Franz Kafka a moje cesta do Siřemi

„ Mít proces, nebo mít pracovní proces?“ to bylo třeba dilema, které se řešilo počátkem devadesátých let, kdy Franz Kafka zažíval v české kultuře jakýsi boom.

V debatách s přáteli občas přišel na přetřes nějaký ten Kafkův výrok, vyplívají z té či oné konkrétní situace.

Třeba Kafkova povídka „Nenadálá procházka“ našla zajímavou paralelu v jedné konkrétné situaci, ke které došlo na jisté návštěvě, kde jsem spolu s přáteli trávil jeden – myslím sobotní – podvečer. Tehdy skutečně padl návrh zajít si na krátkou procházku. Všichni přítomní už byli nachystání – když tu se objevila nečekaná komplikace. Nebyly k nalezení klíče od bytu.

Prostě všechno už připraveno se zdánlivou, neodvolatelnou samozřejmostí a výsledek – nikam se nejde! Ano. Byla to doba, kdy Kafka byl jaksi přítomen více, než je tomu dnes.

Už tehdy jsem pojal ideu udělat si výlet ve stopách „Franze“. Ovšem že, jak jinak. A kam jinam než do vsi Siřem, tedy místa, kde Kafka pobýval  na letním bytě. Siřem byla vlastně podle kafkologů inspirací pro román „Zámek“. Topografie místa by měla nápadně připomínat dějiště knížky.

Tehdy – v devadesátých letech – byl vůbec problém, zjistit kde vlastně ta Siřem leží. Zkrátka, vždycky se našla nějaká komplikace, která výlet oddálila. Takže na cestu po stopách zeměměřiče „Ká“ jsem se vydal až po dlouhých třiceti letech.

Jako dopravní prostředek jsem si zvolil vlak. Ne snad, že by přímo ve vsi bylo nádraží, ale vybral jsem stanici, která byla alespoň nejblíže, byť i to byl notný kus cesty. Nu, aspoň pořádný výlet.  Jdu si tak poli, lukami, lesy a pořád nic. Když tu se přede mnou objevil první objekt Siřemi – a to zrovna ten klíčový. Sýpka!

Ano sýpka. Bytelná, barokní, dvoupatrová sýpka. Ta podle kafkologů by mohla být předobrazem přímo románového objektu zámku.  Dále pak byl ve vsi identifikován most (protože překročením mostu vlastně román „Zámek“ začíná). Co však chybělo, byl hostinec v jeho blízkosti. Abych se občerstvil – musil jsem sáhnout do vlastních zdrojů, tedy po termosce s kávou.

Stejně tak jsem učinil ve snaze získat nějaký suvenýr – protože na místě se žádné suvenýry neprodávaly – prostě jsem si Siřem sám načmáral. Pochopitelně nemohla absentovat sýpka, dále byl zpodobněn zdejší pozoruhodný barokní kostel.

A přidávám ještě něco na zváženou...  Dle mého názoru, románovým „zámkem“ vůbec nemusela být sýpka, ale inspirací mohla být třeba ostrožina na opačné straně vsi, která se vypíná přímo nad vstupním mostem.  Ta je dostatečně nepřístupná aby mohla spisovatele inspirovat a že tam žádná stavba nestojí, to není – myslím – zas pro literární dílo tak nezbytné.

Jenže jak to vlastně bylo, to už je dnes jenom věc dohadů.