Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Praha Bubny a Choceň

Krátké představeni elektřiny tentokrát jako napájecí energie pro pohon lokomotiv a vlaků především na průmyslovém severu republiky.

Pokud by se měla trakce elektrických stejnosměrných lokomotiv nějak představit – mělo by být zmíněno, že stejnosměrné lokomotivy o DC napětí mají označení E a jsou historicky dříve zavedenenou trakcí nežli trakce střídavá. Pokud se pominou dvě lokální tratě v jižních Čechách – na hlavních tratích byla zavedena alespoň v Praze (v rámci iniciativy „odkouření hlavního města Prahy“) a to již za první republliky.

Pražský železniční uzel první republiky – lokomotivy E 436.0 "Moravina“ a lokomotiva E 467.0 rychlíková

Prvorepubliková stejnosměrná železniční síť v Praze byla ovšem napájena napětím 1 500V – teprve v roce bylo napětí v pražském uzlu zvýšeno na DC 3000V podobně jako navazující trať na hlavním tahu z Mostu do Čiernej nad Tisou.

Historicky dříve zavedená stejnosměrná trakce je pricipu robusnější než střídavá - že železniční rozvody nijak zásadně odlišně nepůsobí je způsobeno výrazně nižším napětím trakce stejnosměrné 3 kV (3 000V) - oproti střídavé trakci  25 kV (25 000V) / 50 Hz.

OBSAH

rozcestník železnice podle trakcí
rozcestník železniční stanice 

1/ nádraží Praha - Bubny, Holešovice zastávka
Pražská přístavní dráha a přístav Holešovice

rozcestník pražské přístavy 
rozcestník Holešovice´a Praha podle čtvrtí 

2/ stanice Choceň 
3/ Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

rozcestník elektrické osvětlení

4/ Osram Bubny - Holešovice

rozcestník Tesla - Osram

nejprve

rozcestníky 

rozcestník železnice podle trakcí

parní trakce  Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz

motorová trakce Posázavský Pacifik a lokomotiva 714 - Blog iDNES.cz

motorové železniční vozy Elektřina na železnici 2 - stanice na neelektrifikované trati + spínače VN, motor. vozy M 475 a M 152 B10 - Blog iDNES.cz

odkaz na  hlavní rozcestník podle trakcí Dvousystémové elektrické lokomotivy ESO - Blog iDNES.cz

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice  Praha Bubny  a Choceň (tento příspěvek)

Lokomotivy střídavé trakce řady S 489.0, S 499.0 a S 699.0 - Blog iDNES.cz 

rozcestník železniční stanice ČR

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice  Praha Bubny  a Choceň (tento příspěvek)

Praha Smíchov, Praha hl. n., Masarykovo nádraží Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

Lokomotivy stejnosměrné trakceE 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

první část

nádraží Praha Bubny

stanice metra C3 "Vltavská“ a nádraží Bubny – původní přístavní dráha

Na hlavním železničním tahu "Severočeské hnědouhelné doly" - Praha - Česká Třebová - Ostravsko - Košice proběhla elektrifikace železnic ve větším rozsahu nejdříve - alespoň co velkých železničních tratí v Československu - kde se elektrifikace ve velkém rozběhla vlastně až po osvobození v roce 1945. 

nejprve jistá jednotlivost

nádraží Praha - Bubny

Ve škole byla velká sláva. Nejdřív pan ředitel ve školním rozhlase vyhlásil, že zakazuje všem žákům školy chodit na bubenské nádraží, protože tam nějací uličníci ukradli šrouby na pražce, a potom vyhlásil nejlepší sběrače. (Boříkovy lapálie)

Praha - Holešovice zastávka

"Zastávka na hlavním tahu" 

pražská přístavní dráha a přístav Holešovice 

Svého času okruh nádraží Praha - Bubny zahrnoval (podobně jako Smíchov) vlastně zařízení tří železničních společností - Státní dráhy (směr Ústí n. L a Drážďany, hlavní tah) -  a Buštěhradské dráhy (která jako jediná odtud vypravovala osobní vlaky) a nákladní okruh, který zahrnoval železniční dílny a skladiště pražské přístavní dráhy.

Ze samostatné kolejové skupiny východně od skladišť nádraží v Bubnech od roku 1910 vycházela trať do nádraží v Holešovickém přístavu - na kterou byly napojeny vlečky do několika okolních podniků. Trať úrovňově křížila Argentinskou a Plynární a dále pokračovala uličním prostorem a působila tak nemalé komplikace v silniční dopravě. 

rozcestník pražské přístavy

Karlínský přístav Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz

Holešovický  přístav Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny (tento příspěvek)

Libeňský přístav Loděnice Libeňský ostrov a sací bagry, užitková plavidla, plavidla podle druhu pohonu - Blog iDNES.cz

Smíchov Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

rozcestník Holešovice a Praha podle čtvrtí 

Praha 7 Holešovice - Bubny

Holešovicím je věnován ještě jeden příspěvek Holešovice - Zátory a pražské tramvaje  - Blog iDNES.cz

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny (tento příspěvek - druhý příspěvek Holešovice)

Praha podle čtvrtí a pražská doprava

Praha 5 Smíchov a Barrandov a tramvaj T5 metro, jízdní řády, přestupy Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

Nádraží a železnice v Praze
https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdazplus&set=a.655816882916951(album vytříděných i nevytříděných podkladů na FCB´)

Praha 8,  firma František Křižík a Karlín  Akumulace el. energie 1 - autobaterie a elektromobil, nabíjecí dům, firma Křižík Karlín - Blog iDNES.cz

Praha 7, nádraží Praha - Bubny Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny (tento příspěvek - druhý příspěvek Holešovice)

pražské poštovnictví - jak se dostat na letiště Kbely a Letňany Jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ), letecká pošta, Vojenské neveřejné mezinárodní letiště Praha - Kbely - Blog iDNES.cz

Praha 8, částečně 7 a 9 Libeň 

Praha - Libeň horní nádraží Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz a automobilka Praga

Loděnice Libeňský ostrov a sací bagry, užitková plavidla, plavidla podle druhu pohonu - Blog iDNES.cz

Praha 9 Vysočany "elektrické kolo" Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz

Praha 4 Kavčí hory (Podolí a Nusle) a odkaz na  příspěvek na téma koncesionářské poplatky Léta šedesát šest až šedesát devět - televizní poplatky a rozhlasové poplatky - Blog iDNES.cz

OBSAH

rozcestník železnice podle trakcí
rozcestník železniční stanice

1/ nádraží Praha - Bubny, Holešovice zastávka
Pražská přístavní dráha a přístav Holešovice

rozcestník pražské přístavy 
rozcestník Holešovice´a Praha podle čtvrtí 

2/ stanice Choceň 
3/ Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

rozcestník elektrické osvětlení

4/ Osram Bubny - Holešovice

rozcestník Tesla - Osram

druhá část

stanice Choceň

První empírová  staniční budova byla vystavěna pro tehdy trojkolejnou stanici IV. třídy na Státní dráze z Olomouce do Prahy. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, projektanta trati.

Po třiceti letech byla první budova nahrazena novou staniční budovou ve slohu novorenesance - obvod stanice se značně rozšířil - vznikla řada odboček - a provozovaných nástupcem původní, již zestátněné dráhy nyní StEG.

Vzhledem k geografické poloze nabyla stanice Choceň zvláštního významu zejména po roce 1948 kdy se rozvíjel zeména těžký průmysl-  a hlavní železniční tah ze Severočeského hnědouhelného revíru přes Prahu a dále na Českou Třebovou, Olomouce, Přerova a pak na Ostravsko a dále na Slovensko zcela zásadní významu. K  elektrifiakci tratě došlo roku 1957 byla do stanice dovedena elektrická trakční soustava 3 000 V stejnosměrného proudu a zejména pro potřeby nákladní dopravy  byla dále rozšiřována stanice i kolejiště. 

stanice Choceň a lokomotiva E 499.1 (141) v kresbě

Další změnu přinesl rok 2005, kdy byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů na koridorovou stanici: vznikla tři zastřešená ostrovní nástupiště s podchody.

třetí část

Lokomotivy stejnosměrné trakceE 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

a opět původní příspěvek

Stejnosměrné elektrické lokomotivy - nebo spíš lokomotivy stejnosměrné napájecí trakce - se zejména dříve poznají podle zeleno-bílého nátěru (krátký čas ovšem měly nátěr modro - bílý) a podle dlouhé řady připojených vagónů s uhlím. Zatímco stejnosměrná  trakce je doménou průmyslového severu - lokomotivy střídavé trakce - laděné do žlutočervených tónů jsou doménou jihu - poměrně lesnatého a zemědělského.

Páteřní dráhou lokomotiv stejnosměrné trakce se po roce 1945 měla stát spojnice Severočeského uhelného revíru přes Prahu a Českou Třebovou na průmyslové Ostravsko a dál kolem Tater na východ do Košic. Budovaná trať měla napájecí soustavu 3 000 V DC - lokomotivy se zkoušely na již dříve elektrifikovaném pražském železničním uzlu elektrifikovaným na 1 500 V DC.

Jinak stejnosměrná trakce je principu robusnější než střídavá - že železniční rozvody nijak zásadně odlišně nepůsobí je způsobeno výrazně nižším napětím trakce stejnosměrné 3 kV (3 000V) - oproti střídavé trakci  25 kV (25 000V) / 50 Hz.

Snad poznámka k rozdílům mezi střídavými a stejnosměrnými motory. Třífázový střídavý motor je takový relativně nenáročný dříč - jeho jistou nevýhodou je - že nelze měnit rychlost otáček - zato dokáže  otáčky udržet i při různých výkyvech v zátěži.

Konstrukčně složitější stejnosměrný stejnosměrný motor kromě dalších odlišností má jeden podstatný rozdíl oproti AC motorům. U DC motorů lze měnit rychlost. Možná je namístě zmínit že i stejnosměrný motor je v principu střídavý -- stejnosměrný proud se převádí systémem komutátorů a například přenosových kartáčů.

Stejnosměrný motor (DC) je v elektrotechnice točivý elektrický stroj na stejnosměrný proud, s vnitřní komutací cívek v rotoru. Může pracovat v režimu elektromotor nebo generátor (dynamo). Princip stejnosměrného motoru objevil v roce 1873 Zénobe Gramme, je tedy nejstarším typem elektromotoru. Stejnosměrný motor má čtyři hlavní díly, společný magnetický obvod statoru a rotoru, buzení magnetického toku statoru, komutátor s kartáči a rotor - kotvu s vinutím rotoru. Napájení rotoru je realizováno přes sběrací kartáče na komutátor, který přepíná vinutí rotoru. Na statoru je budicí vinutí, které vytváří magnetický tok. Budicí vinutí je nahrazováno u nových konstrukcí permanentním magnetem. 

Vzhledem ke skutečnosti - že u stejnosměrných motorů lze měnit rychlost - pro využití v dopravě by tedy měly být zdánlivě výhodnější. Ovšem poháněcí motorů je lokomotivě povícero - zpravidla v každé nápravě - a rychlost se u motorů nereguluje individuálně - ale současně pro všechny motory. Z čehož plyne - že rychlost motorů se reguluje jinak - než přímo na motoru. Způsobem změny výsledné rychlosti lokomotivy změna frekvence proudu ještě před jeho přívodem k motorů. Elektrická lokomotiva je poměrně složitým zařízením se celou řadou dílčích systémů - a elektromotory jsou pouze jedním zařízením z mnoha. 

Lokomotivami první generace - objednané v roce 1946  se staly stroje  řady 140 jako univerzální elektrické lokomotivy na stejnosměrný proud určená pro osobní vlaky, rychlíky i nákladní vlaky později označené jako E 499.0 - s původně modrobílým nátěrem - modrá byla posléze změněna na obvyklou sytě zelenou pro tuto trakci. 

Po necelém desetiletí později - v roce 1955 se dostaly do provozu konstrukčně odvozené lokomotivy řady 141 - později označované jako E 499.1 - které vyráběla rovněž Škoda Plzeň - dobově Závody V. I. Lenina. Od lokomotiv s kulatými okénky  řady 140 byly lokomotivy řady 141 rozpoznatelné okénky spíše hranatými.

Dále ještě krátká ukázka z provozu - respektive úkony při odstavení lokomotivy a předávání směny.

. 

elektrické lokomotivy stejnosměrné - album na FCB

https://www.facebook.com/media/set/?vanity=101341581569399&set=a.170536187983271

OBSAH

rozcestník železnice podle trakcí
rozcestník železniční stanice 

1/ nádraží Praha - Bubny, Holešévice zastávka
Pražská přístavní dráha a přístav Holešovice
rozcestník pražské přístavy 
rozcestník Holešovicea´a Praha pofle čtvrtí 
2/ stanice Choceň 
3/ Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

rozcestník elektrické osvětlení

4/ Osram Bubny - Holešovice

rozcestník Tesla - Osram

ale zpět z Chocně ke čtvrti Bubny - Holešovice

čtvrtá část

rozcestník elektrické osvětlení 

osvětlení "XL" elektrické rozvody v továrnách Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz

osvětlení 1 firma Křižík Karlín Akumulace el. energie 1 - autobaterie a elektromobil, nabíjecí dům, firma Křižík Karlín - Blog iDNES.cz Křižíkova oblouková lampa a autobaterie

osvětlení 4 Osram Bubny - Holešovice   Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny (tento příspěvek) - především klasické žárovky (v části 4.1 tohoto příspěvku), dále pouliční veřejné osvětlení (v části 4.2 tohoto příspěvku)

osvětlení 5 "velkoobchod" se světelnými zdroji Hasscom Brno Slatina  Cesty energie 5 - místní rozvody, el. mag, indukce, ekologie, elektro v bytě a na cestách - Blog iDNES.cz   - zejména úsporné zářivky pro interiéry a výbojky pro pouliční osvětlení

 

část čtyři - (bývalý) Osram Bubny - Holešovice (poblíž přístavu) a klasické žárovky

Teslalamp - později Osram - světelné zdroje (žárovky, zářivky a výbojky všeho druhu) 

Žárovky, světelné výbojky – odborně nazývané světelné zdroje – jsou z pohledu historie poměrně mladou záležitostí. Přesto prošly velkými proměnami, zejména technickými a výkonovými. Nedávným rozhodnutím Evropské unie dokonce končí jedna vývojová etapa. Proto také je záslužné věnovat se historii tohoto dnes běžného, ale nepostradatelného technického prvku našeho každodenního života.  Například stowattová žárovka z roku 1962, 1963, 1964 atd. Důležité a rozhodující je razítko na baňce. Mimo to se mohou žárovky od sebe lišit, kromě různých hodnot napětí a výkonů, materiálem použitým při jejich výrobě, rozměrem baňky – ta může být v provedení čirém, matném, opalizovaném a tak dále. Existuje velké množství typů patic z různých materiálů, různé druhy vláken, ať už rovná nebo jednoduše či dvojitě spiralizovaná a tak podobně. Dříve dostupné především ty, které pocházely od našeho domácího výrobce Tesla. Kromě toho se sem dovážely i jiné, zejména z „východního bloku“ – polský Polam a Helios a ze Sovětského svazu pak Razno a Oreol. Z Maďarska Tungsram, z Rumunska Romlux a Narva z tehdejší NDR. Bylo tedy celkem jednoduché udržet si přehled. Tehdy mi šlo o to, vytvořit sbírku z elektrických svítidel, která se ke svícení používala u nás. Po roce 1989 se množství a typy dostupných světelných zdrojů značně rozšířily, protože na náš trh vstoupili renomovaní světoví výrobci. Ti původní ustoupili do pozadí, zanikli nebo se stali součástí nadnárodních koncernů. Vzhledem k velkému až nepřebernému počtu nejrůznějších světelných zdrojů tak již přestalo být možné „držet krok“ a udržet si ucelený přehled o všem z tohoto oboru. Výsledkem pak byla nutnost omezit se jen na určitou specifickou skupinu. Zaměřil jsem se tedy jen na tehdy stále ještě monopolního českého výrobce světelných zdrojů – Teslu, později Teslamp Holešovice. Tato orientace trvá dodnes i v době, kdy už tento podnik bohužel zanikl. Jde mi o vytvoření jakéhosi „odkazu“ v přehledu jeho výrobků. Zaměřuji se obecně na žárovky, zářivky a výbojky a tomu je uzpůsobena i struktura mé sbírky. ? Vaše sbírka je poměrně rozsáhlá. Víte kolik asi těch žárovek a výbojek máte? Jak světelné zdroje sháníte? V současné době sbírka obsahuje 7254 roztříděných a evidovaných lamp. Mnoho dalších (odhadem kolem 20 000) na své roztřídění teprve čeká. Mým hlavním problémem je totiž naprostý nedostatek času se této zálibě věnovat tak, jak by vyžadovala. V posledních letech jsem sehnal značné množství nových přírůstků, s nimiž ale nemám čas dále pracovat. S tím souvisí další problémy, jako jejich skladování a tak dále. Nebudu si ale stěžovat, potěšení ze sbírky je stále větší, než problémy s ní spojené. Co se týče shánění světelných zdrojů, důležité je se umět porozhlédnout. Stále se nechá sehnat spousta zajímavých věcí. Něco seženu aktivně, něco přijde tzv. samospádem od známých, nebo i zcela cizích lidí, kteří o mé zálibě vědí. Důležité je, nenechat se hned napoprvé odbýt, i když zase tak složité to není. Někdy se setkám se skutečně neuvěřitelnou vstřícností, jindy zase ale s vypočítavostí. Jsem velmi vděčný všem elektrikářům z různých podnikových elektroúdržeb, zaměstnancům údržby veřejného osvětlení ve městech. S mimořádným pochopením jsem se setkal rovněž v někdejší holešovické Tesle a v jejích pobočných závodech. V současné době mám vytipovány například různé bazary, kde se nechají takové věci sehnat. Dříve jsem žárovky hodně nakupoval, ale teď už pomalu není co nakupovat. ? Mohl byste naznačit jaká je historie výroby osvětlovacích žárovek u nás? A kdy vlastně se začaly u nás používat a také vyrábět osvětlovací výbojky? Výroba žárovek v Čechách začala již v roce 1909 v Brně. V té době se ale už žárovky na území Čech používaly, neboť první se rozsvítily již v roce 1880 v cukrovaru v Židlochovicích. Dalším místem bylo například Mahenovo divadlo v Brně. Pro zajímavost - pražské Národní divadlo se dočkalo osvětlení žárovkami až po požáru v roce 1883. Po roce 1909 nastal rozmach žárovkárenského průmyslu i v českých zemích. Existovala celá řada žárovkáren, které však buď ještě do druhé světové války zanikly, nebo se po jejím skončení staly součástí Tesly Holešovice, která pak byla od léta 1949 jediným specializovaným podnikem na výrobu světelných zdrojů na území Československa. V prvních desetiletích dvacátého století tak vyráběly žárovky na území Čech například dvě žárovkárny v Ústí nad Labem – první vznikla již v roce 1914 pod názvem Plechati-Werke, v roce 1926 byla přejmenována na České továrny na žárovky a.s. Po válce se z ní stal druhý pobočný závod Tesly Holešovice. Druhá žárovkárna v Ústí nad Labem vznikla v roce 1919 jako Severočeská továrna na žárovky Zimmer a Zschocke, vyrábějící žárovky pod názvem METEOR. Od roku 1920 vyráběla v Praze žárovky pod označením ELEKTRA firma Philips a.s. a od roku 1921 tamtéž i Osram s. s r.o. Z Osramu pak po válce vznikl první závod Tesly Holešovice. Další menší žárovkárny vznikaly i ve třicátých letech 20. století. V poválečném období připadla výroba světelných zdrojů v Československu holešovické Tesle, která byla v roce 1998 přejmenována na Teslamp a v roce 2006 podnik zanikl. Na místě někdejší správní budovy a architektonicky zajímavých výrobních prostor v Praze Holešovicích je v současné době již jen parkoviště, objekty byly zlikvidovány. Tesla Holešovice vyráběla světelné zdroje nejen v Praze, ale i ve svých pobočných závodech – Ústí nad Labem, Brně, Králíkách, Lenešicích a na Slovensku v Nových Zámkách a v Moldavě nad Bodvou.

Z těchto závodů vyrábí žárovky v Čechách už jen firma Novalamp v Králíkách. Závod v Nových Zámkách v současné chvíli vlastní společnost Osram. Co se týče výbojek, ty byly doménou Holešovic. Výroba rtuťových výbojek tam byla zahájena již ke konci 50. let minulého století a první byly použity na osvětlení na Zlatém kříži v Praze v roce 1959 u příležitosti nadcházející Československé spartakiády v roce 1960. Mimochodem, zahájení výroby rtuťových výbojek v Holešovicích a jejich montáž na Václavském náměstí v Praze jsou zachyceny v některých dobových dokumentech – například v Československém filmovém týdeníku. Od počátku 70. let se začaly v Praze vyrábět i výbojky sodíkové, které se pak společně s výbojkami halogenidovými staly v podstatě tou největší náplní výrobního programu v Holešovicích, největší část výroby výbojek rtuťových pak byla přesunuta do Králík. ? Které z těch mnoha žárovek a výbojek jsou pro vás nejcennější a máte také nějakou kuriozitu? Na to neexistuje celkem jednoduchá odpověď. Cenná může být totiž i relativně nová žárovka. Nejcennější budou samozřejmě především ty nejstarší, které mají uhlíkové vlákno a pocházejí docela jistě ještě z 19. století, i když přesné určení jejich stáří není možné. Liší se pochopitelně žárovky vyráběné v předválečném období a i ty, které pocházejí z 50. a 60. let minulého století. Nelze zapomenout zmíněné první rtuťové výbojky Tesla vyráběné po roce 1960. (především na podkladě internetu)

část 3 - pokračování 

Světelné zdroje - zejména klasické žárovky

Elektrické osvětlení je umělé světlo - jehož zdrojem jsou buď žárovky, výbojky nebo zářivky. U klasických zářivek je zdrojem světla wolframové vlákno - zpravidla ve skleněné baňce ve vakuu. Teplota vlákna, které se ochlazuje pouze sáláním je 2 200 stupňů Celsia. Žárovky nad 25 kW jsou plněny inertními plyny - nejčastěji směsí arsénu. 

druhy uchycení a parametry světelných zdrojů

závit E27 průměr 27 mm pro 230 Voltů
závit E14 průměr 14 mm pro 230 Voltů
závit GU1O rozteč 10 mm pro 230 Voltů
závit GU53 rozteš 5.3 mm pro 12 Voltů
závit GU4 rozteč 4 mm pro 12 Voltů
závit G9 rozteč 9mm pro 230 Voltů

Výbojky

Výbojka není žárovka
Ve výbojce vzniká světlo v atmosféře sodíku (či jiného) plynu, hořák je s korunou (?)napáený elektřinou z wolframových elektrod před výbojku je třeba zařadit tlumivku (což je běžný předřadník) a dále speciální zapalovač, který výbojku zažehne (doplňuje kondenzátor -  nebo stačí výboka pouze s předřadníkem řízeným elektroniky).

část čtyři - pouliční osvětlení

Výbojky

Do pouličních lamp zpravidla nejsou instalovány žárovky
ale
výbojky...

Výbojka není žárovka
Ve výbojce vzniká světlo v atmosféře sodíku (či jiného) plynu, hořák je s korunou (?)napáený elektřinou z wolframových elektrod před výbojku je třeba zařadit tlumivku (což je běžný předřadník) a dále speciální zapalovač, který výbojku zažehne (doplňuje kondenzátor -  nebo stačí výboka pouze s předřadníkem řízeným elektroniky).

Ve výbojkách je lépe využita elektrická energie než v klasických žárovkách. Výbojky mají při stejném příkonu třikrát větší výkon než klasické žárovky. 

Výbojky mohou být například sodíkové nebo rtuťové...

schéma zapojení pouličního osvětlení výbojek do rozvodů na třífázový proud vychází ze zásady, že žárovky jsou zapojeny na jednu jenom na jedno fázi a nulák - například na fázi L1 mohou být zapojeny dvě lampy s výbojkami za sebou, několik dalších svítilen na fázi L2 a tak dále...

č

OBSAH

rozcestník železnice podle trakcí
rozcestník železniční stanice

1/ nádraží Praha - Bubny, Holešovice zastávka
Pražská přístavní dráha a přístav Holešovice
rozcestník pražské přístavy 
rozcestník Holešovice a Praha podle čtvrtí 
2/ stanice Choceň 
3/ Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

rozcestník elektrické osvětlení

4/ Osram Bubny - Holešovice

rozcestník Tesla