí a tedy i z Moravy. Ta měla upadnout v zapomnění  a její existence byla připomínána až po roce 1990, kdy se postupně začala zbavovat nálepky zpátečnictví a nacionalismu.

mobilizace konec září 1938, desátník František Bednář

Protektorát Čechy a Morava – posunutá zemská hranice mezi Moravou a Čechami směrem k Přibyslavi

prvorepublikové plány na přestavbu Brna byly smělé – v Brně mělo vzniknout několik mrakodrapů – například obchodní dům Baťa – později Centrum

dalším mrakodrapem měl být palác Alfa

Nelze zastírat, že součástí moravské německojazyčné literatury tato nacionalistická - či dokonce nacistická literatura byla – na druhou stranu toto literární spektrum zahrnovalo i opačný extrém – jakou byla německojazyčná literatura židovská – v krajním případě sepisovaná třeba i v koncentračním táboře Terezín (což byl jediný koncentrák kde Židé mohli ještě alespoň částečně tvořit – v táborech na východě to bylo už naprosto nemyslitelné).

Olomoucké Centrum pro výzkum moravské německé literatury mělo v databázi v počátku na dvěstě spisovatelů a posléze dosáhla počtu takřka tří tisíc. Z mnoha osudů, které reprezentují třeba velmi pohnuté 20té století lze zmínit například německy píšícího spisovatele židovského původu kterým byl  třeba Hugo Sonnenschein. Tento – svým ideologickým zařazením anarcho-komunista byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Osvětim.  Tento tábor se mu podařilo přežít  a po jeho osvobození Rudou armádou se dostal do Moskvy – do kruhů kolem tamního vedení KSČ.

v září 1939 vypukla 2. světová válka – Německo napadlo Polsko

střípky z německých koncentráků

Buchenwaldská hymna

Rabštejn – německá válečná zbrojní výroba

domácí opozice a pokusy o atentáty

a již Hugo Sonnenschein

Hugo Sonnenschein

Jenže po válce byl Sonnenschein záhy obvině z kolaborace z gestapem a znovu uvězněn – tentokrát na Mírově. Například Ivan Olbracht se vehementně zasazoval o Sonnenscheinovo propuštění – to však naráželo na rezolutní „ne“ Klementa Gottwalda. Proslýchá se, že za jeho uvěznění m mohl být i fakt, že věděl příliš mnoho o selhání vztahu s gestapem právě u Julia Fučíka – ale to jenom další spekulace. Fakt je – že Sonnenschein ve vězení na Mírově v 50tých letech zemřel.

místa kde byli v padesátých letech věžněni političtí vězni (československé gulagy)

Tyto – a ještě mnoho dalších zajímavostí se tedy mohl návštěvník přednášky dozvědět. Došlo i na poznatky, které souvisí s německou literaturou již velmi volně. Třeba, že v současnosti je  používání starých německých názvů českých měst a obcí již na ústupu. Současný občan Německa či Rakouska by například pro Opavu spíše použil český název než německé Troppau. Není bez zajímavosti, že zatímco za časů NDR bylo používání německých názvů potlačováno z politických důvodů – v období  protektorátu tomu bylo naopak s českými názvy pro města německá. Tehdy například nebylo radno říkat „Jedu do Berlína“ ale bylo záhodno vyslovit „Jedu do Berlinu“.

v sousedním Polsku se Poláci v dobách okupace – tedy administrativě Generálního Gouvernementu nepoidíleli ani teoreticky

Generalne Gubernartostwo – Generalna Gubernia

Varšavské povstání 1944

z doby okupace na Moravě zbylo několik architektonických kuriozit – mezi nejznámější patří nedokočená dálnice Vídeň – Breslau

patrový dálniční most u Brna – Bystrce

související příspěvky 

Německá invaze do Polska https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdaz&set=a.987257846125949 album na FCB 

Německá a protektorátní policie (a dobývání Kavkazu a Povolží) https://www.facebook.com/media/set/?set=a.473253454378208&type=3 album na FCB 

Indická jednotka AZAD při osvobození Šumavy 1945 https://www.facebook.com/media/set/?set=a.746116123293325&type=3 album na FCB 

osvobození Šumavy 1945  Převody mechanické (pastorek a kolo) a elektrické (trafa) - Blog iDNES.cz čtvrtá část příspěvku