Další literární drobnička - vycházející z životopisné knihy Mileny Novákové. Vlastně o generaci spisovatelů po "Ruchovcích" a "Lumírovcích" mi zas není mnoho známo.
Literární a výtvarné zastavení v rámci malostranských toulek. Růžena Svobodová je tak trochu spjatá s Prahou a Malou stranou. Vlastně o generaci spisovatelů po "Ruchovcích" a "Lumírovcích" mi zas není mnoho známo.
Generace přelomu 19. a 20 stol.
Jakoby se ve škole tato etapa poněkud přeskočila a vyučovala pak až 1. republika. Alespoň osobní pocit. Na druhou stranu - většina spisovatelů, kteří začali tvořit na sklonku devatenáctého století působila i za republiky - takže jisté informace ve vyučovacích hodinách pravděpodobně přeci jen zazněly.
Růžena Svobodová - básnířka života a snu.
Růžena Svobodová, rozená Růžena Čápová 1868 Mikulovice, skonala roku 1920 v Praze.
Růžena absolvovala Vyšší dívčí školu, kromě toho navštěvovala na Smíchově klášterní penzionát benediktinek Sacré Coeur, aby se zdokonalila ve francouzštině. Stala se pak domácí učitelkou.
V roce 1890 se provdala za básníka F. X. Svobodu v naději, že získá společenskou nezávislost. Měla svůj společenský salon. Oddána v karmelitánském chrámu Panny Marie Vítězné - po třídenní povodni - která strhla dokonce i Karlův most. Ten den po dešti vysvitlo sluce - což bylo bráno jako dobré znamení.
Nechť hvězdy září
nech sluší jak dnes svatební šaty
další dny pak ať nosí
ponejvíce paprsky sluneční...
volná variace jednoho z veršů...
