Plastová společnost

Společnost si prostě hraje na něco, na co nemá. Pokrytecky se tváří, že je jiná, lepší a kvalitnější, než ve skutečnosti je. Stejně jako umělá hmota. Vítejte v plastové společnosti!

1. V říjnu 2016 změnila britská vláda „metodiku, jak počítá kvalifikovanost vojáků. Až donedávna musel rezervista splnit dvě fáze výcviku. Nyní mu stačí pouze základní trénink. Kvůli změně metodiky vzrostl skokově počet kvalifikovaných rezervistů o bezmála dva a půl tisíce na 26 190.“ Jenom proto, aby britská vláda splnila cíl. [1]

2. “Co se týče počtu žadatelů (o azyl ve Francii), pak z hlediska národnosti jsou nejpočetnější skupinou Albánci. … Francouzský prezident Macron se velmi zasazuje o začlenění Albánie do Evropské unie.“ Tím by se, samozřejmě jen statisticky a na papíru, snížil počet žadatelů o azyl, který francouzský prezident slíbil voličům. [2]

3. „V následujících šesti letech bude v Plzeňském a Karlovarském kraji potřeba více než tisíc učitelů, kteří budou muset nahradit nekvalifikované kantory nebo ty odcházející do důchodu. Pedagogickou fakultu v Plzni každoročně absolvuje asi 250 studentů, z nichž jde učit přibližně 80 %. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné (kraje v ČR), které si nechaly zpracovat analýzu stavu chybějících učitelů.“ [3]

4. Nedávno se mi dostal do ruky detailní rozbor pracovní doby řidiče ve vnitrostátní linkové (autobusové) regionální dopravě. Z něj vyplývá, že řidič stráví prací cca 180 hodin za měsíc, čemuž přesně odpovídají i oficiální statistiky MPSV. V této době je však započítán de facto jen čas jízdy. Další desítky hodin měsíčně stráví řidič čekáním na další spoj. Ačkoliv je tedy přítomen v práci, vysloveně nepracuje a tak se mu čekání do statistik nepočítá.

A podobně bychom mohli pokračovat u našich lékařů, jejichž přesčasy jsou řešeny dohodami mimo hlavní pracovní poměr, policistů v kancelářském „terénu“, obranyschopnosti armády či jinde.

Člověk najednou dostane pocit, že:

  1. Se léčí, aby se léčilo, ale ne proto, aby se pacient vyléčil. (pozor na množství léčivých látek v léku)
  2. Se učí, aby se učilo a ne aby se někdo něco naučil. (hlavní je rozsah výuky a povinná docházka)
  3. Se soudí, aby se soudilo a ne rozsoudilo (formální stránka převyšuje podstatu sporu)
  4. Se vytváří různé reporty, ale skutečnost je stejně často uvedena mimo ně. (třeba viz výše)

atd.

Anebo je cílem:

  1. Chovat (mít) a ne vychovat (vytvořit).
  2. Splnit parametry projektu, přičemž užitek řešení uniká samotnému řešiteli.
  3. Čerpat dotace, aby na kontě nezůstaly nevyčerpané prostředky.
  4. Napsat mejl, abychom mohli říct, že „to řešíme“, ale skutečné řešení problému odkládáme.

Zdá se, že společnost vykonává až příliš mnoho zbytečných činností, bez kterých by se jednoduše obešla. Jejich racionalizaci (racio = rozum) neřeší, odkládá, vlastně prokrastinuje. Spolu s tím jí ubývá čas a slábne schopnost reálné problémy skutečně řešit a nemotat se dokola jen v procesních a byrokratických kličkách. Kdysi holé nohy, na kterých společnost stála, jsou postupně zavalovány přibývajícími legislativními a byrokratickými požadavky.

Onehdy mi tchán povídal, jak museli kvůli výstavbě a kolaudaci zemědělské haly na produkci vepřového masa dodat úřadům 130 razítek. Na 1 halu 130 razítek. To je snad víc než prasat uvnitř haly. Je to jen skromný důkaz toho, co je pro současnou společnost důležitější. Co myslíte, prasata nebo razítka?

Společnost (myšleno obyvatelé ČR) upustila od dlouhodobého plánování svých potřeb. Zapomněla si nadefinovat to, co ke svému životu nezbytně potřebuje a místo plánování potřeb se orientuje až příliš na uspokojování aktuální poptávky a požadavků. Ať to stojí, co to stojí. Pochopitelně jí tak chybí základní normy, které by vytvořily pevnou kostru jejího fungování. Společnosti chybí řád a utápí se v detailech. Chybí jí definice toho, co je pro ni skutečně důležité. Prasata či razítka? Svoboda či bezpečnost? Peníze nebo život?

Společnost si prostě hraje na něco, na co nemá. Pokrytecky se tváří, že je jiná, lepší a kvalitnější, než ve skutečnosti je. Stejně jako umělá hmota.

Vítejte v plastové společnosti!

 

Literatura:

[1] Sbohem, armádo. Reforma britských vojsk drhne, zájem rezervistů uvadá (24.7.2017, idnes.cz)

[2] Oficiální čísla migrace nejsou fake news – Matěj Široký (28.2.2018, novinky.cz)

[3] Na školách v západních Čechách chybí stovky učitelů a nejspíš bude hůř (23.2.2018, idnes.cz)

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Tichý | středa 7.3.2018 13:57 | karma článku: 11,86 | přečteno: 223x
  • Další články autora

Jan Tichý

Pohrdej chaosem, vytvářej řád

29.7.2019 v 17:16 | Karma: 11,55

Jan Tichý

Milion chvilek pro literaturu

18.6.2019 v 23:01 | Karma: 15,02