Akumulace elektrické energie 2 - autobaterie /údržba/

Při správném ošetřování i provozu se počítá s dobou životnosti akumulátoru 2 až 3 roky. Ani takzvaná bezúdržbová baterie by neměla zůstávat zcela bez údržby - minimálně by se měl občas spustit motor - aby vůbec ještě nastartoval.

odkaz na tématický rozcestník autoelektrika celkově Hallův efekt, autoelektrika a elektromobil - Blog iDNES.cz

odkaz na tématický rozcestník autobaterie - elektromobil  Akumulace elektrické energie 1 - autobaterie a elektromobily - Blog iDNES.cz

odkaz na příspěvek na téma elektrické rozvody v letadlech Boeing 707, letiště Wien - Schwechat V rakouské pustě, Letiště Vídeň - Schwechat a letoun Boeing 707 / 737 / 777 - Blog iDNES.cz elektrické rozvody v letadlech - letecká navigace

Autobaterie je vlastně výchozím elementem pro celou instalaci ve vozidlech, nejprve tedy nástin průběhu celé elektroinstalace v automobilu Škoda Octavia (1959)

nejprve trochu teorie na téma znaménka u elektřiny 

Autobaterie jako zdroj elektřiny s výchozím kontaktem kladnou anodou - a zápornými elektrony jako nosiči elektrického proudu

nabitá autobaterie má kladný náboj - nosičem elektrického proudu jsou ovšem elektrony se záporným nábojem mínus -> z čehož vyplívá jistý protimluv 

historicky bylo zavedeno značení jakoby naopak - což vede k mnoha protimluvům v názvosloví

podle reálného značení
-------------------------- 
(protony plus, elektrony minus) jakoby nosičem elektrického proudu byly (podle označení zdroj spotřebič) kladné protony - jelikož při nabíjení se autobaterie stává kladnou, a zároveň se kapalina uvnitř náboje z technické vody přetváří na kyselinu - ovšem současně jako reálný nosič náboje elektřiny jsou označovány záporné elektrony - z čehož plyne - elektřina jakoby se přenášela přes kladný kontakt (tedy spojení anoda plus zdroje - tedy autobaterie - na kladný kontakt spotřebiče - což by měl být v případě automobilu kladný kontakt - tedy anoda zapalovací svíčky)

(záporný kontakt - tedy katoda minus je vlastně podružný kontakt - a slouží jako zemnění nebo zpětný vodič) - při nabíjení autobaterie z jednoho vozu na druhý se také zapojují kontakty plus na plus - minus na kostru) 

výhodnější, či ideální

-----------------------
by bylo značit kladným znaménkem nosiče elektřiny, tedy elektrony

nabitá autobaterie má kladný náboj - nosičem elektrického proudu jsou ovšem elektrony se záporným nábojem mínus -> z čehož vyplívá jistý protimluv 

historicky bylo zavedeno značení jakoby naopak - což vede k mnoha protimluvům v názvosloví

podle reálného značení
-------------------------- 
(protony plus, elektrony minus) jakoby nosičem elektrického proudu byly (podle označení zdroj spotřebič) kladné protony - jelikož při nabíjení se autobaterie stává kladnou, a zároveň se kapalina uvnitř náboje z technické vody přetváří na kyselinu - ovšem současně jako reálný nosič náboje elektřiny jsou označovány záporné elektrony - z čehož plyne - elektřina jakoby se přenášela přes kladný kontakt (tedy spojení anoda plus zdroje - tedy autobaterie - na kladný kontakt spotřebiče - což by měl být v případě automobilu kladný kontakt - tedy anoda zapalovací svíčky)

(záporný kontakt - tedy katoda minus je vlastně podružný kontakt - a slouží jako zemnění nebo zpětný vodič) - při nabíjení autobaterie z jednoho vozu na druhý se také zapojují kontakty plus na plus - minus na kostru) 

výhodnější, či ideální

-----------------------
by bylo značit kladným znaménkem nosiče elektřiny, tedy elektrony

podle reálného  - reálného značení - kdy jakoby nosičem elektřiny byly kladné protony - ale i podle ideálního značení - podle kterého by byly nosičem proudu kladné elektrony - je základním kontaktem PLUS - kladná anoda - a druhý kontakt MINUS (záporná katoda) je vlastně podružný kontakt - a slouží jako zemnění - či zpětný vodič

vzhledem k tom. že PLUS JE HLAVNÍ KONTAK ze kterého proudí elektřina (podle reálného zavedeného značení jakoby se znaménkem PLUS  pro protony - PLUS by při ideálním značení se znaménky naopak a kladnými protony odpovídalo i danému ději jak funkčně - tak elektrofyziálně)

tedy PLUS je hlavní kontakt -
a zapojuje se PLUS na PLUS jak při nabíjení se zdroje na automobil, tak při nabíjení z jednoho automobilu na druhý 

zatímco MINUS je vedlejší kontakt pro zemnění - či zpětný odvod vybitého náboje (nulování) - ovšem aby byl elektrický okruh uzavřen - zapojuje se minus z prvního automobilu na kostru druhého automobilu (nebo na kontakt mínus - při nabíjení ze zdroje)

vlastní příspěvek 

Akumulace elektrické energie 2 - údržba autobaterie

Třeba vzpomínám situaci kdy bylo potřeba zcela neočekávaně vyjet s odstaveným vozem, a když se minulo účinkem dobíjení z druhého vozu prostřednictvím káblů - v tomto případě situaci vyřešila zápůjčka baterie z dalšího vozu - největší problém byl odlišný rozměr baterie - a také nářadí - a tato - vlastně nijak vyhrocená situace - se zdárně vyřešila.

Možná by bylo ještě záhodno zmínit patrně  nejdůležitější veličinu akumulátoru - tedy napětí. Při pracovním cyklu baterie - tedy zpravidla při startování - kdy zároveň dochází k vybíjení se napětí snižuje. Není to ovšem pokles nijak radikální - ale něco jako u přehradního jezera při výrobě elektřiny v hrázi - kdy kolísá hladina.

Správné hodnoty napětí by se měly pohybovat v rozmezí od 12,8 do 12,2 voltu. Pokud hodnota napětí klesne jen několik desetin pod 12V - je baterie prakticky již k nepotřebě a nelze ani reklamovat - za limitní hodnotu je možno považovat 1.75 V.

Co se vlastně děje v baterii - když je - jak se říká vybitá...?

V autobaterii  může dojít ke dvěma - trochu podobným situacím.

1. Sníží se podíl aktivní vrstvy na elektrodě - a elektroda již přestane fungovat - tedy uvolňovat elektrony.

2. Aktivní vrstva přestane fungovat - protože se dostane do pomyslné izolace - kdy obalová vrstva elektrody - tedy sulfát olovnatý PbSO4 se vyloučí nikoliv v amorfní - tedy propustné vrstvě - ale jako krystal - který se chová jako izolátor - a aktivní vrstva se dostane do izolace od chemických pochodů uvnitř elekrolitu.

Opakem vybité baterie je stav - kde se baterie může označit jako přebitá...

Ke standartnímu dobíjení baterie dochází - pokud je vozidlo v provozu - ale také je autobaterii nabít pokud se nachází v vybitém stavu - a to buď speciální nabíječkou na autobaterie - nebo nějak improvizovaně - například prostřednictvím startovacích káblů s druhého vozu - pokud není možno vůz nastartovat například roztlačením z kopce.

Při nabíjení baterie může dojít k dalšímu nepříznivému jevu - což je přebití. Při přebití baterie - jako limitní hodnota se udává zpravidla 14 nebo 15 V - dochází ke zkrácení životnosti baterie.

Přebíjení baterie nastává, pokud se dodává akumulátorům více elektrické energie, než je třeba pro krytí ztrát jejich samovolným vybíjením.

 
K tomu může dojít nejméně dvojím způsobem...

1. ne zcela správné funkci dobíjecího zařízení - kdy například nefunguje regulátor dobíjení - nebo  je nastaveno vyšší konstantní napětí, než odpovídá příslušnému typu akumulátoru a provozní teplotě. 

2. pro druhý případ nesprávné funkce nabíjení je záhodno zmínit druhou obvyklou veličinu popisující funkci elektrických spotřebičů - tedy elektrický proud. Při jiném odběru elekrického proudu než je předpokládáno - může dojít i k nesprávné funkci nabíjení - a tudíž - například i přebití akumulátoru.

a ještě jednou - nabíjení autobaterie

a na závěr měření napětí USB nabíječkou ze zapalovače...