Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Praha Bubny a Choceň

Krátké představeni elektřiny tentokrát jako napájecí energie pro pohon lokomotiv a vlaků především na průmyslovém severu republiky.

Úvod – pražská železniční síť za první republiky o stejnosměrném napětí 1500 V

Pokud by se měla trakce elektrických stejnosměrných lokomotiv nějak představit – mělo by být zmíněno, že stejnosměrné lokomotivy o DC napětí mají označení E a jsou historicky dříve zavedenenou trakcí nežli trakce střídavá. Pokud se pominou dvě lokální tratě v jižních Čechách – na hlavních tratích byla zavedena alespoň v Praze (v rámci iniciativy „odkouření hlavního města Prahy“) a to již za první republliky.

Pražský železniční uzel první republiky – lokomotivy E 436.0 "Moravina“ a lokomotiva E 467.0 rychlíková

Prvorepubliková stejnosměrná železniční síť v Praze byla ovšem napájena napětím 1 500V – teprve v roce bylo napětí v pražském uzlu zvýšeno na DC 3000V podobně jako navazující trať na hlavním tahu z Mostu do Čiernej nad Tisou.

Historicky dříve zavedená stejnosměrná trakce je pricipu robusnější než střídavá - že železniční rozvody nijak zásadně odlišně nepůsobí je způsobeno výrazně nižším napětím trakce stejnosměrné 3 kV (3 000V) - oproti střídavé trakci  25 kV (25 000V) / 50 Hz.

OBSAH

rozcestník železnice podle trakcí
rozcestník železniční stanice v Praze / pošty, počítače, admimistrativa Praha 1,6,7 Holešovice, Bubny, Bubeneč

1/ nádraží Praha-Bubny, Praha-Holešovice zastávka

1.1850
1.1868
1. šrouby z Bubenského nádraží, Boříkovy lapálie
1.091 Praha Holešovice–zastávka - zastávka na hlavním tahu – trať 091
1. Pražská přístavní dráha a přístav Holešovice
1. stanice Vltavská – rekonstrukce nádraží Bubny v roce 2025
1.120 bývalá Buštěhradská dráha

žst. Dejvice – Bruska, „Lánská konězpřežka“, trať 120 bývalá Buštěhradská dráha Kladno – Dejvice – Praha-Bubny

rozcestník pražské přístavy 
rozcestník Holešovice´a Praha podle čtvrtí

Praha-Bubny směr Praha-Smíchov a dál na Plzeň – ze stejnosměrné trakce na střídavou  

2/ stanice Choceň 

3/ Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

ČKD Trakce – výrobce lokomotiv (z elektrických především stejnosměrných)

4/ stejnosměrná elektrárna

rozcestník elektrické osvětlení

5/ Osram Bubny - Holešovice

6/ Holešovice, Bubny a Bubeneč

císařský mlýn Bubeneč

7/ výtvarka, Akademie výtvarných umění, Praha Bubeneč U Akademie 172/4

8/ pražské literární podhoubí / Svět knihy / Výstaviště Praha

nejprve

rozcestníky 

rozcestník železnice podle trakcí

animální trakce Vítkovická koněspřežka – Blog iDNES.cz

animální trakce Geologické toulky kolem Berounky – 1rak Rakovnicko a mikroregion „Balkán“ – občerstvení u Skryjského mostu – Blog iDNES.cz zde byla projektována Lánská koněspřežka

parní trakce  Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy (Blansko staré nádraží) a lokomotiva 312.4 (žst. Choceň) - Blog iDNES.cz

motorová trakce Posázavský Pacifik a lokomotiva 714 - Blog iDNES.cz

motorové železniční vozy Elektřina na železnici 2 - stanice na neelektrifikované trati + spínače VN, motor. vozy M 475 a M 152 B10 - Blog iDNES.cz

odkaz na hlavní rozcestník podle trakcí Dvousystémové elektrické lokomotivy ESO - Blog iDNES.cz

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice  Praha Bubny  a Choceň (tento příspěvek)

Lokomotivy střídavé trakce řady S 489.0, S 499.0 a S 699.0 - Blog iDNES.cz 

vysokorychlostní železnice VRT Nádraží a vlak – matematika integrálních a diferenciálních počtů – Blog iDNES.cz

rozcestník Choceň a Bubny (stanice na hlavním železničním tahu „trať 010“) pro parní lokomotivy 534.0 a stenosměrné lokomotivy E499.0 a E499.1

stanice Choceň a Praha-Bubny pro parní lokomotivu 534.0 Parní stroj – od čerpání vody pro parní trakci v dopravě – parní lokomotivy 534.0 pro hlavní tah Most – Praha-Bubny – Choceň – Č. Třebová – Ostrava – Blog iDNES.cz
stanice Choceň a stanice Praha-Bubny pro stenjosměrnou lokomotivu E 499.0 (tento příspěvek)
Most (staré nádraží) pro parní lokomotivu 534.0 Cesty elektrické energie 2E (ekonomicky) – HUMOerëmü hnědouhelná tepelná elektrárna – „procházka starým Mostem“ – Blog iDNES.cz

rozcestník železniční stanice ČR

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice  Praha Bubny  a Choceň a Device  (tento příspěvek)

Masarykovo nádraží  a nádraží Modřany Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz srovnávání poštovních a internetových adres a současně rozcestník na téma počítače a internet

Praha 5 nádraží Smíchov a metro, jízdné v Praze, jízdní řády, přestupy Přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou -> část 4 – blog iDNES.cz

Praha-Vršovice Jak se připojit k internetu 12 – telefon místo počítače, část 12 Praha 10 Vršovice, klub vědeckotechnické činnosti na Jelence, nádraží Vršovice – Blog iDMES.cz

Brno Nádraží a vlak – matematika integrálních a diferenciálních počtů – nádraží Brno, Wien Hbhf, Berlin Hbhf, Bratislava hlavná stanica – Blog iDNES.cz

Na konečné v Řečkovicích – tramvaje Brno – část U9 "metro“ – metro v Praze – Blog iDNES.cz
Blansko (původní nádraží), parní stroj, část 5 Buštěhradské nádraží Smíchov,lokomotiva Kladno, Kladenský černouhelný revír – Blog iDNES.cz

Rž2p rozcestník pošta, poštovnictví a internet a počítače Praha 1,6, 7 Holešovice, Bubny a Bubeneč

Bubny, Holešovice, Bubeneč

Česká pošta M. Horákové 383/81, 170 00 Praha 7-Holešovice

R62a rozcestník administrativa Praha 1,6,7 Holešovice, Bubny a Bubeneč

Radnice Praha 7 Holešovice U Průhonu 1338/38, 170 00 Praha 7-Holešovice, telefon: [phone]

Vzhled přestavěného objektu cituje a odráží „tvarosloví“ okolní čtvrti, Holešovic. Fasáda je z červených cihel. Z původního objektu na stavbě zůstal pouze skelet, tedy nosná konstrukce. Interiéry jsou navrženy minimalisticky a transparentně. Každé patro má pro lepší orientaci jinak barevnou podlahu.

státní a veřejná správa a samospráva

administrativa při změně bydliště, katastrální úřad

Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz při bývalém okresním hejtmanství Olomouc (příspěvek je současně rozcestník pro českou historii)

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení Stará pošta na Malé Straně – část 5J slevy na jízdném – Blog iDNES.cz

doprava, slevy na dopravu

QR kód na slevu na 50% dopravu vydává Okresní správa sociálního zabezpečení, kartu na 75% slevu ovšem vydává Úřad práce

část 4 tohoto příspěvku Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení – Přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou na Smíchově

administrativa při koupi chalupy (v sedmdesátých letech - výhledově by měly do příspěvku přibýt i různé náležitosti se získání stavebního povolení na různé úpravy) Chalupa v Kameničkách - Blog iDNES.cz

banky, záložny, spořitelny, pojišťovny, elektronické platby Bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

administrativa televizních a rozhlasových poplatků, soudnictví přestupků a nedbalostních záležitostí(jak řešit televizní a koncesionářské poplatky), advokacie Léta šedesát šest až šedesát devět - sen o Havlovi a Dubčekovi, televizní poplatky - Blog iDNES.cz,

roku 1925 Jiří Hruša představil návrh podzemní dráhy – metra pro Prahu – přičemž čtvrť Bubny-Holešovice měla obkružovat jednosměrná kolejová trať metra – nádraží Bubny by se tedy stalo přestupním uzlem pro cestující do Prahy směrem od severu a západu

Na konečné v Řečkovicích – tramvaje Brno – část U9 "metro“ – metro v Praze – Blog iDNES.cz

rozcestník pošta, poštovnictví a internet a počítače Praha 1,6, 7 Holešovice, Bubny a Buben

první část

nádraží Praha Bubny

1850

Poprvé projel vlak před budoucí areál Bubny roku 1850, přičemž výstavba Státní dráhy Praha - Drážďany probíhala již od roku 1845. Za výchozím Státním nádražím byl první železniční stanicí až Bubeneč - o umístění nádraží Bubeneč v roce 1846 a 1847 pro polohou v blízkosti loveckému zámečku probíhaly nemalé spory.

1868

Stanice pod českoněmeckým názvem Bubna (rovněž se používalo označení Buštěhradské nádraží). Stanice byla otevřena až roku 1868 Buschtěhradskou dráhou (BEB) jako výchozí bod trati Praha– Kladno – Chomutov – Cheb, která vycházela od souběžné trati Praha Státní nádraží – Podmokly provozovanou Císařskou a královskou privilegovanou rakousko-uherskou státní dráhou (KKStB). Buštěhradská dráha se na KKStB napojovala spíš manipulačně u vyústění trati u Negrelliho viaduktu přes řeku Vltavu.

nádraží Praha-Bubny na historické mapě

Původní výpravní budova trati se nedochovala – současná, již adaptovaná výpravní budova ve slohu tradicionalismus pochází z roku 1923.

Železniční areál Bubny tvořil vlastně obvod dvou společností – stanice Bubna Buštěhradské dráhy byla roku 1911 přejmenována na Bubny horní nádraží a Bubny dolní nádraží (zastávka v obvodu již znovu zestátněné – v letech 1854 až 91 privátní společnosti StEG, předchůdce pozdější Praha Holešovice zastávka). Ani jedna výpravní budova se nezachovala – Buštěhradskou stanici nahradila v roce 1923 novostavba výpravní budovy pravděpodobně ve stejném místě – rovněž o původní zastávce pro trať Praha – Bubeneč – Podmokly není nic známo, ale někdy během první republiky ji nahradila funkcioalistická zastávka Holešovice-Bubenské nádraží, později Praha-Holešovice zastávka.

Boříkovy lapálie: Šrouby z Bubenského nádraží + nákladní obvod železničního areálu

Bpřííkovy lapálie: Šrouby z Bubenského nádraží

Ve škole byla velká sláva. Nejdřív pan ředitel ve školním rozhlase vyhlásil, že zakazuje všem žákům školy chodit na bubenské nádraží, protože tam nějací uličníci ukradli šrouby na pražce, a potom vyhlásil nejlepší sběrače.

Boříkova parta versus Zátoráci – Blog iDNES.cz

Přímo oprostřed nádražních pozemků stála řada skladišť – které v minulosti měli značný význam zejména pro dopravu kusových zásilek.

pomocné budovy nádraží Praha-Bubny, březen 1976, foto Jiří Kulhánek

Železniční dílny někde uprostřed železničního areálu Bubny ...

Jižní průčelí dílen roku 2007....

Praha – Bubny (jižní průřelí dílen roku 2007)

Praha Holešovice–zastávka - zastávka na hlavním tahu – trať 091

Původní budova nádraží společnosti StEG – v dobových mapách také označovaná jako Bubny – státní nádraží...

Praha-Bubny – budova spoleřčnosti SteG – foto Ivo Mahel

Po vytvoření ČSD trať Buštěhradské dráhy dostala číslo 120, zatímco dvoukolejná trať StEGu z Masarykova nádraží směr Roztoky u Prahy dostala číslo 091 - a tato trať byla také elektrifikována stejnosměrnou trakcí (za 1. republiky o napětí DC 1 500V v rámci odkouření hlavního města Prahy - v 50tých letech pak navýšenou na celostátní napětí DC 3 000V).

Na hlavním železničním tahu „Severočeské hnědouhelné doly“ - Praha - Česká Třebová - Ostravsko - Košice proběhla elektrifikace železnic ve větším rozsahu nejdříve - alespoň co velkých železničních tratí v Československu - kde se elektrifikace ve velkém rozběhla vlastně až po osvobození v roce 1945.

Součástí obvodu stanice Bubny byla vlastně i železniční zastávka Holešovitz. Byla zřízena v roce 1890 a zastavovaly v ní osobní vlaky, které nádražím Praha-Bubny projížděly. Důvodem byla mj. bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště uvedené trati nacházelo až za kolejištěm trati do Kladna, přes které by bylo nutno přecházet.

Za první republiky byla při železniční zastávce postavena nová zděná výpravní budova.

Praha – Holešovice zastávka

Do poloviny 80. let 20. století byl v zastávce prodej jízdenek a občerstvení. V souvislosti s přestavbou této části Buben při stavbě metra C byla zděná zastávka nahrazena plechovým přístřeškem.

1985? zděnou budovu nahradil plechový přístřešek...

Přístupná byla jen od Holešovic a to po ulici Železničářů. Přístupová cesta nebyla dobře značena a kdo to tu neznal, ten by se mohl bál, kam že to vlastně jde. Na zastávce bylo jen jedno nástupiště. Na něm přístřešek. Plechová čekárna byla poblíž. Nebyly tu odjezdová tabule ani žádné služby.

27.02. 2025 Praha Holešovice zastávka administrativně zrušena v souvislosti s přestavbou a modernizací stanice Bubny.

Nejzanesbanější pražská zastávka po 135 letech končí. Kvůli budování nových Bubnů se zkrátí i linky od Kralup...

Pražská přístavní dráha a přístav Holešovice 

Svého času okruh nádraží Praha - Bubny zahrnoval (podobně jako Smíchov) vlastně zařízení tří železničních společností - Státní dráhy (směr Ústí n. L a Drážďany, hlavní tah) -  a Buštěhradské dráhy (která jako jediná odtud vypravovala osobní vlaky) a nákladní okruh, který zahrnoval železniční dílny a skladiště pražské přístavní dráhy.

stanice metra C3 "Vltavská“ a nádraží Bubny – původní přístavní dráha

Ze samostatné kolejové skupiny východně od skladišť nádraží v Bubnech od roku 1910 vycházela trať do nádraží v Holešovickém přístavu - na kterou byly napojeny vlečky do několika okolních podniků. Trať úrovňově křížila Argentinskou a Plynární a dále pokračovala uličním prostorem a působila tak nemalé komplikace v silniční dopravě. 

Pražská přístavní dráha – křížení železnice a tramvaje na ulici Plynární (foto pravděpodobně začátek 70tých let – autor nezjištěn)

Nová pražská přístavní dráha ze stanice Praha-Holešovice (část 1) – Blog iDNES.cz

regulační plán Prahy s vlečkou do přístavu již nepočítal

stanice metra Vltavská + rekonstrukce žst. Praha-Bubny

Od roku 1983 se k nádraží Bubny přiblížilo metro – úsekem III.C se stanicí Vltavská.

projekt sítě metra v Praze z roku 1970 – trasa A, B, C a D

po roce 2024 – rychlodráha na letiště

Zdvojkolejnění a elektrifikace: Původně jednokolejná trať je nahrazována dvoukolejnou, plně elektrifikovanou dráhou - mnohdy zahloubenou - nebo vedenou po estakádách. .

Úsek Praha-Bubny – Praha-Výstaviště byl již uveden do provozu v srpnu 2025. V Bubnech vzniklo nové moderní nádraží s přímým přestupem na metro C Vltavská a nová zastávka Praha-Výstaviště, která usnadňuje přístup do Stromovky. Estakáda: Mezi Bubny a Výstavištěm vede trať nově po mostní estakádě, což umožnilo odstranit přejezdy (např. v Bubenské ulici) a propojit dříve rozdělené části Holešovic.

Pro navazující úsek Výstaviště -Dejvice Správa železnic plánuje zahájit výběr zhotovitele v roce 2026. Samotná realizace, která zahrnuje zanoření trati do tunelu pod Stromovkou a vznik podzemní stanice v Dejvicích, se očekává mezi lety 2027 a 2030.

Zelená radiála: Po převedení trati do tunelu v dalším úseku vznikne na povrchu mezi Dejvicemi a Výstavištěm klidová zóna pro pěší a cyklisty.

Praha-Bubny (osobní nádraží od rekonstrukce roku 2025)

Nové osobní nádraží, otevřené v roce 2025, na rozdíl od svých předchůdců obsluhuje také spoje do Děčína. Budova nádraží, včetně nástupišťní haly, se skládá z jediné obdélníkové konstrukce. Koleje jsou vyvýšeny nad úroveň ulice. V přízemí budovy nádraží se nacházejí vstupy a další zázemí pro cestující. Čtyři koleje se nacházejí na jednom centrálním nástupišti a dvou bočních nástupištích. Dvě západní koleje obsluhují trať do Kladna a Chomutova, zatímco dvě východní koleje obsluhují trať do hlavního nádraží v Děčíně.

trať 120 – bývalá Buštěhradská dráha

část 1.120 bývalá Buštěhradská dráha - trať číslo 120 (Praha - Kladno - Rakovník)

výpravní budova stanice Praha-Bubny 2015

Stanici Bubny (přesněji výpravní budovu – Bubny osobní nádraží) využívala takřka výhradně někdejší Buštěhradská dráha z Prahy do Kladna.

lokomotiva T 478,4 / 753 Brejlovec

Buštěhradská dráha byla do Bubnů prodloužena z Dejvic (tehdejší Brusky) již v roce 1868 - což přispělo k propojení pražské železniční sítě. Po vytvoření ČSD trať dostala číslo 120 zatímco dvoukolejná trať StEGu z Masarykova nádraží směr Roztoky u Prahy dostala číslo 091 - a tato trať byla také elektrifikována stejnosměrnou trakcí (za 1. republiky o napětí DC 1 500V v rámci odkouření hlavního města Prahy - v 50tých letech pak navýšenou na celostátní napětí DC 3 000V).

Nicméně trať 120 zůstala neelektrifikovaná - byla zde provozovaná parní a později motorová trakce - typickými lokomotivami v 80tých byly zejména stroje řady řada T 478.4 novým číslováním 754 zvané Brejlovec.

Legendou neelektrifikovaných tratí sedmdesátých let se staly dvě čtyřnápravové lokomotivy s pohonem motor diesel – a to jednak lokomotiva s oceněním za design zvaná Bardotka (označovaná do roku 1988 T 478.1 pak 751) , a dále již zmíněná lokomotiva zvaná Brejlovec.

Lokomotiva řady T 478.3 – od roku 1988 přeznačená na číselné označení 753 (lokomotiva přezdívaná Brejlovec, někdy i Trojka, Trojkový brejlovec) byl výrobek ČKD lokomotivka v letech 1968 až 1977 – kdy bylo českým drahám dodáno celkem 408 lokomotiv T 478.3.

žst. Dejvice – Bruska, „Lánská konězpřežka“ trať „120“ bývalá Buštěhradská dráha Kladno – Dejvice – Bubny

návrh přestavby železničního uzlu v Praze z roku 1965 s nádražím Praha-Bubny již nepočítal – železniční areál Bubny měla nahradit nová žst. Praha – Holešovice, železniční trať 120 z Kladna, přes Ruzyň, Veleslavín a Dejvice do žst. Praha-Bubny – někdejší Buštěhradská dráha měla být kuse zakončena v Dejvicích, není bez zaímavosti – že měla být zrušeno i nádraží Praha střed

Praha-Bubny směr Praha-Smíchov a dál na Plzeň – ze stejnosměrné trakce na střídavou

Ve směru na z Prahy na Plzeň byla stejnosměrná trakce zavedena jen do Berouna. Zde se „stejnosměrná“ Severozápadní dráha (v období ČSSR) mění na „střídavou“ Jihozápadní dráhu.
Praha-Bubny není úplně nejvýhodnější stanice pro jízdu vlakem směrem na Plzeň - teoreticky by to znamenalo objížďku kolem všech historických čtvrtí Prahy.
Jenže i ve směru na Beroun je plánována změna trakce na střídavou (byť vlastní Praha by zatím měla zůstat stejnosměrná).
Proč se přechází na střídavou trakci?
Nižší ztráty energie...
Starší stejnosměrný systém potřebuje k přenosu stejného výkonu mnohem vyšší proud, což generuje velké úbytky napětí v troleji a ztráty v podobě tepla.
Méně napájecích stanic: Střídavý proud dovoluje mít měnírny mnohem dále od sebe, což výrazně zlevňuje údržbu a stavbu infrastruktury.
Konec bludných proudů: Stejnosměrný proud v zemi způsobuje korozi potrubí, kabelů a kovových konstrukcí v blízkosti trati, což střídavý proud téměř nedělá. Paní Simpsonová a Ghoethe – část (6) P – Plzeňsko – Škoda Plzeň (Emil Škoda), elektrárna ELÚ II Nýřanská elektrárna – Blog iDNES.cz

Po přenosové soustavě a distribuční soustavě - se závěrečný rozvod nazývá místní...

R3 rozcestník pražské přístavy

Karlínský přístav Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz

Holešovický  přístav Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny (tento příspěvek)

Libeňský přístav Loděnice Libeňský ostrov a sací bagry, užitková plavidla, plavidla podle druhu pohonu - Blog iDNES.cz

Smíchov Loď z Prahy do Hamburku RpV přístavy na Vltavě – Blog iDNES.cz

R4 rozcestník Praha podle čtvrtí 

Praha 7 Holešovice - Bubny

Holešovicím je věnován ještě jeden příspěvek Holešovice - Zátory a pražské tramvaje  - Blog iDNES.cz

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny (tento příspěvek - druhý příspěvek Holešovice)

Praha podle čtvrtí a pražská doprava 

Praha 5 nádraží Smíchov a Barrandov a tramvaj T5 metro, jízdní řády, přestupy Přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou -> část 4 – blog iDNES.cz

Nádraží a železnice v Praze
https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdazplus&set=a.655816882916951(album vytříděných i nevytříděných podkladů na FCB´)

Praha 8,  firma František Křižík a Karlín  Akumulace el. energie 1 - autobaterie a elektromobil, nabíjecí dům, firma Křižík Karlín - Blog iDNES.cz

Praha 7, nádraží Praha - Bubny Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Choceň a Praha - Bubny (tento příspěvek - druhý příspěvek Holešovice)

pražské poštovnictví - jak se dostat na letiště Kbely a Letňany Jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ), letecká pošta, Vojenské neveřejné mezinárodní letiště Praha - Kbely - Blog iDNES.cz

Praha 8, částečně 7 a 9 Libeň 

Praha - Libeň horní nádraží Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz a automobilka Praga

Loděnice Libeňský ostrov a sací bagry, užitková plavidla, plavidla podle druhu pohonu - Blog iDNES.cz

Praha 9 Vysočany "elektrické kolo" Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz

Praha 4 Kavčí hory (Podolí a Nusle) a odkaz na  příspěvek na téma koncesionářské poplatky Léta šedesát šest až šedesát devět - televizní poplatky a rozhlasové poplatky - Blog iDNES.cz

druhá část

stanice Choceň

Parní stroj – od čerpání vody ze zatopených dolů po parní trakci v dopravě – část 6 parní lokomotiva 534.0 a stanice Choceň – Blog iDNES.cz

První empírová  staniční budova byla vystavěna pro tehdy trojkolejnou stanici IV. třídy na Státní dráze z Olomouce do Prahy. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, projektanta trati.

Po třiceti letech byla první budova nahrazena novou staniční budovou ve slohu novorenesance - obvod stanice se značně rozšířil - vznikla řada odboček - a provozovaných nástupcem původní, již zestátněné dráhy nyní StEG.

Vzhledem k geografické poloze nabyla stanice Choceň zvláštního významu zejména po roce 1948 kdy se rozvíjel zeména těžký průmysl-  a hlavní železniční tah ze Severočeského hnědouhelného revíru přes Prahu a dále na Českou Třebovou, Olomouce, Přerova a pak na Ostravsko a dále na Slovensko zcela zásadní významu. K  elektrifiakci tratě došlo roku 1957 byla do stanice dovedena elektrická trakční soustava 3 000 V stejnosměrného proudu a zejména pro potřeby nákladní dopravy  byla dále rozšiřována stanice i kolejiště. 

stanice Choceň a lokomotiva E 499.1 (141) v kresbě

Další změnu přinesl rok 2005, kdy byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů na koridorovou stanici: vznikla tři zastřešená ostrovní nástupiště s podchody.

třetí část

Lokomotivy stejnosměrné trakceE 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění

původní příspěvek

Stejnosměrné elektrické lokomotivy - nebo spíš lokomotivy stejnosměrné napájecí trakce - se zejména dříve poznají podle zeleno-bílého nátěru (krátký čas ovšem měly nátěr modro - bílý) a podle dlouhé řady připojených vagónů s uhlím. Zatímco stejnosměrná  trakce je doménou průmyslového severu - lokomotivy střídavé trakce - laděné do žlutočervených tónů jsou doménou jihu - poměrně lesnatého a zemědělského.

Páteřní dráhou lokomotiv stejnosměrné trakce se po roce 1945 měla stát spojnice Severočeského uhelného revíru přes Prahu a Českou Třebovou na průmyslové Ostravsko a dál kolem Tater na východ do Košic. Budovaná trať měla napájecí soustavu 3 000 V DC - lokomotivy se zkoušely na již dříve elektrifikovaném pražském železničním uzlu elektrifikovaným na 1 500 V DC.

Jinak stejnosměrná trakce je principu robusnější než střídavá - že železniční rozvody nijak zásadně odlišně nepůsobí je způsobeno výrazně nižším napětím trakce stejnosměrné 3 kV (3 000V) - oproti střídavé trakci  25 kV (25 000V) / 50 Hz.

Snad poznámka k rozdílům mezi střídavými a stejnosměrnými motory. Třífázový střídavý motor je takový relativně nenáročný dříč - jeho jistou nevýhodou je - že nelze měnit rychlost otáček - zato dokáže  otáčky udržet i při různých výkyvech v zátěži.

Konstrukčně složitější stejnosměrný stejnosměrný motor kromě dalších odlišností má jeden podstatný rozdíl oproti AC motorům. U DC motorů lze měnit rychlost. Možná je namístě zmínit že i stejnosměrný motor je v principu střídavý -- stejnosměrný proud se převádí systémem komutátorů a například přenosových kartáčů.

Stejnosměrný motor (DC) je v elektrotechnice točivý elektrický stroj na stejnosměrný proud, s vnitřní komutací cívek v rotoru. Může pracovat v režimu elektromotor nebo generátor (dynamo). Princip stejnosměrného motoru objevil v roce 1873 Zénobe Gramme, je tedy nejstarším typem elektromotoru. Stejnosměrný motor má čtyři hlavní díly, společný magnetický obvod statoru a rotoru, buzení magnetického toku statoru, komutátor s kartáči a rotor - kotvu s vinutím rotoru. Napájení rotoru je realizováno přes sběrací kartáče na komutátor, který přepíná vinutí rotoru. Na statoru je budicí vinutí, které vytváří magnetický tok. Budicí vinutí je nahrazováno u nových konstrukcí permanentním magnetem. 

Vzhledem ke skutečnosti - že u stejnosměrných motorů lze měnit rychlost - pro využití v dopravě by tedy měly být zdánlivě výhodnější. Ovšem poháněcí motorů je lokomotivě povícero - zpravidla v každé nápravě - a rychlost se u motorů nereguluje individuálně - ale současně pro všechny motory. Z čehož plyne - že rychlost motorů se reguluje jinak - než přímo na motoru. Způsobem změny výsledné rychlosti lokomotivy změna frekvence proudu ještě před jeho přívodem k motorů. Elektrická lokomotiva je poměrně složitým zařízením se celou řadou dílčích systémů - a elektromotory jsou pouze jedním zařízením z mnoha. 

Lokomotivami první generace - objednané v roce 1946  se staly stroje  řady 140 jako univerzální elektrické lokomotivy na stejnosměrný proud určená pro osobní vlaky, rychlíky i nákladní vlaky později označené jako E 499.0 - s původně modrobílým nátěrem - modrá byla posléze změněna na obvyklou sytě zelenou pro tuto trakci. 

Po necelém desetiletí později - v roce 1955 se dostaly do provozu konstrukčně odvozené lokomotivy řady 141 - později označované jako E 499.1 - které vyráběla rovněž Škoda Plzeň - dobově Závody V. I. Lenina. Od lokomotiv s kulatými okénky  řady 140 byly lokomotivy řady 141 rozpoznatelné okénky spíše hranatými.

Dále ještě krátká ukázka z provozu - respektive úkony při odstavení lokomotivy a předávání směny.

elektrické lokomotivy stejnosměrné - album na FCB

https://www.facebook.com/media/set/?vanity=101341581569399&set=a.170536187983271

ČKD TRAKCE býv. výrobce STEJNOSMĚRNÝCH LOKOMOTIV

ELEKTRICKÉ KOLO Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD část 3 elektrotechnika + ČKD město strojní ptáce; část 1 Ohmův zákon – hlavní a vedlejší veličiny, indukčnost cívky – kdy se proud předbíhá před napětím – Blog iDNES.cz

část 4

stejnosměrná elektrárna

Ačkoli DC trakce byla u elektrifikované (nejčastěji kolejové) dopravy jako první – DC elektrárny na území ČR patrně nikdy nevznikly (mylně bylo ovšem uvedeno že DC elektrárnou byla MVE Srž DC elektrárna a válka rozvodů DC/AC Edison-Tesla – Blog iDNES.cz).

1882 – 1892 DC elektrárna pro Divadlo na hradbách v Brně Cesty elektrické energie 23h DC Městská elektrárna (Brno, ulice Vlhká) pro Divadlo na hradbách 1882 až 1892, transformovna po Západmoravské elekrárny Brno, Černovice – Blog iDNES.cz

Elektrárna na stejnosměrnou elektřinu DC je DC generátor-dynamo (na střídavý proud pak AC generátor -alternátor). Nejznámější a pravděpodobně nejmenší DC elektrárnou je dynamo u jízdního kola. Dynamo převádí (či spíše historicky převádělo) mechanickou energii (např. z parního stroje) na elektrickou. Součástí dynama je ovšem komutátor - což je mechanická část na rotoru, která mění quazistřídavý proud vznikající v cívkách generátoru na stejnosměrnou elektřinu.

Elektrárna na stejnosměrnou elektřinu(DC – direct current) byla základním kamenem počátků elektrifikace na konci 19. století, jejímž hlavním propagátorem byl Thomas Alva Edison. Tyto elektrárny vyráběly elektřinu, která byla ideální pro tehdejší žárovky a první elektromotory, ale narážely na vážné technické omezení při přenosu na delší vzdálenosti a také vedení bylo robustnější než u AC elektřiny. .

První DC elektrárna byla zprovozněna v na západě 4. září 1882, Lower Manhattan, New York City.Zakladatelem byl Thomas Alva Edison a jeho společnost Edison Electric Illuminating Company.

Elektrárna používala šest uhlím poháněných generátorů, nazývaných „Jumbo“ dynama, z nichž každý měl výkon 100 kW.Dodávala stejnosměrný proud o napětí 110 V, což stačilo pro osvětlení cca 400 žárovek. Kvůli velkým ztrátám při přenosu bylo nutné umístit elektrárnu přímo do centra spotřeby (do vzdálenosti cca 1 míle/1,6 km od zákazníků). Proč stejnosměrné elektrárny zanikly?

Ačkoliv byly průkopnické, stejnosměrné elektrárny prohrály „válku proudů“ (AC/DC War) s alternujícím (střídavým) proudem, který prosazovali Nikola Tesla a George Westinghouse. Ztráty při přenosu: Stejnosměrné napětí se tehdy nedalo snadno transformovat na vyšší napětí, což znamenalo, že s rostoucí vzdáleností narůstaly ztráty ve vedení (proud se ztrácel jako teplo).

Nutnost lokálních zdrojů: Každá čtvrť potřebovala vlastní elektrárnu. Poslední části stejnosměrné sítě v New Yorku byly převedeny na střídavý proud až v listopadu 2007.

Moderní využití stejnosměrného proudu? Dnes se klasické stejnosměrné generátory používají zřídka, nicméně koncept zažívá renesanci: fotovoltaické elektrárny, kdeSolární panely vyrábějí stejnosměrný proud; bateriová úložiště: Ukládají stejnosměrnou energii. HVDC (High-Voltage Direct Current): Pro dálkový přenos elektřiny pod mořem nebo mezi různými přenosovými soustavami se využívá vysokonapěťový stejnosměrný proud, protože je v těchto specifických případech efektivnější.

ale zpět  ke čtvrti Bubny - Holešovice

RE5 rozcestník elektrické osvětlení (k bývalému Osram Holešovice)

v Holeševicích měl sídlo světoznámý výrobce žárovek a dalších světelných zdrojů Osram.zanikleobce.cz

Šlapanice a Slatina u Brna – průmyslový rozcestník – RE5 rozcestník světelné zdroje – Blog iDNES.cz bývalý velkoobchod se svítidly a světelnými zdroji – Hasscom Jihomoravské náměstí 1 (sídlo firmy) 

hlavní příspěvek na téma světelné zdroje OSRAM Holešovice 4 žárovky „L“, od klasické žárovky po úsporné zářivky + pouliční osvětlení „XL“ : lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 a stanice Praha - Bubny (tento příspěvek)

osvětlení „XL“ elektrické rozvody v továrnách, výbojky Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz

osvětlení 1 firma Křižík Karlín Akumulace el. energie 1 - autobaterie a elektromobil, nabíjecí dům, firma Křižík Karlín - Blog iDNES.cz Křižíkova oblouková lampa a autobaterie, halogenové žárovky

název Jihomoravské náměstí poněkud zavání vínem – tedy s Hasscomem na víně u Břeclavi Cesty energie 5 - místní rozvody, el. mag, indukce, ekologie, elektro v bytě a na cestách, V1 s Hasscomem na víně a žárovky proti hmyzu - Blog iDNES.cz - speciální žárovky proti hmyzu

Ohmův zákon 5 a 7 (hlavní příspěvek na téma teorie elektro) – napětí a výkon baterky – jak přepočítat volty na watty + SVĚTELNÉ ZDROJE a OSVĚTLENÍ + zcela odlišné téma: tepelné čerpadlo Co se děje kolem elektřiny a Ohmův zákon 5 - napětí a výkon baterky / tepelná čerpadla / Bad Füssing, Dolní Bavorsko - Blog iDNES.cz

Tesla Holešovice (tento příspěvek)
Tesla Brno – Královo Pole, Metra Blansko Co se děje kolem elektřiny 4 – měřící přístroje Tesla a Metra – Blog iDNES.cz Královo Pole Tesla (zastávka tramvaje DPMB), nyní zastávka Purkyňova
Tesla Rožnov Tesla Rožnov – vyzváněcí obvod Tesla MA 6520 – Blog iDNES.cz

pátá část – Osram Bubny-Holešovice

část 5.1 - (bývalý) Osram Bubny - Holešovice (poblíž přístavu) – od klasické žárovky po úspornou zářivku

Tesla Holešovice by podle dostupných informací měla být ten samý podnik jako Osram. Je obvyklé, že se podniky sličují – a zase rozdělují, nebo jinak transformují.

BOŘÍKOVY LAPÁLIE a TESLA HOLEŠOVICE

V holešovické Tesle byl zaměstnán Boříkův otec.
Přihodila se mu nepříemná věc, že na něj spadnul obraz a dostal se do pracovní neschopnosti.
Ve verzi 1971 na něj spadnul obraz s panem prezidentem.
Ve verzi 1976 na něj spadnul obraz slunečnice.

5.15 Tesla Holešovice – světený zdroj ISZ

Tesla Holešovice, státní podnik – se zaměřením na výrobou světelných zdrojů (žárovek, výbojek a zářivek), přičemž zkratka SZS v tomto kontextu znamená závod Světelné zdroje, případně provozní tým zaměřený na vývoj a techniku světelných zdrojů.

ISZ je zkratka pro identifikační světelný zdroj, který holešovická Tesla rovněž vyráběla.

část 5.2

Světelné zdroje - zejména klasické žárovky

Elektrické osvětlení je umělé světlo - jehož zdrojem jsou buď žárovky, výbojky nebo zářivky. U klasických zářivek je zdrojem světla wolframové vlákno - zpravidla ve skleněné baňce ve vakuu. Teplota vlákna, které se ochlazuje pouze sáláním je 2 200 stupňů Celsia. Žárovky nad 25 kW jsou plněny inertními plyny - nejčastěji směsí arsénu.

Osram Holešovice – závity pro světelné zdroje E27 R14 GU10 GU5.3 G4 G9

druhy uchycení a parametry světelných zdrojů

závit E27 průměr 27 mm pro 230 Voltů
závit E14 průměr 14 mm pro 230 Voltů
závit GU1O rozteč 10 mm pro 230 Voltů
závit GU53 rozteš 5.3 mm pro 12 Voltů
závit GU4 rozteč 4 mm pro 12 Voltů
závit G9 rozteč 9mm pro 230 Voltů

Teslalamp - později Osram - světelné zdroje (žárovky, zářivky a výbojky všeho druhu) 

Žárovky, světelné výbojky – odborně nazývané světelné zdroje – jsou z pohledu historie poměrně mladou záležitostí. Přesto prošly velkými proměnami, zejména technickými a výkonovými. Nedávným rozhodnutím Evropské unie dokonce končí jedna vývojová etapa. Proto také je záslužné věnovat se historii tohoto dnes běžného, ale nepostradatelného technického prvku našeho každodenního života.  Například stowattová žárovka z roku 1962, 1963, 1964 atd. Důležité a rozhodující je razítko na baňce. Mimo to se mohou žárovky od sebe lišit, kromě různých hodnot napětí a výkonů, materiálem použitým při jejich výrobě, rozměrem baňky – ta může být v provedení čirém, matném, opalizovaném a tak dále. Existuje velké množství typů patic z různých materiálů, různé druhy vláken, ať už rovná nebo jednoduše či dvojitě spiralizovaná a tak podobně. Dříve dostupné především ty, které pocházely od našeho domácího výrobce Tesla. Kromě toho se sem dovážely i jiné, zejména z „východního bloku“ – polský Polam a Helios a ze Sovětského svazu pak Razno a Oreol. Z Maďarska Tungsram, z Rumunska Romlux a Narva z tehdejší NDR. Bylo tedy celkem jednoduché udržet si přehled. Tehdy mi šlo o to, vytvořit sbírku z elektrických svítidel, která se ke svícení používala u nás. Po roce 1989 se množství a typy dostupných světelných zdrojů značně rozšířily, protože na náš trh vstoupili renomovaní světoví výrobci. Ti původní ustoupili do pozadí, zanikli nebo se stali součástí nadnárodních koncernů. Vzhledem k velkému až nepřebernému počtu nejrůznějších světelných zdrojů tak již přestalo být možné „držet krok“ a udržet si ucelený přehled o všem z tohoto oboru. Výsledkem pak byla nutnost omezit se jen na určitou specifickou skupinu. Zaměřil jsem se tedy jen na tehdy stále ještě monopolního českého výrobce světelných zdrojů – Teslu, později Teslamp Holešovice. Tato orientace trvá dodnes i v době, kdy už tento podnik bohužel zanikl. Jde mi o vytvoření jakéhosi „odkazu“ v přehledu jeho výrobků. Zaměřuji se obecně na žárovky, zářivky a výbojky a tomu je uzpůsobena i struktura mé sbírky. ? Vaše sbírka je poměrně rozsáhlá. Víte kolik asi těch žárovek a výbojek máte? Jak světelné zdroje sháníte? V současné době sbírka obsahuje 7254 roztříděných a evidovaných lamp. Mnoho dalších (odhadem kolem 20 000) na své roztřídění teprve čeká. Mým hlavním problémem je totiž naprostý nedostatek času se této zálibě věnovat tak, jak by vyžadovala. V posledních letech jsem sehnal značné množství nových přírůstků, s nimiž ale nemám čas dále pracovat. S tím souvisí další problémy, jako jejich skladování a tak dále. Nebudu si ale stěžovat, potěšení ze sbírky je stále větší, než problémy s ní spojené. Co se týče shánění světelných zdrojů, důležité je se umět porozhlédnout. Stále se nechá sehnat spousta zajímavých věcí. Něco seženu aktivně, něco přijde tzv. samospádem od známých, nebo i zcela cizích lidí, kteří o mé zálibě vědí. Důležité je, nenechat se hned napoprvé odbýt, i když zase tak složité to není. Někdy se setkám se skutečně neuvěřitelnou vstřícností, jindy zase ale s vypočítavostí. Jsem velmi vděčný všem elektrikářům z různých podnikových elektroúdržeb, zaměstnancům údržby veřejného osvětlení ve městech. S mimořádným pochopením jsem se setkal rovněž v někdejší holešovické Tesle a v jejích pobočných závodech. V současné době mám vytipovány například různé bazary, kde se nechají takové věci sehnat. Dříve jsem žárovky hodně nakupoval, ale teď už pomalu není co nakupovat. ? Mohl byste naznačit jaká je historie výroby osvětlovacích žárovek u nás? A kdy vlastně se začaly u nás používat a také vyrábět osvětlovací výbojky? Výroba žárovek v Čechách začala již v roce 1909 v Brně. V té době se ale už žárovky na území Čech používaly, neboť první se rozsvítily již v roce 1880 v cukrovaru v Židlochovicích. Dalším místem bylo například Mahenovo divadlo v Brně. Pro zajímavost - pražské Národní divadlo se dočkalo osvětlení žárovkami až po požáru v roce 1883. Po roce 1909 nastal rozmach žárovkárenského průmyslu i v českých zemích. Existovala celá řada žárovkáren, které však buď ještě do druhé světové války zanikly, nebo se po jejím skončení staly součástí Tesly Holešovice, která pak byla od léta 1949 jediným specializovaným podnikem na výrobu světelných zdrojů na území Československa. V prvních desetiletích dvacátého století tak vyráběly žárovky na území Čech například dvě žárovkárny v Ústí nad Labem – první vznikla již v roce 1914 pod názvem Plechati-Werke, v roce 1926 byla přejmenována na České továrny na žárovky a.s. Po válce se z ní stal druhý pobočný závod Tesly Holešovice. Druhá žárovkárna v Ústí nad Labem vznikla v roce 1919 jako Severočeská továrna na žárovky Zimmer a Zschocke, vyrábějící žárovky pod názvem METEOR. Od roku 1920 vyráběla v Praze žárovky pod označením ELEKTRA firma Philips a.s. a od roku 1921 tamtéž i Osram s. s r.o. Z Osramu pak po válce vznikl první závod Tesly Holešovice. Další menší žárovkárny vznikaly i ve třicátých letech 20. století. V poválečném období připadla výroba světelných zdrojů v Československu holešovické Tesle, která byla v roce 1998 přejmenována na Teslamp a v roce 2006 podnik zanikl. Na místě někdejší správní budovy a architektonicky zajímavých výrobních prostor v Praze Holešovicích je v současné době již jen parkoviště, objekty byly zlikvidovány. Tesla Holešovice vyráběla světelné zdroje nejen v Praze, ale i ve svých pobočných závodech – Ústí nad Labem, Brně, Králíkách, Lenešicích a na Slovensku v Nových Zámkách a v Moldavě nad Bodvou.

Z těchto závodů vyrábí žárovky v Čechách už jen firma Novalamp v Králíkách. Závod v Nových Zámkách v současné chvíli vlastní společnost Osram. Co se týče výbojek, ty byly doménou Holešovic. Výroba rtuťových výbojek tam byla zahájena již ke konci 50. let minulého století a první byly použity na osvětlení na Zlatém kříži v Praze v roce 1959 u příležitosti nadcházející Československé spartakiády v roce 1960. Mimochodem, zahájení výroby rtuťových výbojek v Holešovicích a jejich montáž na Václavském náměstí v Praze jsou zachyceny v některých dobových dokumentech – například v Československém filmovém týdeníku. Od počátku 70. let se začaly v Praze vyrábět i výbojky sodíkové, které se pak společně s výbojkami halogenidovými staly v podstatě tou největší náplní výrobního programu v Holešovicích, největší část výroby výbojek rtuťových pak byla přesunuta do Králík. ? Které z těch mnoha žárovek a výbojek jsou pro vás nejcennější a máte také nějakou kuriozitu? Na to neexistuje celkem jednoduchá odpověď. Cenná může být totiž i relativně nová žárovka. Nejcennější budou samozřejmě především ty nejstarší, které mají uhlíkové vlákno a pocházejí docela jistě ještě z 19. století, i když přesné určení jejich stáří není možné. Liší se pochopitelně žárovky vyráběné v předválečném období a i ty, které pocházejí z 50. a 60. let minulého století. Nelze zapomenout zmíněné první rtuťové výbojky Tesla vyráběné po roce 1960. (především na podkladě internetu)

halogen

žárovka a halogenová žárovka

- umělý světelný zdroj, která vyzařuje světlo z tělesa (vlákna) rozžaveného elektrickým proudem. První patent na žárovku, v níž byla proudem žhavena kaolínová tyčinka, získal 1876 ruský vynálezce P. N. Jabločkov. 1878 sestrojil T. A. Edison žárovku s uhlíkovým vláknem ve vzduchoprázdné skleněné baňce. Od roku 1909 se jako vlákno užívá wolframový drát. Svítícím tělesm je nejčastěji kovové (Wolframové) vlákno, jednoduše nebo dvojitě svinuté do spirály; je uzavřeno ve skleněné baňce (čiré, matované, opálové, mléčné, barevné, křemenné) různých tvarů, která je buď vakuová, nebo plněná inertním plynem (argon, krypton), v případě žárovky halogenové navíc s příměsí určitého množství halových prvků (jód).

zářivky

Velmi hospodárné je osvětlování zářivkami - jsou to vpodstatě nízkstva přeměňuje neviditelné utrafialové záření na viditelné- Podle druhu fluoresčenční látky se získá modravá (denní), bílá či narůžovělá barva světla. Světlo bílých a modravých žárovek umožňuje dobré rozeznávání barev.

tzv. úsporné žárovky - termínově přesněji zářivky - vychází z lineárních zářivek - ale jsou zkráceny

5.3 pouliční osvětlení – výbojky

Do pouličních lamp zpravidla nejsou instalovány žárovky
ale
výbojky...

Výbojka není žárovka
Ve výbojce vzniká světlo v atmosféře sodíku (či jiného) plynu, hořák je s korunou (?)napáený elektřinou z wolframových elektrod před výbojku je třeba zařadit tlumivku (což je běžný předřadník) a dále speciální zapalovač, který výbojku zažehne (doplňuje kondenzátor -  nebo stačí výboka pouze s předřadníkem řízeným elektroniky).

Ve výbojkách je lépe využita elektrická energie než v klasických žárovkách. Výbojky mají při stejném příkonu třikrát větší výkon než klasické žárovky. 

Výbojky mohou být například sodíkové nebo rtuťové...

schéma zapojení pouličního osvětlení výbojek do rozvodů na třífázový proud vychází ze zásady, že žárovky jsou zapojeny na jednu jenom na jedno fázi a nulák - například na fázi L1 mohou být zapojeny dvě lampy s výbojkami za sebou, několik dalších svítilen na fázi L2 a tak dále...

Tesla Holešovice byl československý průmyslový podnik, který měl toto pojmenování od roku 1950. Předtím patřil společnosti Osram a pak, před znárodněním, firmě Radiotechna. K roku 1989 měla společnost devět závodů, které se vedle Prahy 7–Holešovic nacházely v Brně, Jablonci nad Nisou, Králíkách, Lenešicích, Ústí nad Labem a dále na Slovensku v Nových Zámcích, Moldavě nad Bodvou a v Prievidzi. Firma vyráběla světelné zdroje (žárovky, zářivky), společné televizní antény a teploměry pro využití v průmyslu.V Háji 1564/10, 17000 Praha 7, Hlavní město Praha, GPS 50.1026111N, 14.4544444E.

TESLA Holešovice

Bývalý areál továrny Tesla v pražských Bubnech – Holešovicích (mezi ulicemi Dělnická, Tusarova, Jankovcova a V Háji) prochází transformací na rezidenční projekt. Projekt s názvem Uniq Tesla II zde plánuje moderní byty, podzemní garáže a park. Budova Tesly prošla rekonstrukcí a nyní slouží k bydlení s komerčními prostory v přízemí (aktuálně se zde nachází fitness centrum a Toustárna). Zbývající část bloku bude postupně dostavěna. V současné době probíhá druhá etapa výstavby, která doplní blok v ulici V Háji a dokončí dům v ulici Dělnická.

část 6 Holešovice, Bubny a Bubeneč

Veletržní palác - funkcionalismus nebo konstruktivismus?

Veletržní palác – dobové foto z 1. republiky – facebook.com

plánek výstaviště při Jubilejní výstavě 1981 ve Stromovce (?) plánek výstaviště pro Jubilejní zemskou výstavu – www.facebook.com

Žabovřesky a brněnský funkconalismus, rozcestník architektura – Blog iDNES.cz

V letech 1920 až 1951 (kromě let 1942 až 1945) a to zpravidla dvakrát ročně se na pražském Výstavišti se konal Pražský vzorkový veletrh - kde se prezentovaly klíčové průmyslové podniky v tehdejším Československu. Postupně se ukázala potřeba stálého objektu pro výstavu strojů a výrobků, stejně jako uzavírání obchodů a kontraktů a padlo rozhodnutí postavit stálý objekt relativně nedaleko Pražského výstaviště a také poblíž nádraží Bubny a tak v letech 1925 až 1928 vznikl Veletržní palác. Projekt vypracovali pražský architekti Josef Fuchs a Oldřich Tyl - první z nich byl pouze jmenovcem brněnského architekta Bohuslava Fuchse.

Konstruktivismus. Směr, který vychází i ve vnějším výrazu architektury z konstrukce, železobetonové kostry, doplněné vyzděnými a skleněnými plochami. Praha – bývalý Veletržní palác.

Z hlediska architektonického slohu bývá budova označovaná někdy jako funkcionalistická, jindy jako konstruktivistická - ale spíš se jedná o konstruktivismus. U konstruktivismu vnější výraz budovy spíš více vyplývá z nosné konstrukce - zpravidla ze železných nosníků - která je vyplněna vyzděnými skleněnými plochami.

Po roce 1951 - kdy se zde přestaly konat veletrhy - se plác postupně změnil na sídlo podniků zahraničního obchodu.

14. srpen 1974 se stal pro Veletržní palác černým dnem - neboť zde vypukl požár, který budovu téměř zničil.

Roku 1976 bylo rozhodnuto Veletržní palác rekonstruovat - a přestavba požárem poničené budovy nabrala směr stálých výstavních prostor pro Národní galerie v Praze - a to jako expozice moderního umění. Samotná rekonstrukce vzbuzovala jisté rekonstrukce - jednak se přestavba neúměrně táhla a jednak nebyl zcela přijímán nový účel budovy - s výstavními prostorami původně dimenzovanými pro těžké průmyslové stroje - ve srovnání s nimiž výtvarné exponáty působili poněkud subtilně... Nicméně koncem 90tých let bylo hotovo a galerie se otevřela...

Dá se říci, že Veletržmu paláci předcházelo, doplňovalo a po jeho uzavření jej zcela nahradilo Výstaviště Holešovice ve Stromovce...

Bubeneč – mlýn

Císařský mlýn Bubeneč je připomínkou císaře Rudolfa II., který sem často utíkal před svými vladařskými povinnostmi a často osaměle bloumal po celém prostoru mlýna. Areál středověkého mlýna ze 14.století se pokoušel získat do svého vlastnictvím už jeho otec Maxmilián II., ale podařilo se to až Rudolfovi v roce 1584, kdy pro něj mlýn zakoupili čeští stavové a poté darovali císaři jako poděkování za to, že přesídlil se svým dvorem do Prahy. Rudolf II. jej nechal přestavět a upravit v manýristickém duchu – vzniknul tak unikátní mystický soubor staveb i zahradní a vodní architektury, jejichž účel se dodnes nepodařilo rozklíčovat. Nezvykle byl v úpatí svahu umístěn bazén obklopený skálami, na hladině plul altánek s fontánkou. Vše bylo propojeno manýristickou kolonádou s výhledem na Vltavu. U mlýna byla zřízena slavná brusírna darhokamů Dionysia Miseroniho a jeho synů. Atmosféru dílny žánrově mistrně zachytil Karel Škréta, na jehož obraz se můžeme podívat v Národní galerii.

Giovanni Garrdiolli + 1608 italský architekt z Toskánska; 1585 povolán do Prahy, od 1 586 stavitel Rudolfa II., 1589 ve Vídni, 1601 v Livornu. Podílel se na projektování letních pokojů a koníren na Pražském hradě, stavbě zámku v Brandýse nad Labem a císařského mlýna v Bubenči.

Giovanni Gargiolli v Bubenči (zde v příspěvku)
Giovanni Gargiolli v Itálii Gortys, Mušov, Stradonice – ztracená města pravěku a starověku Blog iDNES.cz

část 7 "výtvarka“ /v Bubenči se nachází AVU/ rozcestník výtvarná výchova

Palác Smiřických – Malá Strana v Praze (středisko nadšenců v době národního obrození, později nasměrováno k založení výtvarné akademie Stará pošta na Malé Straně, čast 1MS, Thunovský palác a Palác Smiřických – Blog iDNES.cz
AVU Praha-Bubeneč (tento příspěvek)
Brno a Brněnsko Brněnské Ivanovice – domky z hlíny a se žundry, část 7 Josef Grus – krajinou Brněnska – Blog iDNES.cz
Karel Müler a Josef Grus (kreslíři) Karel Müler a zámeček Černousy – Blog iDNES.cz

VNITROBLOCK - prodejní výstavy designu... V Holešovicích se pod pojmem „pivovar“ skrývá několik různých míst a projektů. Holešovický měšťanský pivovar - také Měšťan, Pražan (ulice U Průhonu) je chráněná kulturní památka, která dnes slouží primárně jako administrativní komplex. Události kulturního charakteru však mohou probíhat poblíž - v centru VNITROBLOCK (Tusarova 791/31). Funkční pivovar v Holešovicích, je ovšem v přístavu u řeky - Pivovar Marin (Jankovcova 1059/12).

Akademie výtvarných umění AVU

založena jako 1779/1800 jako soukromá instituce bez konkrétního sídla...

1885

Členem rozpočtového výboru společnosti Josef Hlávka urguje u ministra školství (Předlitaska) možnost zestátnění AVU a současně vyřešeno sídlo instituce.

1894 - 1902 jako provizorní stálé sídlo složil přestavěný ateliér ve Stromovce (který zbyl po Jubilejní výstavě).

1902 otevřena (po 4 letech stavby) budova AVU v Bubenči (U akademie 172/4, Praha, 170 00, ČR; GPS 50.102764, 14.424578),

Akademie výtvarných umění byla postavena ve slohu secese (secesní barok), projekt vytvořil architekt Václav Roštlapil.

sochař František Navrátil

František Navrátil (* 1932 + 2012) byl český sochař. Studoval na Baťově Škole umění a Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Jana Laudy a Vincence Makovského. Tvořil portréty známých osobností i drobnou interiérovou plastiku. Mezi jeho díla patří plastiky známých osobností - Bohuslav Martinů, Leoš Janáček na brněnské konzervatoři, Vítězslav Nezval na rodném domku v Biskoupkách, Jan Skácel, Klement Gottwald v Brně (stával na prostranství před tzv. Bílým domem na Žerotínově náměstí), v Brně působil jako vyučující na brněnské UMPRUM.

Věnoval se také užitému umění, interiérové a drobné plastice či kresbě. Svá sochařská díla tvořil z bronzu i kamene.

František Navrátil byl také amatérským entomologem, zajímal se o brouky krasce. Jeden z poddruhů je pojmenovaný po něm – Anthaxia laticeps navratili.

Na AVU v letech 1945-50 studovala malbu přední slovenská malířka Olga Bartošíková...

Olga Bartošíková (*1922, + ve 101 letech roku 2023). V letech 1945-1950 studovala malbu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Jana Želibského. V malbě reprezentovala aplikace fotorealistických malířských techmik a monumentální dekorativní realizace v architektuře (hotel Magura v Priedvizi, letiště v Bratislavě)

Olga Bartošíková podrobněji Tatra, Fatra, Mátra – část S9 Slovensko po roce 1945 – Blog iDNES.cz

Na AVU v letech v letech 1990–1993 Stanislav Kolíbal...

Stanislav Kolíbal výrvarník* 1925

Stanislav Kolíbal (* 11. prosince 1925 Orlová) je český sochař, kreslíř, malíř, scénograf, ilustrátor - žák A. Strnadela a F Trösteta. Intelektuální tvorba formálně čistých a názorově avantgardních objektů kreseb řeší problémy stability a lability, vztahu plochy a prostoru, senzibility a racionality; realizace v architektuře (reliéfní zeď Československého velvyslanectví v Londýně, Pankrácké předmostí Nuselského mostu).

V letech 1945–1951 vystudoval VŠUP v Praze, jeho profesorem byl Antonín Strnadel. V letech 1951–1954 studoval scénografii u prof. František Tröstera na DAMU v Praze. Zde také působil do roku 1959 jako pedagog. Od roku 1954 je členem Umělecké besedy. Mezi léty 1960 a 1970 byl členem umělecké skupiny UB 12, kterou spoluzakládal. Svá díla vystavoval od roku 1943, samostatně od roku 1949. Začínal jako malíř, ilustrátor, typograf a scénograf, v 60. letech začal dělat abstraktní prostorové objekty, kterým se věnuje dosud. Grafickému designu se věnoval i v dalších létech.

V letech 1990–1993 vyučoval jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru socha – instalace. V roce 2019 reprezentoval Českou republiku na Bienále moderního umění v Benátkách, zároveň spolupracoval s Národní galerií v Praze, pro niž připravil výstavu Ozvěny Benátského bienále.

Patří k významným představitelům českého konceptuálního umění a geometrické abstrakce. V prosinci 2025 oslavil 100. narozeniny.

Karel Míšek

Karel Míšek – český grafik; autodidakt. Tvorba zaměřena na propagačná gradiku (úprava časopisů, kalendářů, propagačních materiálů, úprava a ilustrace učebnic pro ZŠ, podnikové značky a další).

Karel Míšek (1915–2009) byl významný český typograf, tvůrce písma, grafik a ilustrátor...
Hlína u Třeboně byla místem narození – dožil v Praze.
Navrhoval nová tisková písma a věnoval se celkové úpravě tiskovin.
Zaměřoval se mimo jiné na ilustrování a grafickou úpravu učebnic a knižních publikací.
Podnikové značky a loga..
Expo 58 v Bruselu a obalový design...Karel Míšek st. je autorem emblému československé účasti na světové výstavě Expo 58 v Bruselu; následně výrazně ovlivnil československý obalový design (například svými geometrickými a abstraktními návrhy cigaretových obalů), do kterých propisoval progresivní „bruselský styl“.
Karel Míšek ml. (*1915) – absolvent Fakulty uměleckého desingu UJEP v Ústí nad Labem má prakticky stejné zaměření...
Metrostav – logo z 80. letech 20. století.
BESIP – červeno-mpdré logo organizace pro bezpečnost silničního z roku 1967.

František Bílek

František Bílek – sochař, grafik, řezbář ve slohu secese, architekt

Sochař, grafik, autor užitého umění, literát a mystik František Bílek (6. listopadu 1872, Chýnov – 16. října 1941, Chýnov) byl originálním symbolistou období secese. Pocházel z ortodoxní katolické rodiny a ve svých uměleckých dílech zobrazoval převážně náboženská témata, provázená mystickými texty.

Stačilo poslechnout otce a z Františka Bílka mohl být mlynář. Přimluvili se za něj ale příbuzní, a tak po absolvování gymnázia v Táboře mohl studovat malbu na Akademii výtvarných umění a posléze sochařství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po získání stipendia mecenáše Vojtěcha Lanny pokračoval ve studiu na soukromé Colarossiho akademii v Paříži. Seznámil se s řadou umělců, kteří v té době žili a působili ve Francii, hlavně se Zdenkou Braunerovou, Alfonsem Muchou, Luďkem Maroldem či Vojtěchem Hynaisem. Celoživotní přátelství jej pojilo také s Juliem Zeyerem, Otokarem Březinou a s Jakubem Demlem.

František Bílek byl ale také architekt. Jeho první stavbou byl v roce 1898 dům s ateliérem v rodném Chýnově. Po svatbě s Bertou Nečasovou se přestěhovali do Prahy, kde koupili pozemek po zbouraných městských hradbách na Hradčanech a umělec podle vlastního návrhu nechal postavit dnešní Bílkovu vilu. Stavbu dokončenou roku 1911, jejíž půdorys vychází ze stopy kosy v obilném lánu, odborníci považují za jediné architektonické vyjádření symbolismu, uměleckého směru známého spíše z výtvarného umění anebo z literatury. O vilu pečuje Galerie města Prahy.

Bílek svým dílem obsáhl řadu výtvarných oborů. Od keramiky, keramických a kamenných reliéfů postupně přešel k sochařské tvorbě, pro svůj dům navrhl i veškeré vybavení, nábytek a dekorace. V našich městech, muzeích a galeriích, a také na hřbitovech jsou stovky Bílkových plastik a grafických listů, ke svým výstavám si sám vytvářel plakáty, ilustroval množství knih převážně náboženského zaměření.

Po okupaci Prahy za druhé světové války se Bílek vrátil i s rodinou do Chýnova. Je pochován na místním hřbitově pod svou monumentální sochou Modlitba nad hroby.

alespoň několik realizací...

Vedle Bílkovy vily na Hradčanech stojí Procházkova vila; umělec ji navrhl pro svého dlouholetého přítele doktora Procházku.

Plastika Ukřižovaný v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

Nemálo výtvarných děl je ztraceno. Mnumentální bronzová plastika Nářek Proroka (Jeremiášův pláč) na libčickém bývalém evangelickém hřbitově (hřbitov Českobratrské církve evangelické, Libčice nad Vltavou) , kterou Bílek zhotovil pro místní rodinu. Cihlové ohrazení a sokl zkombinoval s expresivní plastikou proroka Jeremiáše trhajícího v zármutku svůj plášť. Osud sochy zpečetili vandalové září 1999.

Levitan Isak Iljič, 30. 8. 1860 - 4. 8. 1900 ruský malíř; profesor moskevské Akademie

Levitan Isak Iljič, 30. 8. 1860 - 4. 8. 1900 ruský malíř; profesor moskevské Akademie. Roku 1877 poprvé veřejně vystavoval v rámci přehlídky sdružení Peredvižniků (Sdružení putovních výstav - uskupení ruských výtvarníků prosazujících portrétní realismus a krajinomalbu se zachycením nálad a pocitů oproti ustrnulému klasicismu Akademie výtvarných umění v Sankt Petěrburgu) ...a jeho práce byly dobře přijaty. Kresby s náměty moře a jižní přírody vzbudily zájem na výstavě Moskevské společnosti milovníků umění (MSAL). Stěžejním tématem Levitanovy tvorby však byla ruská krajina a jeho hluboký vztah k ní dodával jeho obrazům psychologický rozměr, jak je zřejmé například na obraze Tichý příbytek (1890). Autor elegických krajin bez stafáže (V Sokolnikách, Velká voda) .

Jen výjimečně se na jeho krajinách objevuje lidská postava, jako je tomu například na olejomalbě Podzimní den Sokolniky (1879).

část 8 pražské literární podhoubí / Svět knihy / Výstaviště Praha

Všeobená zemská jubilení výstava 1891 – příležitostná pošta

Nejprve pošty Bubeneč – Na staré poště Gotthardská 54/2, Praha, 16000 (pravděpodobně zrušená pošta).

Nejstarší pražská pošta z kategorie příležitostných byla otevřena 1. května 1891 při příležitosti Všeobecné zemské výstavy, která se konala na bubenečském Výstavišti. Své prostory našla v samostatném pavilonu čp. 67 nacházejícím se vlevo od vstupní brány na Výstaviště, kde sídlila společně se služebnou c. a k. policie. Otevřena byla až do konce října 1891. Pošta pak fungovala i v dalších letech 1895, 1896, 1898, 1907, 1908, 1909 a 1913, vždy při příležitosti nejrůznějších výstavních akcí.

Mevro 48 – výstava na téma rozhlasové (a zkušební televizní vysílání) Praha-Podolí a Kavčí hory, administrativa televizního a rozhlasového vysílání, část 2TV Mevro 48 – Blog iDNES.cz

MEVRO na Výstavišti Praha, celým názvem Mezinárodní výstava rozhlasu, byla akce pořádaná jaké součást oslav 25. výročí založení Radiojournalu/Československého rozhlasu od 15. května do 11. července 1948 na Výstavišti Praha.

Svět knihy Praha 24

SVĚT KNIHY PRAHA 24 ... 23.-26. KVĚTNA 2024 Výsraviště Praha Holešovice

Svět knihy 24 – 29. mezinárodní knižní veletrh a literární festival

Festival probíhal jen v omezené míře v Průmyslovém paláci – většina událostí probíhala ve stanových či montovaných sálech poblíž – jako byl například Sál Josefa Škvoreckého, Stan nezávislých nakladatelů, Sál Bohumila Hrabala a další...

Lužickosrbská literatura byla zastopena především z okolí Lužikého semináře Malá lužickosrbská mluvnice – R12MSL ROZCESTNÍK Malá Strana a Lužický seminář – Blog iDNES.cz

SVĚT KNIHY
Milan Kundera: prastrýc Jiří Hejda odsouzen s Horákovou
Srbský sejm – alternativa DOMOWINY
Lužická zář – lingvistický mediální projekt
„není nic – co by četli v pubertě“
„poslední generace jsou 70tníci“
„lužicko-srbská literatura neexistuje!“

Milan Kundera: Cz Ve světě stále menším než duše, je poslední mincí zpěv Lu Wesvěče stale menšem nežduša poslednim mjencem je zpěv; Lukáš Novosad: Básník se loučí, na místo se dere metafora; Ondřej Šrámek

Česká inteligence 20 tého století
„máš pocit
že se role intelektuála
proměnila
(upozadila)?
oproti počátku
20 tého stolet?“
Pavel Kosatík: „ údajně koncept výuky je 1945"
„za první republiky
roli intelekuála – viděl bych
jako všeobecný systematismus
kdy se pokusili pževrátit hodnotový systém
90 léta
Havlovská koncepce a Klausovská (technologického intelektuála)

portugalská literatura

Sofia – překladatelka do portugalštiny
Kateřina Ritterová – překladatelka portugalské poezie
Růst času:
„když jsem byl malý, stoupl jsem si zády ke stěně
protože kosti přestali růst
plastová židle v nemocnici
vnemocnici u stolu
naleštěná ve vysokém lesku
kávu piju velmi pomalu,
jemný šum kavárny v Portu“
Autoportrét v 50ti
„s paletou šedých tónů
se zdokonalit v umění přežít“

Fernando Pessoa
portugalský – či lisabonský Franz Kafka
- heteronyma
vytvořil řadu fiktivních psavců – heteronym
co měly vlastní styl psaní

polská literatura

Sikorski
zastavení času
je snad jedině možné v básni

Památník národního písemnictví

Od svého ustanovení v létech 1952/53 památník sídlil na Strahově a po téměř 70ti letech se stala sídlem památníku Třetí Petschkova vila v Praze 6-Bubenči, ulice Pelléova, katastrální popisné číslo 44/ orientační číslo ulice 22, GPS 50.102381, 14.408212 - sídlo muzea asi od roku 2020 Strahovský klášter – signály.cz.

Miroslav Mikulášek – literární kritik -> Železo z Moravy – část 10 Nikolaj Ostrovskij: Jak se kalila ocel – Blog iDNES.cz

Mikulášek Mirioslav * 14.3. 1939, český literární vědec; profesor univerzity v Brně. Zabývá se zejména dějinami sovětského dramatu (Puti razvitija sovetskoj komedii 1925-34 gg. – Vývoj sovětské komedie v letech 1925- 34, Pobednyj smech – Vítězný smích).

Sjezd svazu spisovatelů 1956

Františe Hrubín a Jaroslav Saifert protestovali proti nesvobodě spisovatele Jana Zahradníčka Zásilka od Paulínek – Jan Zahradníček (1. část příspěvku) – signály.cz

Rudo Moric: Vlci pod Babí horou

Vlci pod Babí horou. Kniha loveckých povídek - napsal Rodo Moric, obálku knihy a doprovodné kresby vytvořil Mirko Hanák.

Přehrada Bystřička – > část 14: Beskydy, Kysucke Beskydy – Vlci pod Babí horou – Blog iDNES.cz

Pražský kruh (již rozpuštěný literární kroužek v kafé Laika asi 2017) https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.151832103273949

Holešovice, Bubny, Bubeneč – písmákové.cz

Den poezie 2025 podle měst stránky iniciativy