Cesty elektrické energie 4 - průběh místních rozvodů elektřiny, výtahy, Vlněna Svitávka

Místní rozvody elektřiny v obci (schémata), Vlněna Svitávka jako textilka - nákladní výtah ve Svitávce, stavební výtah svépomocí, zubačka Tři Kříže, lanovka Letná, visuté lanovky Černá hora...

OBSAH

O1 odkaz světelné zdroje a osvětlení (pro input Osram Holešovice)

R1 rozcestník horské dráhy

R2.1 rozcestník rozvody a elektrotechnika

R2.2 rozcestník jištění

R3 rozcestník místní a domovní rozvody elektřiny

Cesty elektrické energie 4 „U“ – úvod: o rozvodech elektřiny

část 1

Dimenzování a jištění rozvodů

část 2

Místní rozvody elektřiny

část 3

Domovní a bytové rozvody / R3D místní a domovní rozvody elektřiny 2

část 4

4 "výtahy“ – Vlněna Svitávka a nákladní Výtah / 4 "tep“ Vlněna jako textilka R4 rozcestník textilní průmysl Brno a okolí – vlna, bavlna, textil

část 5

Stavební výtah svépomocí – malé výtahy

část 6

Projekty ozubnicových železnic Karlovy Vary a Sněžka, pozemní lanovky, lyžařské vleky, visuté lanovky

část 7

Mezi výtahem a lanovkou – výtah hotelu Mövenpick

O1 odkaz zvětelné zdroje a osvětlení (pro input Osram Holešovice)

Ohmův zákon 5 – napětí a výkon baterky – jak přepočítat volty na watty + SVĚTELNÉ ZDROJE a OSVĚTLENÍ + zcela odlišné téma: tepelné čerpadlo Co se děje kolem elektřiny a Ohmův zákon 5 - napětí a výkon baterky / tepelná čerpadla - Blog iDNES.cz

R1 železniční rozcestník se zaměřením na horské dráhy, zubačky, pozemní lanovky a lyžařské vleky a visuté lanovky

Panorama – nedokončená stanice pozemní lanovky – či ozubnicové železnice v Karlových Varech – zanikleobce.cz

Přehrada Bystřička a ekologická havárie 2020 – část 3 (L) lanovka na Pustevny – Blog iDNES.cz

železniční rozcestník 2 úzkorozchodky a ozubnicové železnice v Rakousku Schneebergbahn - část 6 - Blog iDNES.cz

Zubačka Tanvald - Kořenov zanikleobce.cz http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=21467

Říčky – úhlový lyžařský vlek https://www.facebook.com/photo/?fbid=1172262014292197&set=a.1172210030964062

„lana a kladky“ - album lanovek a lyžařských vleků na FCB https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1172210030964062&type=3

kolejové a visuté lanovky Cesty elektrické energie 4 - Část 6 nedokončené ozubnicové železnice v Karlových Varech a na Sněžku, kolejová lanovka Karlovy Vary Divadelní a na Letnou a visuté lanovky na Černou horu – blog iDNES tento příspěvek

Liberec – lanovka na Ještěd – Blog iDNES.cz

Normálně rozchodná smíšená adhezně – ozubnicová železnice Tisovec – Pohronská Polhora – Blog iDNES.cz

Horské dráhy v Rakousku – zubačka na Shneeberg (část 6) – Blog iDNES.cz

Žakarovská zubačka na Tumblr.com

Zubačka na Štrbské pleso (část 4 Tatry) – Blog iDNES.cz

nákladní lanovka na uhlí v Ostravě Železo z Moravy – část 11 Vítkovické železárny – Blog iDNES.cz

nákladní lanovka Veverská Bítýška – kaolínový lom Lažánky/Maršov Geologické toulky – část 2.3 těžba kaolínu v Lažánkách – Blog iDNES.cz

Zubačky na facebooku https://www.facebook.com/profile.php?id=61585943694444

R 2.1 rozcestník pro rozvody a energetiku

input : Okresní podnik služeb Kroměříž / sluneční kolektory a fotovotaika >>> Odkaz www.zanikleobce.cz; slunečním a fotovoltaickým elektrárnám je ovšem věnován příspěvek Válka rozvodů Edison – Tesla, část 6 a 7 – Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie 1 - přenosová a distribuční soustava energie - Blog iDNES.cz

Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HUTE - Blog iDNES.cz

Domácí minielektrárna, kombinovaná elektrárna soukromá/veřejná, jaderná elektrárna Dukovany a Temelín - Blog iDNES.cz

Protože se na účtech za elektřinu často vyskytují jednotky ampérhodiny či watthodiny - je zde i odkaz zabývající se přepočtem těchto jednotek a jiných elektrotechnických jednotek...

Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon pro zvídavé 4 - watthodiny a ampérhodiny - Blog iDNES.cz

a úplně na konci řetězce rozvodů jsou elektrické spotřebiče 

Po přenosové soustavě a distribuční soustavě - se závěrečný rozvod nazývá místní...

R 2.2 rozcestník jištění elektrických rozvodů

Cesty elektrické energie 7 - jištění rozvodů vysokého napětí - Blog iDNES.cz hlavní příspěvek pro jištění

Cesty elektrické energie 11 - rozvody a jištění v průmyslu - Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie 4 - místní a domovní rozvody elektrické energie (dimenzování a jištění rozvodů - tento příspěvek) 

Cesty elektrické energie 6 (pojistky) - Blog iDNES.cz

Mechanika JB2 - Cesty elektrické energie 8 (pojistky 3 + mostové jeřáby) - Blog iDNES.cz

elektrické rozvody v domě

jedná se vlastně o dvoupříspěvek na téma elektrické rozvody v domě  Cesty elektrické energie 4 - místní a domovní rozvody elektrické energie na AC napětí + výtahy (tento příspěvek, první příspěvek)    + domovní rozvody elektrické energie (druhý příspěvek) Cesty elektrické energie 5 - jak vařit elektricky doma i na cestách, veganská kuchařka - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 1 AC, DC proud - rozcestník na téma elektro spotřebiče - Blog iDNES.cz

OBSAH

O1 odkaz světelné zdroje a osvětlení (pro input Osram Holešovice)

R1 rozcestník horské dráhy

R2.1 rozcestník rozvody a elektrotechnika

R2.2 rozcestník jištění

R3 rozcestník místní a domovní rozvody elektřiny

Cesty elektrické energie 4 „U“ – úvod: o rozvodech elektřiny

část 1

Dimenzování a jištění rozvodů

část 2

Místní rozvody elektřiny

část 3

Domovní a bytové rozvody / R3D místní a domovní rozvody elektřiny 2

Vlněna Svitávka – vlna, bavlna, rextil a výrahy

část 4

4 "výtahy“ – Vlněna Svitávka a nákladní Výtah / 4 "tep“ Vlněna jako textilka R4 rozcestník textilní průmysl Brno a okolí – vlna, bavlna, textil

část 5

Stavební výtah svépomocí – malé výtahy

část 6

Projekty ozubnicových železnic Karlovy Vary a Sněžka, pozemní lanovky, lyžařské vleky, visuté lanovky

část 7

Mezi výtahem a lanovkou – výtah hotelu Mövenpick

část „U“ úvod

Cesty elektrické energie - průběh rozvodů

Od elektrárny s navyšujícím transformátorem - vedení zvláště vysokého napětí - přenosovou rozvodnu - distribuční rozvodnu - vedení vysokého napětí - místní transformátor - vedení normálního napětí a místo spotřeby (přibližně takto).

rozvody a pojistky

 

část 1

Dimenzování a jištění rozvodů

každý rozvod musí být správně dimenzován 
1.zatížení vodiče proudem musí být pouze tak velké a/ aby nebyla překročena dovolená provozní teplota vodiče b/ jaké dovolí daný druh jištění (pojistka, tepelné relé... atd)
2.hodnota (hustota) proudu by měla být v hospodárných mezích
3.vodiče musí být dostatečně mechanicky pevné aby se při montáži a ukládání nepřetrhly
4.úbytek napětí nesmí být příliš velký aby odpovídal hodnotě napětí na které jsou dimenzovány spotřebiče
5.průřez vodiče musí vyhovovat i pro namáhání způsobené dynamickými a tepelnými účinky zkratů

Jištění vedení

každé vedení je třeba chránit proti nadproudu - aby se nebezpečně nezahřálo - neporušila jeho izolace - nevznikly provozní poruchy, požár, výbuch, nebo úraz
nadproudy se rozlišují na
a) malé  - způsobené přetížením, trvajíci munuty až desítky minut - dosahující 3násobek dovoleného zatížení vodičů ( In )- způsobené například zvýšeným zatížením koncových spotřebičů
b) velké (neboli zkratové) - způsobené zkratem - trvající však jen zlomky vteřin - dosahující však až tisícinásobek dovoleného zatížení ( In )

Větvení a jištění rozvodů

při větvení rozvodů napětí jako hlavní elektrotechnická jednotka zůstává na stejné úrovni, ovšem proud se při větvení snižuje podle poměru větvení....

příklad paprskového rozvodu jištěného před zkratem pojistkou Ipp (na začátku rozvodu) a před přetížením rovněž pojiskami Ipp (na jeho konci) - tedy blíže ke spotřebiči 

proti zkratu a přetížení může být rozvod jištěn současně - ovšem jistič musí být vybaven zkratovou (např. elekromagnetickou) spouští a zpožděnou tepelnou spouští proti přetížení - případně motorovou spouští
v některých případech je přípustné vodič jistit  pouze před zkratem - třeba u zařízení s přerušovaným chodem - například u jeřábů a pomocných provozů
vodiče lze jistit i jiným způsobem než pojistkami - třeba jističem, samočinným vypínačem, nebo stykačem s nadproudovým relé

část 2

Místní rozvody

Z poslední transformátorovny či rozvodny elektřiny následuje už jen cesta ke spotřebiteli. Tím například může být například přímo občan - respektive bydliště - občanská vybavenost či služby, nebo výroba.

Druhy místních rozvodu z hlediska prostorového uspořádání

vhodnost konkrétního rozvodu se posuzuje podle pořizovacích - či provozních nákladů - a dále s ohledem na spolehlivost zásobování elektrickou energií
A/ OTEVŘENÝ ROZVOD 
při výpadku proudu zůstane bez napětí
1/ PAPRSKOVÝ ROZVOD 
je jednoduchý a přehledný - z místního rozvaděče (rm) paprskovitě vychází několik větví - které jsou zakončeny sekundárním místním rozvaděčem (např. rm1) od kterých je elektřina vedena přímo ke spotřebě - nebo z něj vychází další větve obdobně zakončené terciálními místními rozvaděči (např. rm11)
2/ PRŮBĚŽNÝ ROZVOD
na příslušných větvích tohoto rozvodu jsou místní sekundární rozvaděče řazeny za sebou (jakoby v sérii - rm1, rm2, rm3 atd...)

B/ UZAVŘENÝ ROZVOD
při výpadku proudu zůstává nouzově napájen z opačné strany transformátoru místní rozvodny
1/ OKRUŽNÍ ROZVOD
umožňuje při poruše vedení napájet spotřebu z druhé strany transformátoru - z níž vychází okruh - ovšem při poruše přímo na transformátoru rozvod zůstává bez napětí
2/ HŘEBENOVÝ ROZVOD
vychází z okružního rozvodu - jsou zde však navíc i spojky mezi jednotlivými okruhy - takže lze vytvořit vće altrnativních tras při výpadcích
3/ MŘÍŽOVÁ SÍŤ
se uplatňuje spíše v průmyslových závodech 
potřebuje nejméně dva - lépe však čtyři napáječe normálního napětí - tedy místni (v praxi však častěji závodní) rozvodny s transformátory - a z každé vstupní rozvodny vychází tři větve které se šachovnicovitě propojujují v uzlových bodech - což jsou vlastně další - lokální rozvodny 
tato síť velmi dobře eliminuje poruchy - protože je lze omezit pouze na úsek mezi  jednotllivými uzly - tak - že se tento úsek odpojí pojistkami 
4/ KOMBINOVANÁ MŘÍŽOVÁ SÍŤ S HŘEBENOVOU (nebo HVĚZDICOVÝ ROZVOD S MŘÍŽOVÝM PROPOJENÍM) 
tyto kombinace umožňují udělat rozvod elektřiny  v závodech ještě přehlednější - zejména s ohledem na rozvržení jednotlivých objektů či výrobních hal - kdy zákledem může být například hřebenový rozvod který přechází v mřížovou síť v jednotlivých halách
mřížové sítě jsou v továrnách velmi oblíbeny - zejména jako hlavní rozvod - jistou nevýhodou těchto sítí je například horší přehlednost o toku energií než například u sítí paprskových, hřebenových - či smyčkových - užívaných především pro místní veřejné rozvodny

***
ještě poznámka na závěr - napájecí rozvod pro průmysl podle velikosti a spotřeby konkrétní továrny nemusí  vycházet z  rozvodny poslední v pořadí - tedy místní rozvodny - ale z příslušné rozvodny podle odpovídajícího napětí na vstupu do továrny

Rozvod elektřiny pro průmysl 
vstupní transformovna
vvn -> vvn (velké továrny)
vvn -> vn (střední továrny)
vn -> vn (malé továrny)

Obecní rozvod elektřiny 

Pro rozvody v obcích se staly typické zejména obecní transformátory, kde se naposledy snižuje napětí na běžných 400 voltů pro třífázový proud. 

Vyobrazený obecní transformátor má poněkud symbolické datum 1948. 

v obecním transformátoru se zpravidla snižuje napětí a současně se třívodičový rozvod trojfázového proudu L1, L2, L3  větví na čtyřvodičový L1, L2, L3, PEN (ochranný vodič se zeměním) 

schéma zapojení elektroměru 

jištění domovního rozvodu

část 3

Domovní a bytové rozvody / R3D rozceszník místní rozvody elektřiny a rozvody v bytě

nejprve

rozcestník R3D místní elektrické rozvody a elektrické rozvody v domě

jedná se vlastně o dvoupříspěvek na téma elektrické rozvody v domě Cesty elektrické energie 4 - místní a domovní rozvody elektrické energie na AC napětí + výtahy (tento příspěvek, první příspěvek) + domovní rozvody elektrické energie (druhý příspěvek) Cesty elektrické energie 5 - jak vařit elektricky doma i na cestách / veganská kuchařka - Blog iDNES.cz

jak zjistit nízký či vysoký tarif za elektřinu Co se děje kolem elektřiny 2 – domácí spotřebiče AC/DC, elekronické součástky dioda, tranzistor, pračky – jak zjistit nízký či vysoký tarif za elejtřinu – Blog iDNES.cz

nejprve ovšem jisté vyjasnění pojmů...   

dodavatel/prodejce elektřinu "prodává" - může jich být několik v okrese - cena za energii při tom obsahuje "pružnou" část, která se liší podle dodavatele (vlastně dodavatel takto předklá zákazníkovi různé výhody a benefity) + cena zahrnuje také fixní část pro distributora, danou distributorem v konkrétním okrese...

distributor elektřinu dodává prakticky a technicky - v okrese je jenom jeden

Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz

připojení (stanice koncového odběratele) může být v případě domovních rozvodů na400V, ze kterých se oděkuje 230V, nebo jen na 230V

spotřeba - například žárovka  které by se daly asi nejvíc přiřadit veličiny elektrický výkon Pa elektrický proud I které spolu vytváří určitou dvojici - v případě, že spotřebič je zprovozněn a odebírá energii (svým způsobem jde o veličiny velmi příbuzné s podobným významem jednak při přenosu energie a jednak vlastní spotřebě - sotva lze přiřadit proud jen přenosu a výkon pro spotřebu na vykonanou práci - výkon se projevuje i v rozvodech kde platí také Ohmův zákon a proud zase ve spotřebiči - tím že se při malých poruchách vypnou jen běžné "ampérové" pojistky a při velkých poruchách a zkŕatech zase výkonový či zátěžový vypínač v tzv. antoníčku u měřících hodin - čili zde jse spíš o "wattový"jistič.

z obvyklých 3 vodičůL1,L2,L3(tedy v podstatě zapojení trojúhelník) se v místních transformátorech mění rozvod na čtyřvodičový  L1,L2,L3,PEN (ochraný vodič se zeměním), který je ze sloupu elektrického vedení jako odbočka sveden do domovní přípojky - tzv "antoníčku"...

ve svorkovnici se v antoníčku obvykle dále větví "ochranný vodič se zeměním PEN"  namodrývodič "N" tzv. nulák - ale spíš střední, možná ještě přesněji zpětný vodič a dále zemnění neboli ochranný vodičPE- obvykle značenýzelenou barvou

spotřeba - například žárovka  které by se daly asi nejvíc přiřadit veličiny elektrický výkon Pa elektrický proud I které spolu vytváří určitou dvojici - v případě, že spotřebič je zprovozněn a odebírá energii (svým způsobem jde o veličiny velmi příbuzné s podobným významem jednak při přenosu energie a jednak vlastní spotřebě - sotva lze přiřadit proud jen přenosu a výkon pro spotřebu na vykonanou práci - výkon se projevuje i v rozvodech kde platí také Ohmův zákon a proud zase ve spotřebiči - tím že se při malých poruchách vypnou jen běžné "ampérové" pojistky a při velkých poruchách a zkŕatech zase výkonový či zátěžový vypínač v tzv. antoníčku u měřících hodin - čili zde jse spíš o "wattový"jistič.

a trochu odlišné téma....

část 4aufzug

Výtahy a Vlňena Svitávka

část 4 "výtahy“

výtahy všeho druhu - domovní i průmyslové

nákladní výtahy – motor nad šacgtou / vedle šachty

nákladní výrahy

ruční – nosnost do 50kg

elektrické / hydraulické – zátěž od 100 do 200 000 kg

Výtah Vlněna Svitávka

výtah Vlněna Svitávka

obsluha výtahů dle ČSN 27 42 10
spouštění osvětlení, zastavení signalizace
nad 500 kg s řidičem
výtahový technik v závodech s více zaměstnanci

jeden z výrobců výtahů 

Výtahy Voto

druhy výtahů

A,B ruční výtahy
C výtah s motorem nad šachtou
D výtah s motorem vedle šachty
E oběžný výtah
1 motor
2 kotouč brzdy
3 kladky
4 klec
5?
6 buben
10 hnací řetězové ozubené kolo
11 ??? s jedním šnekovým soukolím

obr.77

R4aufzug – rozcestník výtahy, zdviže a vysokozdvižné plošiny

část 4 "tep“ Vlněna jako textilka

„tep“ někdejší název prodejen s textilem (textiní prodej)

VLNĚNA SVITÁVKA Löw-Beerovské textilní impériumLöw-Beerovi do Svitávky soustředili podstatnou část své textilní výroby. Další textilky měli v nedalekém Rozhraní, Brněnci, Brně, Jimramově a dále Rakousku a Německu.

odkazy Vlněna Svitávka

Vlněna Svitávka – Toulání po zříceninách a ruinách všeho druhu https://www.facebook.com/groups/126991847326335/permalink/1270495709642604/?pnref=story

Vlněna Svitávka (Zwittawka, Swittawka, Zwittales) také: Löw-Beerova textilka na stránkách „Zaniklé obce“ Vlněna Svitávka – zanikleobce.cz zde i schémata výtahů

Tírna lnu Radešín Odkaz na Tumblr

přádelna přádelna „Johann Reiff & Comp“ Krátce ze Šlapanic u Brna – část 1.2 – Blog iDNES.cz

Textilana Liberec Tramvají z Liberce do Jablonce – Blog iDNES.cz

část 5

Stavební výtah svépomocí

stavební výtah svépomocí

část 6

Ozubnicové železnice, pozemní lanovky, lyžařské vleky a visuté lanovy

Dráha Vřídelní ulice – Tři kříže Karlovy vary (variantně pozemní lanovka nebo ozubnicová železnice)

představa mezistanice mezistanice Panorama na dráze Vřídelní – Tři kříže Karlovy Vary

Stavba začala v zimě roku 1913, ačkoliv rozhodnutí o výstavbě bylo dáno již roku 1908. Podobně jako v případě lanové dráhy Diana mělo jít o dráhu provozovanou městem. Současně byla plánována výstavba hotelu u horní stanice. První světová válka v létě 1914 výstavbu přerušila, po válce bylo dobudováno drážní těleso a mezistanice, avšak dráha nikdy nebyla dostavěna ani nebylo definitivně rozhodnuto, zda půjde o lanovou, anebo ozubnicovou dráhu.

Lanovku projektovala švýcarská firma inženýra H. H. Petera (stejně jako lanovku na Dianu). Stavbu prováděla rakouská firma Rella und Neffe.

Plány

Existovalo mnoho variant návrhů dráhy na Tři kříže: buď prodloužení lanovky Imperial, nebo varianta s prodloužením přes Tři kříže až na Goethovu vyhlídku, nebo lanovka vedoucí na Tři kříže z opačné strany, od městských hřbitovů.

Nakonec začala být budována trasa z Vřídelní ulice, majitelem a stavitelem dráhy bylo město - a variantně se počítalo buď z kolejovou lanovkou - nebo s ozubnicovou železnicí. Vedení města se od původního návrhu pozemní lanové dráhy později přiklonilo k variantě ozubnicové dráhy s mezistanicí Panorama.

Dráha měla být jednokolejná, z Vřídelní ulice měla vést až 8 metrů hlubokým betonovým zářezem se stoupáním až 520 ‰[1] (nebo 580 ‰[2]), měla podejít ulici Na Vyhlídce ke stanici Panorama, nad ní se ze zářezu měla dostat do úrovně terénu. Celková šikmá délka tratě až ke stanici Tři kříže měla být asi 500 metrů, přičemž návrh umožňoval i následné prodloužení tratě na Goethovu vyhlídku. Převýšení dráhy by bylo 173 metrů (Vřídelní 379 m n. m., Panorama 440 m n. m., Tři kříže 552 m n. m.).

Dopravu měly zajišťovat dva vozy o kapacitě 40 osob, část spojů měla být ukončena ve stanici Panorama. Dolní část tratě měla být v provozu celoročně, horní část jen v letní sezóně.

Vybudována byla hrubá stavba betonového zářezu od domu č. 51 ve Vřídelní ulici přes stanici Panorama, se třemi můstky a jedním mostem překračujícím zářez, a kameno-betonový násep a kamenný podklad trati v horní části. Trať je však zarostlá i velmi vzrostlými stromy. Dochovala se i staniční budova zastávky Panorama, která však roku 1998 vyhořela, čímž přišla o střechu. Jsou patrné základy budov horní stanice a hotelu.

Císařská lanovka v Karlových Varech (podzemní lanovka Divadelní náměstí – hotel Imperial)

podrobnější příspěvek k podzemní lanovce na Tumblr a přidružené album na FCB Podzemní lanovka Karlovy vary tumblr.com

Lanovka na Letnou

U příležitosti Jubilejní výstavby v Praze baka ve svhu na Lernou vybudována krátká pozemní lanovka – odkud nebylo daleko ke konečné Křižíkovy elektrické dráhy – která vedla na výstaviště. Lanovka zahájila provoz roku 1891, o něco později ji následovala velice podobná lanovka na Petřín, se kterou měla mnoho společného. Obě fungovaly na principu vodní převahy (od tohoto systému se brzy upustilo - narozdíl od Petřína není na Letné tolik zdrojů vody a provoz dráhy jí odčerpával přílišné množství - kvůli stížnostem z okolních domů byla Křižíkem r. 1903 převedena na eletrický pohon), na obou tratích jezdily stejné vozy. Lanovka na Letnou byla dvoukolejná s rozchodem 100 cm. Ve své délce 109m překonala výškový rozdíl 38,3 metrů s maximálním sklonem 370 ‰. V ose kolejí proto byla ozubnice, která pomáhala s brzděním a regulací rychlosti vůbec. Takto sloužila až do roku 1916. Po deseti letech bylo těleso dráhy přemontováno v zastřešený eskalátor. Jeho provoz (50h/jízda) byl však až na velké akce (derby pražských S) ztrátový a vydržel jen do roku 1937. Pozůstatky spodní stanice byly definitivně zničeny spolu se stavbou Letenského tunelu a protkáním svahu chodníčky, horní část postupně zarostla.

lanovka na Letnou

lanovka na Letnou

Kabinová lanovka Jánské lázně – Černá hora

GPS původní údolní stanice staré kabinové lanovky Jánské lázně - Černá hora 50.63199 15.78169

První visutá lanovka v Československu mohla vést z Liberce na Ještěd – ale nevedla. Zatímco Liberečtí se přeli a ztráceli čas, postavila strojírna Františka Wiesnera lanovku, která vedla z Janských Lázní na Černou horu. Jak bylo tehdy u osobních lanovek obvyklé, šlo o kabinovou dráhu s kyvadlovým provozem. Do provozu přišla k desátému výročí vzniku republiky 31. října 1928, sloužila potom téměř půl století, než ji nahradila moderní kabinková lanovka v nové trase.

1927

Stavba lanovky z Janských Lázní trvala zhruba rok, začala v srpnu 1927, podpořilo ji ministerstvo železnic, státní dráhy se potom také staly jejím provozovatelem. Dráhu stavěla chrudimská strojírna Františka Wiesnera, která se nesmazatelně zapsala do dějin českých hor – jak pod svým původním názvem, tak po zestátnění jako Transporta Chrudim.

Dvojice kabin vyrobená v České Lípě se s cestujícími rozjela krátce poté, co bylo Československé republice deset let – 31. října 1928. Přes počáteční hospodářské problémy jezdila lanovka beze změn do září 1938, kdy se rázem ocitla v Německu a připadla DRB. V roce 1945 ji prchající okupanti vážně poškodili – zapálili dolní stanici. Přesto se zase rozjela a – byť s vyměněnými kabinami – sloužila až do roku 1980, kdy však už nejstarší československá lanovka zoufale nepostačovala potřebám turistů a lyžařů, kterých v Krkonoších rychle přibývalo.

Pro stavbu nejprve vznikla pomocná lanovka pro dopravu materiálu, na úbočí Černé hory potom vyrostlo devět mohutných podpěr. Práce neustaly ani v zimě, Josef Hons v knize Horské drahy světa píše o dvacetistupňových mrazech, ve kterých se dále stavělo. Známým příběhem je přeprava bubnů s lany z nádraží ve Svobodě nad Úpou – tehdy nebyla jiná možnost, než je k rozestavěné lanovce dovalit. Protože byl na cestě most přes Úpu s malou nosností, lano se přes něj převinulo na jiný buben.

Dvojice kabin vyrobená v České Lípě se s cestujícími rozjela krátce poté, co bylo Československé republice deset let – 31. října 1928. Přes počáteční hospodářské problémy jezdila lanovka beze změn do září 1938, kdy se rázem ocitla v Německu a připadla DRB. V roce 1945 ji prchající okupanti vážně poškodili – zapálili dolní stanici.

1945 - 1980

Přesto se zase rozjela a – byť s vyměněnými kabinami – sloužila až do roku 1980, kdy však už nejstarší československá lanovka zoufale nepostačovala potřebám turistů a lyžařů, kterých v Krkonoších rychle přibývalo.

Kabinková (gondolová) lanovka Jánské Lázně – Černá hora (1980 – 2006)

O rekonstrukci se uvažovalo déle než deset let, nakonec však vznikla docela nová lanovka – kabinková, která byla kratší a vedla v docela jiné trase. Postavila ji Transporta Chrudim a byla to jedna z jejích posledních drah, současně jediná kabinková v dnešním Česku. Stavba nové lanovky trvala mnohem déle, než tomu bylo u původní dráhy – začala v roce 1976, lanovka se rozjela v roce 1980. V té době se však už jednalo o starou techniku – první dráhu tohoto typu postavila Transporta již v roce 1967 na Slovensku.

Kabinková černohorská lanovka byla dlouhá už jen 2,3 kilometru, v 56 kabinkách od Orličanu Choceň se mohlo svézt až 400 lidí za hodinu – oproti původní kapacitě 120 osob za hodinu to bylo výrazné zlepšení. Cestující za to však zaplatili mimo jiné delší cestou k lanovce. Nová dolní stanice vznikla až na okraji města, téměř kilometr od kolonády. Kabinková lanovka, která byla postavená jako dvoulanová, prošla dvěma rekonstrukcemi, na pohled výraznější byla ta v roce 1992, kdy dostala nové kabinky Swoboda. Krátce poté o lanovku přišly státní dráhy a získala ji soukromá společnost Mega plus, která ji vlastní dodnes.

gondolová lanovka Jánské lázně – Černá hora – údolní stanice v kresbě

V roce 2006 dojezdila i tato lanovka a – tentokrát již beze změny trasy a s využitím dosavadních stanic – vznikla již třetí lanovka na Černou horu. Tvůrcem je rakouský Doppelmayr. Osmimístné kabinky zvýšily přepravní kapacitu na 1 485 osob za hodinu, po dvou letech ještě vzrostla až na 1 900 osob.

Projekt zubačky na Sněžku, lanovka na Sněžku

V 19. století nastal mohutný rozvoj železnice, stavěly se i první zubačky v Alpách. V té době byla vyhlášena první přírodní rezervace, i když byla soukromá, protože stát ještě neznal koncept chráněných území. Byl to zmiňovaný hrabě Harrach, který vyhlásil soukromou přírodní rezervaci u Labského vodopádu. První státní rezervace vznikaly na české i německé straně ve dvacátých a třicátých letech. Velkou kauzou se tehdy stala stavba železnice na Sněžku.

V Krkonoších ale tyto plány narážely na odpor, protože se kluby turistů obávaly zničení charakteru, estetiky vrcholu Sněžky. A ani německé obce neměly velký zájem na stavbu železnice, protože se obávaly, že by to vedlo k odlivu turistů na českou stranu Krkonoš. Myslím ale, že hlavním důvodem, proč se nikdy žádný plán výstavby kolejí neuskutečnil, byl spíše ekonomický. Podnikatel si nebyl jistý, jestli by se mu vynaložená investice vrátila.

Všechny projekty, a nebylo jich zrovna málo, nakonec zůstaly jen na papíře. Z české strany se nakonec železnice dostala pouze do Svobody nad Úpou. Ani plány protáhnout železnici až do Pece pod Sněžkou se už nikdy neuskutečnily. Trochu kuriozním projektem byla asi deset kilometrů dlouhá tramvaj z dnešní Jelení Hory do obce Hain (dnes Przesieka) ležící z druhé strany hřebenu u Špindlerova Mlýna. Ale v šedesátých letech 19. století byla stejně zrušena. Jediným krkonošským železničním spojením mezi dvěma státy je v současnosti pouze zubačka mezi Harrachovem a Szklarskou Porębou z počátku 20. století.

Pec pod Sněžkou-Růžová hora-Sněžka - dvousedačková lanovka 1949-2012

Lanovku vyrobila Transporta Chrudim na základě licence švýcarské firmy Von Roll, typové označení je VR 101. Původně se uvažovalo o tom, že by se ve stanici Růžová hora nepřestupovalo, ale celá sedačka i s cestujícími by byla technickým zařízením s ruční nápomocí přesunuta na další úsek.

Jednalo se o dvě samostatné sedačkové lanové dráhy oběžného systému. Pohon obou lanovek se nacházel v mezistanici Růžová hora, kde byl také zajištěn přestup mezi jednotlivými úseky.

Při dopravní rychlosti 2,5 m/s (9 km/h) měla lanovka kapacitu 250 osob/hod., jízdní doba v dolním úseku byla 11 minut, v horním úseku 13,5 minut. Šikmá (skutečná) délka dolního úseku byla 1560 metrů a horního úseku 1967 metrů.

Horní a dolní úsek byly vedeny zhruba v přímkovém půdorysu a navazovaly na sebe v úhlu asi 130°. Horní lanovka měla 23 podpěr, z toho 6., 12., 14., 16., 18. a 22. byly tlačné a ostatní nosné. Dolní úsek měl 19 podpěr, z toho podpěry č. 1, 6, 7 a 13 byly tlačné. Na horním úseku kolovalo 55 sedaček a na dolním 44 sedaček se standardním rozestupem 72 metrů. Výkon hlavního pohonu byl pro horní lanovku 55 kW, pro dolní 75 kW. Úsek na Růžovou horu byl zprovozněn 15. ledna 1949, na horním úseku byl zkušební provoz zahájen 10. listopadu 1949 a trvalý 1. července 1950.

Sněžka asi 2005 – Polská bouda a kaple

V roce 2008 bylo vydáno stavební povolení pro novou, kabinovou lanovku, která povede původní trasou, ovšem bude prodloužena v Peci blíže k parkovišti. Stavba kabinové lanovky v byla zahájena 1. září 2011, kdy bylo předáno staveniště; v říjnu 2011 byly zahájeny přípravné práce na místě budoucí dolní stanice v Peci pod Sněžkou.[4] Dne 13. května 2012 byl zastaven provoz na horním úseku Růžová hora – Sněžka, aby mohla být dráha rozebrána ještě během léta.[5] Dolní úsek Pec pod Sněžkou – Růžová hora zůstal v provozu do 2. září 2012.[6]

Národní technické muzeum v Praze uvedlo, že má zájem o několik částí původní lanovky, konkrétně jednu příhradovou podpěru, hnací zařízení a dvojici sedaček, které by mohly být vystaveny v připravovaném železničním muzeu na Masarykově nádraží v Praze.

K původní lanovce na Sněžku – jednalo se o dvouúsekovou kabinkovou lanovku poháněnou dvěma elektromotory – 75 kW dolní úsek, 55 kW horní úsek.

Jak vypočítat výkon motoru pro lanovku?

jak vypočítát výkon elekromotoru pro lanovku

Výkon (elektro)motoru pro lanovku vypočítat podobně jako u nákladního automobilu Mechanika DPM/W2 – čím se liší veličiny síl, tlak, práce a výkon – nákladní vozy českých značek – Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník horské dráhy – lanovky v úvodu příspěvku v částí R1

část 7

Mezi výtahem a lanovkou

Lanovka hotelu Mövenpick

(v přípravě)

... a na závěr ještě jednou obsah

OBSAH

OBSAH

R1 rozcestník horské dráhy

R2 rozcestník rozvody a elektrotechnika

R3 rozcestník jištění

část „U“ – úvod: o rozvodech elektřiny

část 1

Dimenzování a jištění rozvodů

část 2

Místní rozvody elektřiny

část 3

Domovní a bytové rozvody / R3D rozcestník rozvody v bytě

část 4

Vlněna Svitávka a výtahy /R4 rozcestník vlna, bavlna, textil

část 5

Stavební výtah svépomocí – malé výtahy

část 6

Vysuté lanové dráhy

část 7

Mezi výtahem a lanovkou – výtah hotelu Mövenpick