Cesty elektrické energie 2Z větrné elektrárny Východní Frísko, Zenerova dioda, účinnost

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, příkon, výkon, účinnost a účiník, větrné elektrárny Východní Frísko - elektřina ekologicky

Z bývalé černouhelné elektrárny Oslavany do Východní Fríska na severu Německa – kde elektrickou energii produkuje mořský vítr...

OBSAH

R1erömü ROZCESTNÍK ELEKTRÁRNY
R2 ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKYROZCESTNÍK VÝKON A PŘÍKON V ELEKTROTECHNICE A MECHANICE
R3 ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY (zde v příspěvku pojednány diody)

ÚVOD – VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NEBO FOTOVOLTAIKA? / PROČ MÁ VRTULE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN 3 LISTY?

část 1
IMPEDANCE A REZISTANCE - neboli impedance a odpor

část 2
VÝKON A PŘÍKON

RO ROZCESTNÍK OHMŮV ZÁKON

část 3
DIODY

část 4
ELEKTRÁRNA PŘI NADMĚRNÉM ODBĚRU

ČÁST 5
MALÉ DOMÁCÍ VĚTRNNÉ ELEKTRÁRNY, jak je propojit s veřejnou sítí -> odkaz „válka rozvodů“ – blog – kde je propojení elektráren pojednáno podrobněji

RDNR ROZCESTNÍK NĚMECKO, národy a regiony

ČÁST 6
Východní Frísko a Brémy 2001

ČÁST 7
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY a MLÝNY VÝCHODNÍ FRÍSKO, PROČ MÁ VĚTRNÍK 3 LISTY, European Green Deal (pokračování v části 11)

ČÁST 7.2
European Green Deal a dálkový přenos energie z větrných elektráren na severu Německa do průmyslových centeter na jihu (SuedOstLink)

ČÁST 8
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY na moři

ČÁST 9
Nizozemí – Holandsko, Frísko v Nizozemsku

ČÁST 10
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY na vzdušném balónu

RZ ROZCESTNÍK ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ČÁST Z Strana zelených

ČÁST S německá levice – Sociálně demokratická strana Německa

ČÁST 11 Green Deal pro rok 2040 / Green Deal jako ideál pro rok 2050? /nový typ emisních povolenek pro paliva/

RP ROZCESTNÍK POLITICKÉ SPEKTRUM, STÁT a PRÁVO

ČÁST 12 Svobodné hanzovní město Brémy (městský dvojstát)

Proč mají větrné elektrárny právě tři lopatky. Jde o náklady, efektivitu a gyroskopickou precesi...

R1erömü ROZCESTNÍK ELEKTRÁRNY

Cesty elektrické energie 1 - přenosová a distribuční soustava energie - Blog iDNES.cz

mapka elektráren shora dolů (příspěvky o elektrárnách většinou označeny CEE2)
 - bíle ohraničeno Malá vodní elektrárna Strž Kroměříž, elektrárna na slunce z Kroměříže, současně válka rozvodů a jeden o firmě Křižík (bíle vpravo nahoře) +  Městská elektrárna Planá u Mariánských lázní Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž + střední elektrárny - Blog iDNES.cz- zahraniční elektrárny (černý obdélník) Německo - jednak hnědouhelné elektrárny v Porýní CEE 2K hnědouhelné elektrárny a další průmysl v Porýní - Kolín nad Rýnem 1998 - Blog iDNES.czjednak větrné elektrárny Východní Frísko, zelená energie  Cesty elektrické energie 2Z větrné elektrárny Východní Frísko, Zenerova dioda, účinnost (tento příspěvek)
- hnědouhelné elektrárny (hnědě čárkovaně) - především Severočeský hnědouhelný revír - Hnědouhelná elektrárna Tisová Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - Blog iDNES.cz (druhá část příspěvku Sněhový pluh) - další hnědouhelné elektrárny při příspěvku Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz (CEE2E - energie a ekonomika) - a to elektrárny Ervěnice 1 a 2, Komořany a Počerady - rovněž zmíněna i elektrárna Tušimice již vně severočeského revíru) - uprostřed oranžově ohraničen příspěvek CEE2JEDTJaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES.cz  "od domácí mini elektrárny - po jadernou elektrárnu" - včetně odkazu "Lidé od Temelína" - dále na mapce více vpravo příspěvek CCE2 - tepelná černouhelná elektrárna Oslavany Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz - dále několik vodních elektráren počínaje Elektrárnou Praha Štvanice Karlínský přístav, loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cza některými elektrárnami Vltavské kaskády v rámci příspěvku "Loď dp Prahy a do Hamburku" - dále samostatný příspěvek Malá vodní elektrárna Senoradský mlýn Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.czníže na mapce navazují zařízení přenosové a distribuční soustavy (rozvodny a transformovny) - příspěvek CEE2H (historie) - pojednává především o historii elektrifikace v Brně (transformovna Černovice a Městská elektrárna v Brně na ulici Vlhká) Cesty elektrické energie 9 (spínání transformačních stanice Černovice) - ZME v Brně - Blog iDNES.cz , v příspěvku 23S pojednána zejména aktuální rozvodná síť v Brně (rozvodna Sokolnice a transformovna Lesná) Cesty elektrické energie 3 (spínače VN) - rozvodna Sokolnice a transformační stanice Lesná - Blog iDNES.cz- a2,3 spínání transformační stanice pro Uranové doly Dolní Rožínka Cesty elektrické energie 2,3 "spínání transformační stanice" - Uranové doly D. Rožínka - Blog iDNES.cz

3p rozvody v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) Cesty elektrické energie 5p - rozvody a jištění v průmyslu - Blog iDNES.cz 
4 místní rozvody Svitávka + rozvody v domě + výtahy Cesty elektrické energie 4 - průběh místních rozvodů elektřiny, výtahy, Vlněna Svitávka - Blog iDNES.cz5 místní rozvody 2 - rozvody v domě a bytě - jak elektricky vařit na cestách se děje kolem elektřiny 17 - EJF a místní rozvody Brno, elektromagnetická indukce, ekologické a humanitární iniciativy, jak vařit elektricky doma a na cestách  - Blog iDNES.cz

jak si sám vlak vyrábí elektřinu a to v příspěvcích 
"nádraží a vlak - integrální a diferenciální počet" - jak si lokomotiva sama vyrábí elektřinu Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů AV - Blog iDNES.cz

podrozcestník alternativní zdroje elektřiny

sluneční elektrárny
fotovoltaika
malé hydroelektrárny
tepelná čerpadla
kombinované elektrárny (vodní + větrná)
kombinované elektrárny (akumulátorová + větrná)
elektrárna na vzdušném balónu
vozidla na solární pohon

fotovoltaika a sluneční kolektory Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž / veřejná a domácí elektrárna - Blog iDNES.cz

větrné elektrárny a elektrárny na vzdušném balónu Cesty elektrické energie 2Z větrné elektrárny Východní Frísko, Zenerova dioda, účinnost (tento příspěvek)

tepelné čerpadlo Co se děje kolem elektřiny a Ohmův zákon 5 - napětí a výkon baterky / tepelná čerpadla - Blog iDNES.cz

malá vodní elektrárna Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.cz

elektřina ekonomicky a ekologicky

větrné elektrárny Východní Frísko, zelená energie  Cesty elektrické energie 2Z větrné elektrárny Východní Frísko, Zenerova dioda, účinnost (tento příspěvek)

Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz

R2 ROZCESTNÍK VÝKON A PŘÍKON V MECHANICE A ELEKTROTECHNICE

výchozí příspěvek pro výkon v elektrotechnice Výkon a kruhový diagram – třífázový asynchronní elektromotor s kotvou – Blog iDNES.cz

MECHANIKA I ELEKTRO

Porovnávání alternativ výpočtů (mechanika DPMW)

Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon pro zvídavé 4 - watthodiny a ampérhodiny - Blog iDNES.cz (výkon z práce)

Mechanika DPM výkon okamžitý z frekvence, nebo statistický z práce - nákladní vozy - Blog iDNES.cz

Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz (porovnávání výpočtu rychlosti statistického výpočtu rychlosti dráha lomeno čas a výpočtu rychlosti přepočtem z frekvence)

VÝKON ELEKTRO

„malé výkony“ u elektrospotřebičů Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 5 - napětí a výkon baterky - Blog iDNES.cz

výkon elektrického obvodu po zprovoznění spotřebiče Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon pro zapojený obvod - funkce a integrál - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova proti nadměrnému odběru, výkon a příkon (tento příspěvek) - který pro výpočty výkonu tvoří dvoupříspěvek s příspěvkem Cesty elektrické energie 10 (se zaměřením příkon - výkon) a dodatek k vysílači pro Junkers - Blog iDNES.cz

elektrotechnické jednotky a veličiny Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon pro zvídavé 4 - watthodiny a ampérhodiny - Blog iDNES.cz

výkon „velké elektrárny“ Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HUTE - Blog iDNES.cz

výkonost elektrických vozidel Akumulace elektrické energie 1 - autobaterie a elektromobil - Blog iDNES.cz

R3 ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY – DIODY

pro Teslu Rožnov pojednán příspěvek Tesla Rožnov a vytváněcí obvod TESLA MA 6520 – Blog iDNES.cz

elektronické součástky dioda, tranzistor; jak zjistit nízký či vysoký tarif za elektřinu, pračky Okříšky Co se děje kolem elektřiny 2 – domácí spotřebiče AC/DC, elekronické součástky dioda, tranzistor, pračky – jak zjistit nízký či vysoký tarif za elejtřinu – Blog iDNES.cz

zejména pro bývalou firmu Iron rádio Brno pak pojednána součástka tranzistor v příspěvku Co se děje kolem elektřiny 5 rozdělovník součástek ...polovodič, dioda, tranzistor, triak - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, výkon a příkon (tento příspěvek)

ÚVOD – VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY nebo FOTOVOLTAIKA? PROČ MÁ VRTULE VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY TŘI LISTY?

Nejprve první téma - větrné elektrárny nebo fotovotaika?

Soukromá větrná elektrárna? Proč vlastně nemáme na střechách namísto fotovoltaiky větrné turbíny.
V České republice nejsou větrné elektrárny z více důvodů příliš populární. Energie z nich vyrobená pokrývá méně než jedno procento spotřeby elektřiny v ČR. Naopak například v Německu je větrná energie s podílem přibližně 27 % důležitou součástí dodávek elektřiny. Kromě velkých systémů tam existují (u nás téměř neviděné) také menší řešení, která mohou využívat i drobní spotřebitelé, podobně jako solární panely: tzv. malé větrné turbíny.

K čemu jsou ale tato řešení vlastně dobrá? Má taková mini větrná elektrárna na střeše vůbec smysl? A proč takové systémy u nás nejsou téměř k vidění? Pojďme se na to podívat blíže.

Vyplatí se větrník na střeše?
Nejdůležitější otázkou pro soukromé uživatele je, zda se instalace takového systému finančně vyplatí. Německé Spotřebitelské poradenské centrum NRW na svých webových stránkách zveřejnilo studii, která bohužel ukazuje, že se větrné turbíny na střechách (ještě stále) nevyplatí.
Jako příklad při běžně vhodném umístění domu (z hlediska větrných podmínek):

Průměr rotoru: 1 m 
Plocha rotoru: 0,8 m2 
Výnos za rok: ~100 kWh
Pokud byste elektřinu používali výhradně pro vlastní potřebu, ušetřili byste přibližně 800 korun ročně. Pro srovnání, roční spotřeba běžné domácnosti se pohybuje mezi 20 000 a 80 000 korunami.

Mimochodem: Při dvojnásobném průměru se výnosy zčtyřnásobí. V závislosti na umístění a kvalitě malé větrné elektrárny však může být výnos i nižší.

Jaké argumenty hovoří proti malým větrným elektrárnám?
Nejen relativně nízký výnos odrazuje běžné spotřebitele od pořízení takového systému. Také pořizovací náklady jsou ve srovnání se solárními články výrazně vyšší.

Další argumenty proti vlastní větrné elektrárně jsou v současné době tyto:

Náročnost údržby
Možné bzučivé zvuky a vibrace
Malosériová výroba
Pro instalaci nutný masivní stožár, v mnoha případech nutné stavební povolení.
Malé větrné elektrárny mají řadu nevýhod
Silně zastavěné oblasti nebo oblasti s okolními lesy jsou nepříznivé, protože zpomalují vítr. Naopak vhodná jsou exponovaná místa. To, zda je váš pozemek potenciálně vhodný pro umístěni jakékoliv větrné turbíny, zjistíte pouze tak, že si necháte provést měření větru odborníkem. Takové měření je však nákladné.

Životnost větrných turbín v porovnání s fotovoltaikou

Další nevýhodou větrných turbín je jejich omezená životnost: na rozdíl od fotovoltaických modulů, které vydrží 20 let nebo déle, je výdrž větrných turbín kvůli pohyblivým součástem značně kratší.

Co charakterizuje správnou větrnou turbínu?

Dobrá větrná turbína je odolná proti bouřkám, má tichý chod, dlouhou životnost a všechny potřebné certifikáty. Dobré turbíny však jsou velmi drahé.

Kde by měla být větrná turbína umístěna?

Nejlépe co nejvýše a bez překážek v bezprostřední blízkosti. Na střeše vašeho domu není účinek optimální, protože vítr je vířen budovou a vibrace by se mohly přenášet do obytných prostor. Ideální je proto montáž na vysoký stožár dále od budovy.

Závěr: malé větrné turbíny nejsou v současné době pro většinu spotřebitelů atraktivní
U větrných elektráren jde především o výšku a tu běžné rodinné domy jednoduše nenabízejí. Kvůli této překážce bude větrná energie pro soukromé účely pravděpodobně ještě dlouho neatraktivní. V současnosti kraluje zavedená alternativa v podobě solárních článků.

Druhé téma části jedna - proč mají větrné elektrárny tři lopatky?

Proč mají větrné elektrárny právě tři lopatky. Jde o náklady, efektivitu a gyroskopickou precesi
Drtivá většina větrných elektráren je dnes horizontální koncept se třemi lopatkami. V Česku zpravidla s výkonem kolem 2 MW, v zahraniční mají běžně dvojnásobek i více. Nezávisle na výkonu a rozměrech mají jedno společné – rotor je opatřen třemi lopatkami, které roztáčí generátor uvnitř gondoly. Proč jen tři? Proč není lopatek více, aby přinesly větší výkon? (pokračování a dokončení v části čtyři tohoto příspěvku - větrné elektrárny Východní Frísko)

část 1

IMPEDANCE A REZISTANCE - neboli impedance a odpor

Impedance je velmi příbuzný pojem jako odpor (rezistance)  - jedná se však o pojem poněkud širší. 
Stejně jako rezistance-odpor je definována Ohmovým zákonem. 
I = U / Z (Ohmův zákon) = prakticky totéž jako I = U / R 

Dle definice se skládá se z  reaktivity a odporu.
Z = jX + R
Osobně jsem si vytvořil variaci této definice, a totiž, že impedance se skládá z impedance nezatíženého obvodu a odporu spotřebiče. Přičemž impedance nezatíženého obvodu v sobě zahrnuje všechny veličiny charakterizujíci nezatížený obvod - tedy impedanci - přesněji induktanci obvodu jako cívky - dále rezistanci nezatíženého obvodu - a pak jeho kapacitu - či kapacitanci - zkráceně "LRC"
tedy Z(celku) = Z(obvodu) + R(spotřebiče).

Proč mají větrné elektrárny právě tři lopatky. Jde o náklady, efektivitu a gyroskopickou precesi
Drtivá většina větrných elektráren je dnes horizontální koncept se třemi lopatkami. V Česku zpravidla s výkonem kolem 2 MW, v zahraniční mají běžně dvojnásobek i více. Nezávisle na výkonu a rozměrech mají jedno společné – rotor je opatřen třemi lopatkami, které roztáčí generátor uvnitř gondoly. Proč jen tři? Proč není lopatek více, aby přinesly větší výkon?

část 2

VÝKON A PŘÍKON

Další veličinou - kterou jsem si vyjasňoval je výkon. Situace je velmi podobná impedanci. 
Příkon (celkový výkon) je tvořen "jalovým výkonem" a "využitým výkonem" - což může být například štípaní dříví na otop  a vlastní topení.

VÝKON A PŘÍKON

lze spočítat ovšem různým způsobem., např.

- spočítat příkon přímo  z Ohmova zákona v "polointegrovaném tvaru" pro proud

vzorec pro proud (nikoli ze základního - ale z "polointegrovaného tvaru" Ohmova zákona v nákresu níže nahoře

Nebo lze příkon spočítat nepřímo přepočtem z výkonu (Ohmův zákon v integrovaném tvaru pro výkon - viz níže) - a to Příkon S vznikne vynásobením výkonu P účiníkem PF (účiník může být také označen jako „fí“)

RO rozcestník různých tvarů Ohmova zákona

Ohmův zákon 1 - když je obvod pouze pod napětím

Co se děje kolem elektřiny 8 - Ohmův zákon (1) pro nezapojený obvod - Blog iDNES.cz

nezapojený obvod - tedy obvod jen pod napětím, nikoliv s odebíraným proudem, a tudíž tedy bez i výkonu - úvodní příspěvek

Ohmův zákon 2 Co se děje kolem elektřiny 7 – Ohmův zákon pro zapojený obvod – výkon, proud, funkce a integrál.

Ohmův zákon 4 – další veličiny v hlavní posloupnosti – ampérhodiny a watthodiny Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon 4 - watthodiny a ampérhodiny a další veličiny - Blog iDNES.cz

Ohmův zákon 5 – napětí a výkon baterky – jak přepočítat volty na watty + tepelné čerpadlo Co se děje kolem elektřiny a Ohmův zákon 5 - napětí a výkon baterky / tepelná čerpadla - Blog iDNES.cz

Ohmův zákon 5ml (Ohmův zákon dětem – původní název) - impedance Z, reaktance R, vodivost G „ Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.cz další základní pojmy z teorie - rozdíl odpor, vodivost, impedance, reaktance, indukční reaktance atd...

Ohmův zákon 6 – vedlejší a odvozené veličiny (impedance, kapacitance, reaktance atd...) Co se děje kolem elektřiny 14 - volty proti ohmům - rozdělovník vedlejších veličin - Blog iDNES.cz

a tři „XL“ příspěvky, kde je Ohmův zákon zmíněn jako přidružený jev

Ohmův zákon 2XL a elektrárna Oslavany Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2XL - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz

Ohmův zákon 31 – pro větvení proudu na jednotlivá napájecí pole jakoby ovšem platil Ohmův zákon druhého stupně - názorným příklad je například napájení jednoho pole trolejbusových rozvodů Krátce ze šlapanic u Brna -Ohmův zákon pro trolejbus 31 - Blog iDNES.cz

Ohmův zákon 16 "elektrické kolo“ – konenzátor „proud se zpožďuje za napětím a cívka – proud se předbíhá před napětím“ Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz

část 3

DIODY

A nyní zpět k diodám. Dioda je polovodič - která se v základním provedení uplatňuje jako usměrňovač (před polovodičovou diodou tuto funkci zastávala dioda-elektronka). 

A pak je několik variací této základní - usměrňovací diody - jako je například již dříve zmíněná Zenerova dioda - která je zapojována naopak v nevodivém směru a je aktivizuje se tzv. průrazným proudem - kdy si tato dioda udržuje poměrně stálé napětí - dioda se tedy uplatňuje jako stabilizátor. 
Na velmi podobném principu funguje Esakiho - neboli tunelová dioda - u které se využívá rychlosti elektronů v průrazném proudu - Esakiho dioda se tedy uplatňuje například jako urychlovač. S průrazný proudem u Esakiho diody souvisí takzvaný "tunelový jev", kdy rychlostní elektrony průrazného proudu vlastně zkracují čas proudu protékajíciho obvodem - vytváři se určitá časová zkratka - něco jako když si vlak zkracuje jízdu tunelem - místo aby se proplétal v úvratích, ať už do kopců či do údolí. 

Podobně ja Esakiho dioda funguje Gunnova dioda - která je ovšem vodivá v obou směrech - protože se vlastně nejedná o polovodič v pravém slova smyslu - ale specifický vodič - nepůsobí tedy jako usměrňovač ale pouze jako urychlovač.
Zmíněna může být i Schottkyho dioda - kterou lze považovat za součásku - kterou se postupně nahrazují běžné usměrňovací diody - zejména v integrovaných obvodech. 

část 4

ELEKTRÁRNA PŘI NADMĚRNÉM ODBĚRU ENERGIE

Napětí U  je na prvním místě. Elektrická energie E, elektrický výkon P  a proud I jsou vlastně odvozené veličiny které se dají vyjádřit násobky či odmocninami napětí U+ dalšími neelektrickými veličinami. Spolu s napětím tvoří výkon elektrárny cosi jako "utajenou dvojici"..,.

Při zvýšeném odběru elektřiny - třeba v době špičky - je tendnece při zvýšeném výkonu elektrárny navyšovat právě  napětí nad přípustnou míru...

U malých zdrojů na nižší napětí funkci jakési zádrže - která při navýšené spotřebě - nad limit výkonnosti zdroje vrací zpět do zdroje obstarává Zenerova dioda. Objemnější zařízení  s podobnou funkcí jsou instalována i větších zdrojů elektřiny - u elektráren. 

Elektrárna při nadměrné poptávce na výrobu energie. 

Jinak vzorec pro výkon platí spíš pro výkon spotřebíče (tedy Ohmův zákon v základním  - tedy jednodušším  tvaru)

Výkon elektrárny by ovšem asi bylo přesnější počítat pro napětí jako funkci výkonu, a výkon je vlastně matematickou funkcí vyššího řádu než napětí, čili pro výpočet, spíš přepočet výstupního napětí elektrárny z jejího výkonu - by měl platit jiný tvar Ohmova zákona než pro napětí a výkon spotřebiče...

počítají se v podstatě tři veličiny ve dvou kombinacích

výpočet napětí a výkonu elektrárny - Ohmův zákon v integrovaném tvaru bez proudu - jen napětí a odpor (vzorec výše) ale Ohmův zákon  (už jen) v´základním tvaru pro elektřinu ve spotřebiči

ovšem 

příkon spotřebiče  - Ohmův zákon  (už jen) v´základním tvaru pro elektřinu z elekrárny (v zásuvce) / výpočet (přepočet) příkonu spotřebiče -  Ohmův zákon v integrovaném tvaru (elektřina ve spotřebiči) -  ovšem ve tvaru s proudem (spodní vzorec)

Elektrárna při přebytku výkonu  nebo nedostatku energie

Elektrárna (podle dostupných informací má vpodstatě fixní výkon), neboť generátory (u střídavého proudu alternátory) se zpravidla otáčí stejnou rychlostí.

Z cehož plyne - výkon zdroje by v podstatě měl odpovídat odebranému výkonu spotřebiče.

Také by mělo platit, že velikost napětí - kterým je elektrárna připojená na síť, by přibližně měla odpovídat velikosti odebraného výkonu, což je názorné, zejména u malých elektráren, na kterýchy je napojeno například několik chat.

Jakmile, se generátor připojí k síti - elektrický rozvod je tím okamžikem pod napětím - a teprve po spuštění spotřebiče začne rozvodem procházet i proud, z cehož plyne - napětí je prvotní, a proud by bylo možno označit za něco jako nadstavbu napětí. Ostatně zde v příspěvcích je vztah napětí - proud řešen i tak - že proud jako samostatná veličina se dá nahradit vzorcem kde jsou zastoupeny jiné veličiny Ohmova zákona - konkrétně napětí a odpor,

Proud rovná se napětí na druhou lomeno odpor na druhou - přičemž veličiny napětí mají i jiné významy, než podle jakých jsou definovány. Napětí rovněž jakoby zastupovalo rychlost, potažmo frekvenci elektřiny - odpor ve jmenovateli v jednom případě vodivost, v druhém poloměr, či průměr vedení.

Pokud je tedy elektrárna připojená do sítě a odebírá proud,

výkon (příkon) elektrárny by zhruba měl odpovídat spotřebovanému výkonu...

Pokud je elektrárna připojená například do veřejné sítě

přebytek energie (oficiálním označením přetok) je řešen přeposláním nadbytku neboli přetoku do veřejné sítě.

Například u domácí elektrárny - pokud je domácí spotřeba nižší než "přetok" do veřejné sítě, některé druhy elektroměrů se otáčejí (při přetoku) na opačnou stranu.

V případě nedostatku energie pro domácí spotřebu - energie do lokální sítě (například domácí sítě) se přetok) se dorovnává z veřejné sítě.

Například u domácí elektrárny - pokud je domácí spotřeba nižší než "přetok" do veřejné sítě, některé druhy elektroměrů se otáčejí (při přetoku) na opačnou stranu.

Zařízení pro přebytek či nedostatek odebrané energie v síti

U velkých elektráren, továren a rozvodných sítí, jsou zavedena různá zařízení

Jaderná elektrárna - tedy elektrárna ze zcela fixním, neregulovatelným výkonem,

podrobněji pojednáno v příspěvcích

Cesty elektrické energie 2 - tepelná elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon pro zapojený obvod - proud, funkce a integrál - Blog iDNES.cz

obsah

R1erömü ROZCESTNÍK ELEKTRÁRNY
R2 ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKYROZCESTNÍK VÝKON A PŘÍKON V ELEKTROTECHNICE A MECHANICE
R3 ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY (zde v příspěvku pojednány diody)

ÚVOD – VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NEBO FOTOVOLTAIKA? / PROČ MÁ VRTULE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN 3 LISTY?

část 1
IMPEDANCE A REZISTANCE - neboli impedance a odpor

část 2
VÝKON A PŘÍKON

RO ROZCESTNÍK OHMŮV ZÁKON

část 3
DIODY

část 4
ELEKTRÁRNA PŘI NADMĚRNÉM ODBĚRU

ČÁST 5
MALÉ DOMÁCÍ VĚTRNNÉ ELEKTRÁRNY, jak je propojit s veřejnou sítí -> odkaz „válka rozvodů“ – blog – kde je propojení elektráren pojednáno podrobněji

RDNR ROZCESTNÍK NĚMECKO, národy a regiony

ČÁST 6
Východní Frísko a Brémy 2001

ČÁST 7
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY a MLÝNY VÝCHODNÍ FRÍSKO, PROČ MÁ VĚTRNÍK 3 LISTY, European Green Deal (pokračování v části 11)

ČÁST 7.2
European Green Deal a dálkový přenos energie z větrných elektráren na severu Německa do průmyslových centeter na jihu (SuedOstLink)

ČÁST 8
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY na moři

ČÁST 9
Nizozemí – Holandsko, Frísko v Nizozemsku

ČÁST 10
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY na vzdušném balónu

RZ ROZCESTNÍK ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ČÁST Z Strana zelených

ČÁST S německá levice – Sociálně demokratická strana Německa

ČÁST 11 Green Deal pro rok 2040 / Green Deal jako ideál pro rok 2050? /nový typ emisních povolenek pro paliva/

RP ROZCESTNÍK POLITICKÉ SPEKTRUM, STÁT a PRÁVO

ČÁST 12 Svobodné hanzovní město Brémy (městský dvojstát)

část 5 jak propojit malou větrnou elektrárnu s veřejnou sítí

V domovní přípojce veřejné rozvodné sítě se domácí elektrárna zapojuje až za hlavní jistič a elektroměrné hodiny, ovšem před skříň s pojistkami pro jednotlivé samostatně jištěné obvody.

kombinovaná elektrárna: veřejná elektrárna + tepelné čerpadlo

popisek:
E elektrárna, E1 veřejná, E2 domácí elektrárna -- zde tepelné čerpadlo
1 přípojnicová skříň tzv. antoníček pro veřejnou elektrárnu
2 elektroměrná skříň (tzv. hodiny a hlavní jistič - výkonový jistič)

teprve za elektroměrnou skříní je propojení s domácí elektrárnou

3 pojistky (přesněji proudové pojistky) již společné pro obě elektrárny

kombinovaný zdroj elektřiny - veřejná síť a větrná elektrárna

propojení dvou rozvodů - sestavy dvou transformátorů - neboli tzv. malé rozvody pojednány na závěr příspěvku Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž / veřejná a domácí elektrárna - Blog iDNES.cz v části "A"

Zajímavý případ domácí elektrárna na principu "větrníku" či "vrtule" by měl být u Nepomuku. Mělo by se jednat o lokalitu nepříliš větrnou - a zdejší větrník by měl být vybaven vysokým počtem lopatek (proč má vrtule zpravidla tři listy je pojednáno dále zde v příspěvku v  následující části). 

Větrná elektrárna dobíjí autobaterii - a teprve pak je napájena přípojka elektřiny - což je výhodné zejména v lokalitách, kde vítr nefouká stále. 

RDNR ROZCESTNÍK NĚMECKO a NÁRODY a REGIONY

Severní Porýní-Vestfálsko, Kolín nad Rýnem (hlavní příspěvek Německo) blog iDNES

Brémy a Východní Frísko: Cesty elektrické energie 2Z (větrné elektrány, Zennerova dioda, účinnost) >>> (tento příspěvek) část 6 a část 12 Svobodné hanzovní město Brémy (městský dvojstát)

Wilhemshaven: Německá namořní základna Wilhemshaven – přístavní jeřáb a ponorky – Blog iDNES.cz

Bavorsko: Pošumaví a Bavorsko – část „B“ – Blog.iDNES.cz

Svatá Kateřina u Chudenína na hranici s Bavorskem 2022 Tumblr.com

tramvaje a metro v Německu blog iDNES část 7 zahraničí

Malá lužickosrbská mluvnice – příspěvek 4: Braniborsko, berlínská němčina – Blog iDNES.cz

národy a kmeny z dooby stěhování národů – antika, Řecko, Řím Provincie Markomania a Sarmatia, Markomani a Kvádové, Římské tábory na Moravě – Blog iDNES. cz

část 6

BRÉMY a VÝCHODNÍ FRÍSKO

Frísové

Východní Frísko a Brémy, cesta sem asi roku 2001větrné elektrárny Severní Frísko - proč mají větrné elektrárny tři lopatky

nejprve troha historie a geografie

Východní Frísko je historické území v Německu, dnes součástí spolkové země Dolní Sasko. Vedle vlastního Fríska s městem Emden k němu náleží i tzv. Harlingerland a Východofríské ostrovy.

Je to země hrází, osamělých dvorců, majáků a wurtů, v minulosti nesčetněkrát zaplavovaná Severním mořem. Za hrázemi chránícími pobřeží je mělké wattové moře Waddenzee sahající až k Východofríským ostrovům a měnící se při odlivu v souš.

Východní Frísko (Ostfriesland) je jako jedna z přímořských oblastí Německa známá především jako oblíbené místo pro trávení dovolené. Regionální identitu zdejších obyvatel, o níž ostatní Němci často ne právě korektně vtipkují, po staletí formovala blízkost moře, vzdálenost od hlavních center „velkých“ dějin a v neposlední řadě povědomí o existenci samostatného fríského etnika hovořícího vlastním jazykem: z toho se ovšem do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Udržet povědomí o této identitě u širokých vrstev místních obyvatel je, podobně jako jinde ve světě, jedním z úkolů místních knihoven.

Už samotné vymezení pojmu Východní Frísko přitom není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. „Většina lidí dnes ztotožňuje Východní Frísko s německou částí Fríska. Původní dělící hranici ale představovala řeka Lauwers a na východ od ní leží provincie Groningen, která byla dlouho s Východním Frískem úzce spojená – třeba v roce 1506 přísahali tamní obyvatelé věrnost východofríským hrabatům.

Východní Frísko a Brémy

Svobodné hanzovní město Brémy

Freie Hansestadt Bremen

Obyvatelstvo

Spolková země Svobodné hanzovní město Brémy měla k 31. prosinci 2015 celkem 671 489 obyvatel.[1] Z tohoto počtu připadalo na město Brémy 557 464 obyvatel a na město Bremerhaven 114 025 obyvatel.

Dějiny

Území patřící k říšskému městu Brémy (červená písmena) ve 14. až 18. století, k tomu delta řeky Vesery

V roce 1186 obdrželo město Brémy od císaře Fridricha I. Barbarossy tzv. Gelnhausenské privilegium (Gelnhauser Privileg), kterým dostalo status říšského města, nikoliv však svobodného říšského města. Od roku 1260 byly Brémy členem obchodního sdružení Hanza, avšak byly pro ostatní členy sdružení často nespolehlivým partnerem, například v boji proti pirátům. Přesto ovlivnilo členství v Hanze významně celou historii města i jeho vývoj. Město bylo prvním sídlem biskupa, který měl rozšiřovat křesťanství po celé Skandinávii. Spojení obou funkcí přineslo velký rozvoj, který byl hospodářsky založen na dovozu obilí z Polska, kůží a dřeva z Ruska a Pobaltí a vývozu řemeslných výrobků ze severního Německa. Bohatnutí přinášelo i lepší možnost městské správy a bezpečnosti obyvatel.

Od 16. století se Brémy se staly centrem protestantství a později i liberalismu. Z brémského okolí pochází světoznámá pohádka „Zvířátka a Petrovští“.

Protože řeka Vezera byla čím dál tím více zanesena pískem, vybudovali v letech 1619 až 1623 nizozemští konstruktéři na vhodném místě první umělý přístav v Německu. Protože však zanášení pískem nadále ohrožovalo lodní přepravu zboží, koupil v roce 1827 tehdejší starosta Brém Johann Smidt pro město od Hannoveru území a násypy na místě vyústění řeky Geeste do tzv. Vnější Vezery (Außenweser). Zde bylo založeno dne 1. května 1827 město pod názvem Bremerhaven. Postupně byly stavěny přístavy, tzv. starý přístav (Alter Hafen) byl dokončen v roce 1830. V současnosti je Bremerhaven jedním z nejdůležitějších přístavů v Německu, mj. pro lodní přepravu kontejnerů.

Hospodářství

Po vybudování přístavu Bremerhaven, připojeném mocensky i administrativně k brémskému státu, se hospodářský rozvoj obou měst dále prohloubil. Z Bremerhavenu vyplouvaly a do přístavu se vracely zámořské lodě, naložené nejrůznějším zbožím z dalekých zemí. Bremerhaven se stal důležitým překladištěm, zásobujícím město Brémy potřebnými surovinami pro rozvoj obchodu a zpracovatelského řemesla. V 19. století umožnily radikální změny v dopravě spojené s vynálezem parníku a výstavbou železnic velký rozvoj strojového průmyslu. Důležitými surovinami pro Brémy byly mj. kakaové boby a káva.

Bremen

Bremen

Bremerhaven

Bremerhaven

část 7 větrné elektrárny Východní Frísko

7MFL mlýny a větrné elektrárny Východní Frísko

Proč mají větrnné elektrárny 3 lopatky? (zde pojednáno podruhé, poprvé v úvodu tohot příspěvku – v části „U“)

Typickou součástí východního Fríska jsou větrné mlýny - neboť do Nizozemska je odtud nedaleko, a také větrné elektrárny - vytváří typické panorama ve Frísku.

Proč mají větrné elektrárny právě tři lopatky. Jde o náklady, efektivitu a gyroskopickou precesi

Plovoucí solární panely kolem rovníku dokážou vyrobit víc elektřiny než všechny stávající elektrárny.

Větší počet lopatek by sice mohl produkovat vyšš výkon, výrazně by ale vzrostly náklady | Menší počet lopatek bude mít problém s vyvážením turbíny | Třílisté elektrárny jde škálovat minimálně do 20 MW výkonu

Proč mají větrné elektrárny právě tři lopatky. Jde o náklady, efektivitu a gyroskopickou precesi
Drtivá většina větrných elektráren je dnes horizontální koncept se třemi lopatkami. V Česku zpravidla s výkonem kolem 2 MW, v zahraniční mají běžně dvojnásobek i více. Nezávisle na výkonu a rozměrech mají jedno společné – rotor je opatřen třemi lopatkami, které roztáčí generátor uvnitř gondoly. Proč jen tři? Proč není lopatek více, aby přinesly větší výkon?

Ani jedna, ani dvě
Na větrných čerpadlech, či tzv. farmářských kolech, která známých z westernů, běžně je 10 a více lopatek, které se starají o čerpání vody například pro dobytek. Oproti běžným větrným elektrárnám jde ale  miniaturní zařízení, kde dochází k takřka zanedbatelnému namáhání materiálu, navíc jsou mechanicky mnohem jednodušší.

Hlavním parametrem u velkých rotorů elektráren je stabilita a vybalancování sil působících na hřídel. Na první pohled je jasné, že turbína s jednou lopatkou nebude fungovat, byť se o to konstruktéři pokoušeli. Používali závaží, které vyvažovalo lopatku a těžit chtěli především z nízké hmotnosti celého rotoru.

Velmi podobně (byť v praxi využitelný) je na tom návrh větrné elektrárny se dvěma lopatkami. Výhodou je především nízká hmotnost, a tudíž nižší náklady na výrobu. Obě lopatky jsou v rovnováze, takže laickým pohledem by s provozem neměl být problém.

Nicméně v průběhu otáčení se v ose začne projevovat efekt tzv. gyroskopické precese, kdy dojde k nepatrnému vychýlení osy, jež způsobí rozkmitání a rozkývání lopatek. Tím se nadměrně opotřebovává materiál.

Dvoulopatkové elektrárny vyžadují pro srovnatelné či vyšší výkony větší obvodovou rychlost a tím pádem jsou hlučnější.

Konstrukční optimum
U tří lopatek se gyroskopická precese neobjevuje a konstrukční nároky na elektrárnu nejsou výrazně vyšší. Z pohledu hrubého výkonu by mohly být výhodnější čtyř- či šestilopatkové rotory, v takovém případě je ale třeba opět počítat s mnohem větším namáháním mechanických částí. Tlak větru, který by působil na větší plochu lopatek by si vyžádal jak odolnější osu či převodovku, tak stožár elektrárny.

Větší počet lopatek by rovněž omezil rychlost větru, při které může elektrárna pracovat. Zatímco u třílopatkové turbíny to je zpravidla kolem 25 m/s, u šesti lopatek by se hodnota snížila pod 20 m/s. Ani vyšší výkon by tak nenahradil ztráty vzniklé právě nuceným odstavením elektrárny při rychlejším větru.

Větrná turbína dokáže na střeše domu vyrobit o 50 % víc elektřiny než solární panely.

Tři lopatky jsou optimální i z pohledu obvodové rychlosti, kterou je třeba optimalizovat nejen k co možná nejvyšší účinnosti elektrárny, ale také pro zachování nízkého hluku.  Nedá se tedy zcela vyloučit jejich využití v rámci mořských či přímořských větrných parků, u těch suchozemských se to pravděpodobně nestane.

7.1 European Green Deal – Zelená dohoda pro Evropu

v části 11 – zde v příspěvku

European Green Deal – „Zelená dohoda pro Evropu“ je oficiální název pro soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Obsahuje plán s vyhodnocenými dopady, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

podrobněji v části 11 zde v příspěvku....

SuedOstLink HVDC

7.2 dálkový přenos elektřiny z větrných elektráren na jih Německa do Bavorska (SuedOstLink)

SuedOstLink - páteřní severojižní vedení jako základ Energiewende

Základy německé energetické transformace, nazývané Energiewende, stojí na budování zejména severojižních propojení, jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu a západě Německa, je aktuálně největším německým problémem. Řešením problému prohlubující se regionální nerovnováhy dostupného a požadovaného výkonu tak mají být zejména vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení.

Kvůli energetické transformaci se v severním Německu s větrnějším podnebím vyrábí stále větší objemy větrné energie, zatímco na jihu potřebují domácnosti a průmysl bezpečné dodávky energie. SuedOstLink proto bude přepravovat elektřinu pomocí vysokonapěťového stejnosměrného přenosu (HVDC) ze severovýchodu na jih Německa.

Nedostatečná přenosová kapacita je důvodem, proč Německo od roku 2017 na stabilizaci své přenosové soustavy pravidelně vydává miliardy eur ročně. Německo navíc postupně odstavilo zbývajících 8 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren, 4 GW z toho na jihu Německa. A postupně odstavuje i uhelné elektrárny.

Řešením problému prohlubující se regionální nerovnováhy dostupného a požadovaného výkonu tak mají být zejména vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení. SuedOstLink je rozdělen do tří plánovacích sekcí (A1, A2 a B). Společnost 50Hertz obdržela rozhodnutí o schválení plánování pro všechny tři sekce v období od prosince 2024 do března 2025.Jmenovitě se jedná o nově budovaná podzemní HVDC vedení SuedLink, A-Nord, zmiňovaný SuedOstLink, a dále také projekt Ultranet, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije existujících stožárů vedení velmi vysokého napětí.

SuedOstLink je dlouhý přibližně 540 kilometrů a vede z Wolmirstedtu u Magdeburgu v Sasku-Anhaltsku až k areálu odstavené elektrárny Isar u Landshutu v Bavorsku. V rámci SuedOstLink budou vytvořeny dvě stejnosměrné přípojky .

Developerem projektu, který bude dohlížet na severní část SuedOstLink, je společnost 50Hertz. Za jižní část v Bavorsku je zodpovědný provozovatel přenosové soustavy TenneT.

Obě přípojky budou přenášet kapacitu 2 000 megawattů při napětí 525 kilovoltů. Intenzita proudu je přibližně 3 800 ampérů. Od roku 2015 zákon o federálních požadavcích stanoví, že podzemní kabely jsou standardem pro projekty HVDC. Nyní se úseky nadzemního vedení smí používat pouze za přísně omezených okolností.

Protesty proti stavbě SuedOstLink. Odpor zlomen. Válka změnila pohled Bavorů na obnovitelné zdroje...

Obyvatelé bavorského města Niederaichbach se dlouhou dobu stavěli proti výstavbě přenosové soustavy SuedOstLink, které je v Německu potřebná pro dostatečnou funkčnost přepravy energie z obnovitelných zdrojů. Odpor místních zmírnila až ruská válka na Ukrajině a opakovaná varování od politiků o tom, že zemi hrozí v příštích měsících nepříjemné blackouty.

SuedOstlink je v Německu jeden ze dvou velkých projektů, který má v budoucnu přivést větrnou energii ze severního pobřeží Německa do průmyslových center. Právě město Niederaichbach má v tomto ohledu představovat nejjižnější bod celé sítě. Jde o klíčové centrum třeba pro automobilku BMW, která má v této oblasti svou výrobnu, píše agentura Bloomberg.

Obyvatelé Niederaichbachu několik let podnikali právní kroky proto, aby se výstavba vedení SuedOstlink neuskutečnila. Lidé měli kvůli stavbě strach o podobu veřejného prostoru i o ochranu přírody.

Změna postoje je tak pro Německo důležitou zprávou. Energie z obnovitelných zdrojů se totiž díky ní může dostat do důležitých průmyslových center, což alespoň částečně snižuje riziko možné deindustrializace německého hospodářství.

Nebezpečné pokusy. Němci zkoušejí, jak si zatopit bez plynu a elektřiny

„Potřebujeme kvalitní přenosovou soustavu, abychom zvýšili naši energetickou bezpečnost a dosáhli úspěšného přechodu k čisté energetice,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg Josef Klaus, který je dlouholetým starostou dosud protestujícího města.

Klaus ale ještě na počátku letošního roku (2023?) říkal, že ho zklamalo rozhodnutí soudu, které se vyslovil ve prospěch vybudování přenosové soustavy. Válka na Ukrajině ale jeho postoj změnila. Němci se totiž i kvůli ní potýkají s vysokou inflací. Tlak na ekonomiku je silný a hrozí značné omezení výroby i propouštění.

„Lidé vidí, že obnovitelné zdroje energie jsou klíčem k větší nezávislosti,“ řekla socioložka energetiky Katja Witte z Wuppertalského institutu. I německé průzkumy naznačují, že veřejnost se k zelené energetice staví mnohem otevřeněji než dřív.

Politici vytyčili zelený cíl
Zelené Německo je cílem i pro současné vrcholné politiky. Koalice kancléře Olafa Scholze zvýšila německý cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030 z 65 na 80 procent. Během prvních tří čtvrtletí letošního roku i proto přijala 25 nových zákonů nebo nařízení, které se zelené energetiky týkají.

Nová legislativa, která vstoupí v platnost v lednu, kupříkladu říká, že čisté energie jsou „v nadřazeném veřejném zájmu a slouží pro účely veřejné bezpečnosti“. I tak ale odborníci stále namítají, že Německo své klimatické plány pro toto desetiletí nesplní.

Němci skupují svíčky, bojí se blackoutů. V Česku nechybějí, ale zdražily

Německo v zavádění nových klimatických plánů brzdí hlavně byrokratické překážky. Jde třeba o zdlouhavé povolovací řízení. Podle průzkumu největšího německého průmyslového sdružení BDI trvají některá řízení dokonce třikrát déle, než je povoleno.

ADVERTISING

Scholz během své volební kampaně sliboval, že byrokracii v oblasti obnovitelných zdrojů energie zredukuje. Řekl třeba, že schvalování nových větrných turbín nesmí trvat šest let, ale jen šest měsíců. Odborníci ale upozorňují, že tak snadné to nebude.

„Celkově mohou byrokratické procesy kolem větrné a solární energie a rozšiřování sítě trvat až 15 let,“ dodal Simon Müller, který je ředitelem německého energetického think tanku Agora Energiewende.

ČÁST 8: větrné elektrárny na moři

Větrné turbíny na moři jsou větrné elektrárny, jejichž konstrukce se nachází na vodní ploše, obvykle na mořském kontinentálním šelfu. Slouží k výrobě elektřiny. Větrné turbíny na moři generují větší množství energie než pevninské turbíny. Je to způsobeno tím, že na moři panují vyšší rychlosti větru než na souši. 

Větrné elektrárny na moři bývají fyzicky vzdálenější a z technického hlediska složitější než větrné elektrárny na pevnině. Pro provoz a komunikaci se systémy na pevnině potřebují rozsáhlejší infrastrukturu, která je činí zranitelnějšími. Podrobnosti přináší magazín Interesting Engineering.

Větrná energie je klíčovou součástí celosvětového přechodu na obnovitelné zdroje, protože nabízí čistou a dostupnou alternativu k fosilním palivům. Větrné elektrárny však nejsou imunní vůči kybernetickým hrozbám a zejména ty na moři čelí jedinečným výzvám a zranitelnostem.
Nová studie vědců z Concordia University a společnosti Hydro-Quebec, prezentovaná na mezinárodní konferenci IEEE 2023 o komunikačních, řídicích a výpočetních technologiích pro inteligentní sítě ve skotském Glasgow, zkoumala potenciální rizika a dopady kybernetických útoků na větrné farmy na moři.

Větrné farmy na moři jsou složitější
Studie se zaměřila především na větrné farmy, které využívají vysokonapěťové stejnosměrné připojení s měničem napětí (VSC-HVDC), jež se stává preferovanou možností přenosu energie z větrných elektráren na moři do distribuční energetické sítě. VSC-HVDC používá invertory, které mění střídavý proud, vyrobený větrnými elektrárnami, na stejnosměrný proud a pak zpět na střídavý proud pro distribuci do elektrické sítě.

„Větrné farmy na moři jsou složitější a vzdálenější než na pevnině a vyžadují rozsáhlejší kyberinfrastrukturu pro provoz a komunikaci se systémy na pevnině, údržbářskými plavidly, inspekčními drony a dalšími turbínami,“ vysvětluje hlavní autor studie doktorand Juanwei Chen.

„Tím jsou více vystaveny možným kybernetickým útokům, které by mohly ohrozit jejich senzory a vnést do systému chybné údaje. To by mohlo způsobit elektrické poruchy a oscilace výkonu, které by dokázaly ovlivnit stabilitu celé energetické sítě,“ dodává Chen.

Simulace ukázala rizika a nedostatky
Vědci použili pro analýzu dopadů kybernetických útoků na větrné farmy na moři simulovaný model. Zjistili, že by tyto útoky mohly vyvolat nedostatečně tlumené oscilace výkonu, které by mohly být zesíleny systémem HVDC a rozšířit se až do hlavní sítě. To by následně mohlo způsobit výpadky proudu nebo poškození zařízení.

Studie rovněž naznačuje, že k prevenci nebo zmírnění kybernetických útoků může být zapotřebí více než stávající ochranné mechanismy určené k řešení fyzických poruch. Vědci proto doporučují vyvinout nové kyberneticky odolné strategie řízení a obrany pro větrné elektrárny na moři a zvýšit povědomí a vzdělání provozovatelů a inženýrů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

„S tím, jak postupujeme v integraci obnovitelných zdrojů energie, je nezbytné si uvědomovat, že se pouštíme na neprobádané území s neznámými zranitelnostmi a kybernetickými hrozbami,“ říká Chen. „Doufáme, že naše studie zvýší povědomí a bude inspirací pro další výzkum tohoto důležitého a aktuálního tématu.“

část 9

Nizozemí – Holandsko (Západní Frísko)

Parti van de Arbeid – Strana práce

Partij van de Arbeid tedy Labouristická strana nebo Strana práce - je nizozemská sociálnědemokratická politická strana , která je od svého založení v roce 1946 nepřetržitě zastoupena ve Sněmovně reprezentantů. Navazuje na tradici Social-Democratische Arbeiderspartij, založené v roce 1894 .

Co se týče počtu členů, strana se řadí na druhé místo hned za Fórem pro demokracii . Po druhé světové válce strana čtyřikrát zajišťovala premiéra.

V parlamentních volbách v roce 2017 získala Labouristická strana (PvdA) 5,70 % hlasů, což je její dosud nejhorší výsledek. Od té doby jsou její výsledky na národní úrovni relativně konzistentní. Dne 13. června 2023 vytvořily PvdA a GroenLinks (GL) parlamentní skupinu ve Sněmovně reprezentantů a 27. října 2023 parlamentní skupinu ve Sněmovně reprezentantů s názvem GroenLinks-PvdA (GL-PvdA). V parlamentních volbách v roce 2023 získala tato společná kandidátka 15,8 % hlasů.

Nizozemí – Holandsko – větrnný mlýn holandského typu

větrnný mlýn holandského typu

Zuid-Holland: větrné mlány v Kiderdijku

síť mlýnů v Kinderdijk-Elshout GPS 51.8793061N, 4.6474850E

část 9 Nizozemí – Holandsko COSEC (koordinační sekretariát Studenské konference) Lieden

Mezinárodní svaz studentsva jako instituce Jak měří siloměr rychlost? „RVUT“ – rozcestník VUT Brno, školsví a studenrské hnutí – Blog iDNES.cz

Mezinárodní svaz studentstva jako budova Kavči hory a televizní vysílání – budova MSS (část 5.6) – Blog iDNES.cz

V reakci na sovětizaci sudetského hnutí po roce 1948 - přesněji Mezinárodního svazu studenstva (MSS) anglicky International Union of Students (IUS) organizace v mnoha západních zemích odmítly účastnit se událostí IUS a od roku 1950 se každoročně scházely na vlastních konferencích a vlastně založili novou prozápadní studentskou mezinárodní organizaci s názvem ( Mezinárodní studentská konference, ISC ). Od roku 1952 měly tyto organizace také stálý sekretariát (Koordinační sekretariát - COSEC) v nizozemském městě Leiden 52° 9′ 36″ N, 4° 29′ 24″ E.

V rámci prozápadní ISC působily také Rakouská studentská unie (ÖH), Asociace švýcarských studentských svazů (VSS) a Západoněmecká asociace německých studentských svazů (VDS), zatímco členem prosovětské Mezinárodního svazu studentsva IUS byla státní mládežnická organizace NDR Svobodná německá mládež.

ČÁST 10
Elektrárny na vzdušném balónu

Alternativní zdroje elektřiny nemusí být jen malé elektrárny, i alternativní zdroje elektřiny mohou dosahovat značných výkonů...

Poněkud odvážným projektem alternativního zdroje energie je například

elektrárna na vzdušném balónu z SSSR

nebo

návrh gigantické šestipodlažní větrné turbíny na vertikální ose (USA)

RZ ROZCESTNÍK ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Europan Green Deel – Zelená dohoda pro Evropu – část 7.1 tohoto příspěvku

Strana zelených v Německu – tento příspěvek Cesty elektrické energie 2Z větrné elektrárny Východní Frísko, Zenerova dioda, účinnost – část 9

Ende Gelände - protestní hnutí proti hnědouhelnému průmyslu v Německu >>> Hnědouhelné elektrárny v Německu CEE 2K >>> blog iDNES část 3 coal + erömü

Aliance pro bezemisní budoucnost, Svaz moderní enegetiky >>> Hnědouhelné elektrárny v seveních Čechách CEE 2E >>> blog iDNES část Z

Mezinárodní federace mládeže pro studium životního prostředí a ochranu přírody, IYF >>> Cesty energie 5 - elektřina v bytě a na cestách >>> blog iDNES část 7

část Z

Strana zelených

Strana zelených v NSR

Hnutí ochrany životního prostředí, Strana zelených - politické opoziční hnutí v NSR; vzniklo v 70tých letech z různých organizací a skupin vystupujících na ochranu životního prostředí před škodlivými následky průmyslové výroby.

Ochránci životního prostředí vystupují zvláště proti budování atomových elektráren. Politické názory roztříštěné vedle pokrokových a sociálních cílů (kontrola koncernů, odzbrojení, rozpuštění vojenských paktů) řada nereálných tezí třetí cesty mezi kapitalismem a socialismem. Do zemských sněmů pronikla strana zelených koncem 70tých let (1979 Brémy, 1980 Bádensko - Württenbersko, 1982 Dolní Sasko, Hamburk, Hesensko). Pětiprocentní hranici ve spolkových volbách překonali 1983 ziskem 28 mandátů.

část S

německá levice – Sociálně demokratická strana Německa

Sociálně demokratická strana Německa, Sozialdemokratische Partei Deutschladns, SPD - druhá sociálně reformistická strana v NSR, člen Socialistické internacionály. Založená v květnu 1946 na sjezdu v Hannoveru sociálně demokratickými delegáty - kteří se 30. 4. 1946 vyslovili proti sjednocení s KPD. Početně nejsilnější strana v NSR, ovlivňuje značnou část dělnictva a odborů, v současné době má přes 1 milión členů.

Přijetím Godesberského programu 1959 odstoupila z marxistických pozic, odmítla třídní boj dělnické třídy a postavila se za zájmy německého velkokapitálu. 1966 - 1969 vytvořila vládu tzv. velké koalice s CDU/CSU. 1969 až 1982 za podpory FDP rozhodující vládní strana v NSR (1969-74 v čele vlády W. Brandt, 1974 - 82 Helmut Schmidt). 1982 odmítla SPD vstoupit do koalice s unionistickými stranami; po volbách v březnu 1983 opoziční strana. Předseda W. Brandt.

SpD má výraznou pozici právě v Brémách.

Willi Brandt

Willy Brandt (1913 Lübeck –1992 ), původním jménem Herbert Ernst Karl Frahm, byl předseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v letech 1964–1987, primátor Západního Berlína 1957-66, pak kancléř Spolkové republiky Německo v letech 1969–1974. Po odchodu z úřadu kancléře byl předsedou Socialistické internacionály.

Helmut Schmidt (1918 - 2015) Ze zarytého nacisty na „vnitřní opozici“ vůči národnímu socialismu.

Roku 1945 vstoupil Schmidt do sociálně demokratické strany (SPD), v letech 1948/9 byl předsedou její studentské mládeže a v letech 1968–1984 místopředsedou strany.

V první vládě Willyho Brandta (1969–1972) působil postupně ve funkcích ministra obrany, financí a hospodářství. V jeho druhé vládě (1972–1974) pak ve funkci ministra financí. Po rezignaci Willyho Brandta 1974 byl zvolen pátým kancléřem SRN. Během jeho vlády postihla i Německo vleklá naftová a hospodářská krize i řada teroristických atentátů tzv. Frakce Rudé armády. Jako kancléř se velmi spřátelil s francouzským prezidentem Giscardem d’Estaing a společně prosazovali další kroky evropské integrace i zřízení skupiny G7.

Brandtovým nástupcem ve funkci kancléře se stal ministr financí Schmidt. Schmidt byl podle svých vlastních prohlášení nominací překvapen a tvrdil, že se úřadu ujal především z pocitu povinnosti. Sám Willy Brandt zůstal předsedou SPD po celou dobu Schmidtova funkčního období i po něm (až do roku 1987). Na konci svého kancléřského působení Schmidt označil za chybu, že se kromě kancléřského postu neujal i předsednictví strany. V tom viděl jeden z důvodů svého vlastního neúspěchu.

část 11 (pokračování části 7.1...)

Green Deal pro rok 2040

Politici vytyčili zelený cíl
Zelené Německo je cílem i pro současné vrcholné politiky. Koalice kancléře Olafa Scholze zvýšila německý cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030 z 65 na 80 procent. Během prvních tří čtvrtletí letošního roku i proto přijala 25 nových zákonů nebo nařízení, které se zelené energetiky týkají.

Nová legislativa, která vstoupí v platnost v lednu, kupříkladu říká, že čisté energie jsou „v nadřazeném veřejném zájmu a slouží pro účely veřejné bezpečnosti“. I tak ale odborníci stále namítají, že Německo své klimatické plány pro toto desetiletí nesplní.

Němci skupují svíčky, bojí se blackoutů. V Česku nechybějí, ale zdražily

Německo v zavádění nových klimatických plánů brzdí hlavně byrokratické překážky. Jde třeba o zdlouhavé povolovací řízení. Podle průzkumu největšího německého průmyslového sdružení BDI trvají některá řízení dokonce třikrát déle, než je povoleno.

ADVERTISING

Scholz během své volební kampaně sliboval, že byrokracii v oblasti obnovitelných zdrojů energie zredukuje. Řekl třeba, že schvalování nových větrných turbín nesmí trvat šest let, ale jen šest měsíců. Odborníci ale upozorňují, že tak snadné to nebude.

„Celkově mohou byrokratické procesy kolem větrné a solární energie a rozšiřování sítě trvat až 15 let,“ dodal Simon Müller, který je ředitelem německého energetického think tanku Agora Energiewende.

Green Deal v europarlamentu má v rukou Ondřej Knotek z ANO

Seznam Zprávy: Zuzana Kubátová

21:26 : 16.07. 2025

Europoslanec zvolený za ANO Ondřej Knotek se stal europarlamentním zpravodajem k návrhu legislativy na zrychlení evropského Green Dealu. Bude řídit přípravu nového závazného cíle na snížení emisí pro rok 2040.

Článek

Přípravu legislativy, která má urychlit evropské úsilí o snižování emisí, dostala v evropském parlamentu na starost frakce Patriotů pro Evropu. Její členové přitom volají spíš po zpomalení unijního Green Dealu než po jeho urychlení.

Parlamentním zpravodajem, který přípravu nové greendealové legislativy řídí, se stal český europoslanec ANO Ondřej Knotek. Informaci Seznam Zprávám potvrdil ve středu večer osobně.

Knotek má připravit pro hlasování v europarlamentu návrh, se kterým nedávno přišla Evropská komise: nový milník pro snižování emisí k roku 2040. Podle návrhu se má Unie zavázat do konce příští dekády ke snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990. Pokud návrh schválí europoslanci a také Rada EU, v níž zasedají zástupci vlád, stane se nový cíl závazným bodem Evropského klimatického zákona.

Tip od Seznamu

Hledáte dům či byt? Prozkoumejte okolí s detailní mapou a žádná překážka vás nezaskočí

Klimatický zákon z roku 2021 má zatím cíle dva: snížení emisí o 55 procent k roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050.

Návrh Evropské komise na nový cíl k roku 2040 je o něco mírnější, než se původně čekalo. Umožňuje například vykázat tři procenta z požadované emisní úspory zahraničními kredity, tedy emisními úsporami, jichž Evropané dosáhnou investicemi mimo Evropu.

V rozvojovém světě se dá dosáhnout obdobné emisní úspory s vynaložením menších nákladů než ve vyspělé Evropě, která dekarbonizuje už 25 let. Přesto nový cíl bude znamenat zrychlení greendealového úsilí a větší tlak na emisní úspory u firem či domácností.

O novém cíli se v Evropě vede čilá debata. Část politiků ho odmítá jako příliš nákladný a technicky obtížně proveditelný. Proti se už postavila česká vláda, stejně jako domácí opozice.

Europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, jejímiž členy jsou kromě europoslanců za české hnutí ANO, Přísahu a Motoristy také zástupci maďarského Fideszu, italské Ligy, rakouských Svobodných, francouzského Národního sdružení a dalších pravicových či populistických stran, rozhodně nepatří k zastáncům urychlení Green Dealu. Spíš naopak.

„Klimatický zákon se připravoval v roce 2020, od té doby se situace změnila. Když nyní vidím realitu klimatické politiky ve světě, čekal bych spíš přehodnocení cílů pro roky 2030 a 2050, ne zrychlování Green Dealu,“ prohlašuje Knotek.

Ten zatím nechce podrobněji mluvit o tom, v jakém duchu práci na novém emisním závazku pro Evropskou unii povede. Podle parlamentních pravidel může zpravodaj navrhnout i stažení připravované legislativy z jednání europarlamentu. Knotek tuto variantu zatím odmítá komentovat.

Green Deal pro rok 2050? /nový typ emisních povolenek pro paliva/

Green Deal jako ideál? Je čas na vážnou debatu o smyslu i nákladech

Zuzana Kubátová: šéfreportérka SZ Byznys

Nový typ emisních povolenek, které dopadnou na cenu pohonných hmot, má v zemích EU platit od roku 2027. Ilustrační fotografie.

O Green Dealu se ve slušné eurounijní společnosti nepochybuje. Nový návrh Evropské komise ale dává příležitost k otevření debaty o ceně za dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050.

Evropská komise ve středu oficiálně navrhla jako nový postupný cíl unijního Green Dealu snížení emisí CO2 k roku 2040 o 90 procent. Dalo se to čekat - jde o logickou cestu k cíli Zelené dohody, tedy k dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050. A znamená to urychlení a zintenzivnění evropské dekarbonizace.

Česká vláda i opozice nový cíl odmítají. Bude jim to ale asi málo platné. Zablokovat návrh EK by znamenalo zpochybnit celý Green Deal. Do toho se v Unii pouští jen menšina politiků, stojících mimo hlavní proud. Třeba členové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (tam se za Česko řadí zástupci hnutí ANO a Motoristů sobě), případně krajně pravicové Evropy suverénních národů (tu vede německá AfD a patří sem i český europoslanec za SPD Ivan David).

Green Deal zatím euroobčany moc nebolí. Nový milník k roku 2040 a urychlení dekarbonizačního tempa se začne víc dotýkat jejich osobních peněženek, zatím je to ale vzdálená hrozba. Jde také jen o startovní výstřel, návrh EK musí posvětit europarlament a jednotlivé státy. Jejich reprezentanti by o tom měli jednat na říjnovém summitu.

Je nicméně pravděpodobné, že návrh projde, i když ho Češi, případně některé další vlády nepodpoří. Na jeho zablokování nelze použít právo veta, rozhodovat má kvalifikovaná většina. Tedy minimálně 15 států sedmadvacítky, jež představují alespoň 65 procent unijní populace. Většina Evropanů přitom o Green Dealu nepochybuje, takže má stále politickou podporu. Ukazuje to nedávno zveřejněný průzkum Eurobarometru, na něž se Evropská komise při oznámení nového cíle odvolávala.

V celé EU je podle Eurobarometru pro hlavní cíl Green Dealu, tedy dosažení klimatické neutrality v roce 2050, 81 procent lidí, proti jen 14 procent. Česko se tomuto nastavení vymyká. U nás se za dosažení „net zero“ staví jen 51 procent, proti je naopak plných 43 procent populace. S tímto postojem jsme druhým nejklimaskeptičtějším státem sedmadvacítky, méně než my podporují Green Deal už jen Estonci.

Česká skepse ke Green Dealu je dána tím, že průměrný Čech nevidí v klimatické změně zdaleka takovou hrozbu jako průměrný Evropan. V rámci celé EU je podle Eurobarometru změna klimatu spolu s ekonomickou situací na třetí příčce žebříčku nejzávažnějších problémů, jimž lidstvo čelí. Češi toto riziko staví až na sedmou pozici. Ve světě se víc obáváme válek, hladu a chudoby, infekčních chorob, terorismu, slabé ekonomiky či obecně poškozování přírody. Na dekarbonizaci jako lék na přírodní katastrofy nevěříme, nejsme ochotni za ni platit a snižovat svůj komfort.

Je logické, že pár měsíců před volbami jdou domácí politici této náladě vstříc. Premiér Petr Fiala tento týden zopakoval, že jeho vláda s navrhovaným novým cílem k roku 2040 nesouhlasí, protože je „potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty“. Karel Havlíček z ANO tvrdí, že greendealová omezení máme odmítnout „i za cenu konfliktu s Evropskou unií“.

Většina občanské i politické Evropy to ale vidí jinak. A velké firmy a banky už do Green Dealu nainvestovaly tolik kapitálu i energie, že náhlý obrat je proti jejich ekonomickému zájmu. Zastavit a otočit greendealový parník by bylo složité nejen politicky, ale i procesně.

Na Green Dealu se sedmadvacítka jednohlasně shodla v prosinci 2019 a dosažení uhlíkové neutrality k polovině století je pro ni dnes povinné. V létě 2021 byla greendealová politická dohoda přetavena do Evropského klimatického zákona, European Climate Law. Název se do češtiny sice oficiálně překládá jako Evropský právní rámec pro klima, jde ale o závaznou právní normu, kterou musí Unie ctít a dodržovat.

Emise jdou dolů, EU zřejmě splní klimatické cíle pro rok 2030

Také nový návrh na snížení emisí o 90 procent k roku 2040, pokud bude na Radě EU a v europarlamentu schválen, se má stát součástí Evropského klimatického zákona. Byl by tedy rovněž závazný. Česko ho v takovém případě těžko může nerespektovat a zároveň zůstávat na jednotném evropském trhu.

Pokud bude nový cíl schválen a Evropa půjde dál k vidině uhlíkové neutrality v půli století, rozhodne to zároveň o budoucnosti nových emisních povolenek na budovy a silniční dopravu, o nichž se teď u nás tak živě diskutuje.

Takzvané EU ETS2 mají od roku 2027 dopadnout na menší firmy a domácnosti, prodražit pohonné hmoty a lokální vytápění plynem či uhlím. Pokud by se nezavedly, musela by Unie vymyslet jiný nástroj, jak zdražit uhlí, benzin a naftu pro další skupiny spotřebitelů a tím je ekonomicky motivovat k rychlejšímu odchodu od fosilu. Má-li tedy platit v nezměněné podobě Green Deal.

Povolenky se už z tohoto pohledu osvědčily. Ty z první vlny, zavedené od roku 2005 pro průmysl, elektrárny či velké teplárny a později i pro aerolinie, sice prodražily Evropanům energie, dopravu a část vyráběného zboží, společnost to ale vcelku akceptovala. Jako nástroj pro dekarbonizaci povolenky fungují. Zvláště po reformě, která umožnila držet nahoře jejich cenu, začaly efektivně vytlačovat z trhu uhlí.

Mají sice potenciál vytlačit z Evropy i celé vysoce emisní průmyslové obory jako ocelářství či výrobu cementu – což nebude mít na klimatickou změnu vliv, protože se tyto aktivity jen přesunou do jiných částí světa a my je budeme s vyšší emisní stopou dovážet - ale k plnění Evropského klimatického zákona podle jeho měřítek slouží dobře.

Kromě toho jsou výnosy z povolenek hlavním zdrojem pro financování Green Dealu. Jednak se z nich podporují „čisté“ technologie, jednak mají v budoucnu sloužit pro vyplácení sociální pomoci pro ty skupiny obyvatel, které by dekarbonizační regulace vrhaly do chudoby.

Podobně mají nové povolenky snížit spotřebu plynu a omezit silniční dopravu, tedy dál srazit objem vypouštěných emisí CO2 v Evropě. A generovat nový balík peněz na financování Green Dealu.

Pokud Evropská unie přijme navrhovaný nový cíl k roku 2040, bude potřebovat nové povolenky, navíc s cenou na takové úrovni, aby jako nástroj vytlačování fosilních paliv a plnění zelených fondů fungovaly.

Několik evropských výzkumných institucí už se shodlo na tom, že aby nové povolenky plnily tuto funkci, musí být jejich cena vysoko nad slibovanou úrovní 45 eur za tunu emisí. Odhady se většinou shodují na čtyřnásobku, poslední studie Univerzity v Kolíně nad Rýnem dokonce odhaduje funkční cenu povolenky EU ETS II pro rok 2030 na 250 eur.

Povolenky musí dostatečně zvednout náklady na fosilní vytápění a pohonné hmoty, jinak nedávají smysl. V Česku to začíná strašit lidi i firmy. A tak se vláda narychlo pustila do boje proti novým povolenkám a hrozícímu zvýšení životních nákladů.

Tento týden premiér Petr Fiala s ministrem životního prostředí Petrem Hladíka oznámili, že se jim povedlo získat podporu kvalifikované většiny států EU pro změkčení chystaného systému ETS2. A že Česko dál hledá podporu pro úplné zrušení nových povolenek. Bude-li ovšem schválen nový emisní cíl k roku 2040, ztratí tato snaha úplně smysl.

Evropský politický mainstream se prostě bude muset rozhodnout, zda vyrazit přímo proti Green Dealu a jeho konečnému cíli klimatické neutrality k půli století. Nebo zda začne před občany obhajovat jeho náklady a efekt.

Nemá k tomu chuť už proto, že by se tak přidal k evropským populistům a krajní pravici. A tak se o tom podstatném – tedy o smysluplnosti, reálnosti a ceně Green Dealu – v dobré unijní společnosti pořád nediskutuje. Dodnes nemáme k dispozici ani oficiální dopadové studie dekarbonizačních opatření na jednotlivé státy.

Ještě horší je, že české domácnosti na možné dopady zrychlení dekarbonizačního tempa nikdo nepřipravuje. A stát nemá energetickou koncepci ani další strategie, jak se s Green Dealem vypořádat, zůstane-li v platnosti.

Nepříjemnou diskuzi o udržitelnosti Green Dealu ale otevřít musíme, jak v Česku, tak na unijní úrovni. Čím později se do ní politici pustí, tím vyšší cenu společnost zaplatí. A to nemluvím jen o finančních nákladech.

RP ROZCESTNÍK POLITICKÉ SPEKTRUM, STÁT a PRÁVO

Kavárna Bellevue na Lažanského náměstí v Brně a politika Francie 80tých a 90tých let (francouzská levice) >>> Kavárna Bellevue a politická scéna Francie 80tých a 90tých let – Blog iDNES.cz

Strana zelených NSR, sociální demokracie SpD, Svobodné hanzovní město Brémy – tento příspěvek Cesty elektrické energie 2Z větrné elektrárny Východní Frísko, Zenerova dioda, účinnost

Maďarsko – politická scéna přelomu 80tých a 90tých let M11 Maďarsko po roce 1945, „čtvrtá“ Maďarská republika po roce 1989 – Blog iDNES.cz

Spolková republika Němesko -> závěrečná část příspěvku „SRN“, CEE 2k hnědouhelné elektrárny a další průmysl v Porýní – Kolín nad Rýnem – Blog iDNES.cz

část 12

Svobodné hanzovní město Brémy (městský dvojstát)

Brémská sovětská republika

Na konci první světové války , během Listopadové revoluce , se 15. listopadu 1918 v Brémách chopila moci rada dělníků a vojáků, ale nejvyšším výkonným orgánem byl společný výbor zástupců rady a senátorů. Brémská sovětská republika , vyhlášená až 10. ledna 1919, byla ukončena 4. února téhož roku vojenskou intervencí nařízenou Radou lidových zástupců Říše.

Výmarská republika

Po roce 1919

Brémské národní shromáždění, které v roce 1919 vypracovalo ústavu, mělo 200 členů a novou ústavu přijalo v roce 1920. Občanské shromáždění – do kterého mohli volit všichni muži a ženy starší 20 let – mělo nyní 120 členů (zemský parlament). Poté byla zřízena prozatímní vláda městského státu. Tato vláda 9. března 1919 ve všeobecných a svobodných volbách zvolila Brémské národní shromáždění . V roce 1920 shromáždění přijalo novou parlamentní zemskou ústavu se všeobecným a rovným volebním právem . Ta také zavedla volební právo žen .

Volby se konaly v letech 1920, 1921, 1923, 1924, 1927 a 1930. Volební účast kolísala mezi 77,8 a 84,5 procenty. Zástupci dostávali pouze náhrady výdajů. Zasedáním předsedal předseda Občanského shromáždění. Poslanci byli tvořeni ze zástupců Senátu a Občanského shromáždění.

1945 - 47 exkláva americké okupační zóny v Německu

Aby bylo možné zajistit zásobování amerických vojsk jakožto přístav pro nalodění, staly se Brémy, které se nacházely v britské okupační zóně , spolu s Bremerhavenem americkou exklávou . Hanzovní město Brémy i město Wesermünde patřily do americké okupační zóny a byly obklopeny britskou zónou , přičemž Wesermünde dočasně patřilo k britské zóně od přelomu let 1945/46 do 31. března 1947 a 10. března 1947 bylo přejmenováno na Bremerhaven. Kromě tohoto oficiálního úkolu byly Brémy občas součástí americké i britské zóny. Hanzovní město Brémy patřilo po celou dobu své existence k Länderratu americké zóny . V první zónové poradní radě britské zóny (6. března 1946 až 30. dubna 1947) se šesti zástupci států a deseti zástupci resortů byl zástupcem čtyř menších států také hanzovní město Brémy v rotaci; Ve druhé zónové poradní radě britské zóny (10. června 1947 až 29. června 1948) s 37 státními delegáty již hanzovní město Brémy nebylo zastoupeno.

Vzhledem k tomu, že se hanzovní město Brémy a město Bremerhaven po skončení války od roku 1939 staly americkou exklávou v rámci svých hranic a odtud Svobodným hanzovním městem Brémy, zahrnoval tento dvouměstský stát od své nové ústavy v lednu/únoru 1947 [ 39 ] větší území než v době Německé říše (1871: 255,25 km², 1939: 325,42 km², 1947: 404,28 km²)

V roce 1946 existovalo krátce Občanské shromáždění jmenované americkou vojenskou vládou s 60 členy. První zvolené Občanské shromáždění, konané 13. října 1946, mělo 80 členů z města Brém. Poprvé se sešlo 30. října 1946. Dne 13. února 1947 bylo přidáno 20 zástupců z Bremerhavenu . V roce 2003 byl počet členů snížen ze 100 na 83, z nichž 68 bylo z Brém a 15 z Bremerhavenu.

Spolková republika Německo

V letech 1986 a 1992 Spolkový ústavní soud v souvislosti s finančním vyrovnáním rozhodl , že daňová legislativa musí být navržena tak, aby zohledňovala „rozdíly mezi městskými státy“ - míněno zřejmě mezi Brémami a přístavem Bremenhaven. Brémská deklarace z listopadu 1992 , kterou vydali senátor Wedemeier , primátor Bremerhavenu, obchodní komory, obchodní sdružení a odbory, potvrdila nezávislost svobodného hanzovního města Brémy. Kromě dočasných federálních grantů z let 1994 až 2004 ve výši 8,5 miliardy eur a z let 2008 až 2016 ve výši přibližně 2,7 miliardy eur však dosud nebylo přijato žádné trvalé opatření k nápravě rozpočtové nouze.

Svobodné hanzovní město Brémy (městský dvojstát Brémy) – tento příspěvek

SVOBODNÉ HANZOVNÍ MĚSTO BRÉMY (městský dvoustát) ÚSTAVNÍ SYSTÉM

Svobodné hanzovní město Brémy má ústavní systém vycházející z právních statutů hanzovních měst - kde je Vertretungsorgan jako základní zastupitelský sbor Bürgerschaft - odpovídajícím parlamentu u států - nebo obecnímu či městskému zastupitelstvu u měst či obcí. V Německu se zastupitelstvo u běžných měst nazývá Stadtrat. V českých zemích je pojmem Stadtrat míněna spíše budova radnice - radnice se jako instituce skládá ze zastupitelstva a výkonné složky, která se nazývá městská rada - což by gramaticky přeloženo do němčiny znělo jako Stadtrat. Slovo Bürgerschaft by se do češtiny dalo přeložit snad jako městský základ, nebo přímo městský parlament.

/Bürgerschaft byl i název městských parlamentů již zaniklých svobodných hanzovních měst - či městských států jako je Greifswald, Hansestadt Lübeck, Hansestadt Rostock, Hansestadt Stralsund, Hansestadt Wismar, Freien Stadt Danzig/.

Právní systém Svobodného hanzovního města Brémy je navíc unikátní že se vlastně jedná o městský dvojstát - který se skládá ze dvou od sebe geograficky oddělených obcí, či měst - a to města Brémy a města Bremerhaven. Důsledně právně měřeno - tento dvojstát Brémy se skládá spíše z jednoho města které má rovněž formu městského státu - a to města vlastního Brémy a z druhého města které má formu běžného města či obce - a to města Bremerhaven.

Městský dvojstát Brémy je tedy de facto federace Brémy (městský stát v užším smyslu) a Bremerhaven (běžná obec či město).

Městský dvojstát Brémy je tedy de facto federace Brémy (městský stát v užším smyslu) a Bremerhaven (běžná obec či město).

„Šéfem státu“ i současně „šéfem vlády“ Svobodného hanzovního města Brémy je starosta - Bürgermeister - který je současně i předseda senátu Präsident des Senats. Senát funguje jako zemská vláda Městského dvojstátu Brémy - a současně i kolegiální správa Městského státu Brémy v užším smyslu - tedy města Brémy.

Výkonným sborem - tedy de facto vládou Svobodného hanzovního města Brémy je senát - Senat der Freien Hansestadt Bremen.

Senát tvoří prezident senátu a resortní senátoři - například Senator für Finanzen, Senator für Inneres und Sport, Senator für Kultur a další... Senát závisí na důvěře městského parlamentu Bremische Bürgerschaft. Širší výkonnou složkou - která rozšiřuje a doplňuje senát je „státní rada Svobodného hanzovního města Brémy“. Přesněji řečeno jde spíše o státní radní jako jednotlivce. Auf Vorschlag des Senats kann die Bürgerschaft Staatsräte zu weiteren Mitglieder des Senats wählen, deren Zahl ein Drittel der Zahl der Senatoren nicht übersteigen darf... Na návrh Senátu mohou občané zvolit státní radní jako další členy Senátu, jejichž počet nesmí překročit jednu třetinu počtu senátorů.

Zastupitelským sborem - parlamentem Svobodného hanzovního města Brémy je Bremische Bürgerschaft.

Brémský parlament - Bremische Bürgerschaft - je volen podle principů poměrného zastoupení v kombinaci s osobním hlasováním na základě nominací kandidátů od stran a voličských sdružení ve všeobecných, přímých, svobodných, rovných a tajných volbách. Volební období trvá – což je dnes mezi německými zemskými parlamenty jedinečné – čtyři roky.

V čele městského parlamentu je prezident (Präsident der Bürgerschaft).

Členové brémského zemského parlamentu zvolení ve volebním obvodu Brémy jsou zároveň členy brémského městského parlamentu - což je ta samá instituce - jen se schází v menším počtu. Může dojít k posunům, protože občané EU mohou ovlivňovat pouze složení městského parlamentu, nikoli zemského parlamentu.

Die Bremische Bürgerschaft ist das Landesparlament der Freien Hansestadt Bremen. Sie tagt im Haus der Bürgerschaft am Bremer Marktplatz.

Bremische Bürgerschaft jako zemský parlament pro „městský dvojstát Brémy“ má 83 poslanců - z nichž 68 jsou zároveň poslanci i městského parlamenu Bremische Bürgerschaft (jen pro vlastní město Brémy - což je ta samá instituce - jenom se schází v užším počtu) a zbývajících 15 poslanců zemského parlamentu Brémy deleguje zastupitelský sbor přístavního města Bremerhaven.

BREMERHAVEN

Výkonný sbor

Magistratsverfassung zuzuordnen. Podle běžného práva pro magistrát jako instituce ve Spolkové republice Německo.

Zastupitelský sbor

Die Bremerhavener Stadtverordnetenversammlung ist die kommunale Stadtvertretung in Bremerhaven. Instituce jako běžné městské zastupitelstvo v SRN. Bremerhavener Stadtverordnetenversammlung také deleguje 15 poslanců do zemského parlamentu - Bremische Bürgerschaft - Svobodného hanzovního města Brémy jakožto městského dvojstátu.

obsah

R1erömü ROZCESTNÍK ELEKTRÁRNY
R2 ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKYROZCESTNÍK VÝKON A PŘÍKON V ELEKTROTECHNICE A MECHANICE
R3 ROZCESTNÍK ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY (zde v příspěvku pojednány diody)

ÚVOD – VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NEBO FOTOVOLTAIKA? / PROČ MÁ VRTULE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN 3 LISTY?

část 1
IMPEDANCE A REZISTANCE - neboli impedance a odpor

část 2
VÝKON A PŘÍKON

RO ROZCESTNÍK OHMŮV ZÁKON

část 3
DIODY

část 4
ELEKTRÁRNA PŘI NADMĚRNÉM ODBĚRU

ČÁST 5
MALÉ DOMÁCÍ VĚTRNNÉ ELEKTRÁRNY, jak je propojit s veřejnou sítí -> odkaz „válka rozvodů“ – blog – kde je propojení elektráren pojednáno podrobněji

RDNR ROZCESTNÍK NĚMECKO, národy a regiony

ČÁST 6
Východní Frísko a Brémy 2001

ČÁST 7
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY a MLÝNY VÝCHODNÍ FRÍSKO, PROČ MÁ VĚTRNÍK 3 LISTY, European Green Deal (pokračování v části 11)

ČÁST 7.2
European Green Deal a dálkový přenos energie z větrných elektráren na severu Německa do průmyslových centeter na jihu (SuedOstLink)

ČÁST 8
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY na moři

ČÁST 9
Nizozemí – Holandsko, Frísko v Nizozemsku

ČÁST 10
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY na vzdušném balónu

RZ ROZCESTNÍK ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ČÁST Z Strana zelených

ČÁST S německá levice – Sociálně demokratická strana Německa

ČÁST 11 Green Deal pro rok 2040 / Green Deal jako ideál pro rok 2050? /nový typ emisních povolenek pro paliva/

RP ROZCESTNÍK POLITICKÉ SPEKTRUM, STÁT a PRÁVO

ČÁST 12 Svobodné hanzovní město Brémy (městský dvojstát)