Pohrdej chaosem, vytvářej řád

V médiích se neustále objevují různé názory na to, jak má svět vypadat a kdo ho má řídit. Těžko říct...

K názvu tohoto článku jsem si vypůjčil citát z knihy Dana Browna Počátek. V médiích se totiž neustále objevují různé názory na to, jak má svět vypadat a kdo ho má řídit. A v kontextu s tím jsem zcela náhodou narazil na dva citáty, které ukazují, jak může být vše relativní:

HOLLANDOVÁ, Agnieszka, režisérka polského původu:

"Mám drastický nápad: zkusme vzít mužům právo volit. Stačí na tři volební období, voleni být smějí, ale hlasovat ne. Kvůli mužské vizi se politika ocitla ve slepé uličce, z testosteronu se rodí nacionalismus, hlásí se k němu až sedmdesát procent mladých mužů, kdežto u žen jen pětina." [1]

ROBEJŠEK, Petr, politolog:

"Čtyři z pěti největších amerických zbrojních koncernů vedou ženy. Kathy Wardenová je od letošního ledna šéfkou Northrop Grumman, Marillyn Hewsonová řídí již od roku 2013 Lockheed Martin, Phebe Novakovicová je od stejného data na špičce General Dynamics a Leanne Caretová vede od roku 2016 Boeing Defense, Space & Security. V Pentagonu najdete nejenom ministryni letectví Heather Wilsonovou, ale i další ženy ve vysokých pozicích právě tam, kde jde o zbrojení. Takže podle feministické ideologie by měl být zajištěn světový mír." [2]

Je-li tedy nastolena otázka, kdo má řád vytvářet, mám z obou citátů pocit, že ideál bude někde mezi nebem a zemí, chaosem a pořádkem, církevní a světskou mocí, mužem a ženou (pro upřesnění: míněno jako smíšený kolektiv, nikoliv skupina unisex jedinců). Svět je prostě odjakživa založen na dualismu.

Možná by bylo nakonec nejlepší, kdyby se řád vytvořil sám od sebe, přirozeně. Jen pozor na to, aby ta přirozenost nebyla v dnešním globalizovaném světě bez hranic, kde je povolen neomezený pohyb všeho, všech a kamkoliv, až moc živelná a nezačaly se náhodou ve velkém množit různé nadlokální až globální (genderově, kapitálově, mocensky, bezpečnostně či jinak nevyvážené) velmi obtížně řešitelné extrémy.

Ale toho se snad není potřeb bát. Vždyť jsme si podle současné světové módy přece všichni se všemi rovni. I když, pravda, někteří zkušení a úspěšní nás varují, že tomu tak není:

KELLNER, Petr, finačník:

„Dnešní západní společnost, a zejména Evropa, je ale stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot." [3]

KOMÁREK, Čestmír, bývalý vedoucí uměleckého úseku vojenského souboru Ondráš:

"On řád je určitým způsobem nutný, ať ve vojenském, či v civilním světě. Nic se ale nemá přehánět. Například v umění nemůže existovat demokracie, to by se režisér v divadle nikam neposunul, pokud by mu do jeho nápadů a režijních rozhodnutí zasahovalo více herců." [4]

Možná by nebylo od věci, kdyby vše probíhalo naprosto přirozeně a drželi bychom se všichni osvědčených pravidel, ověřených zkušeností a selského rozumu. Ne nadarmo jsou v přírodě důležitá pravidla přirozeného výběru, hierarchie potravního řetězce, intuice a selský rozum.

Ale co, je léto, tak to pusťme z hlavy.

Nebylo by od veci, keby bolo po déci…

Zdroje:

[1] Mám drastický nápad, zkusme vzít mužům právo volit, říká Hollandová, idnes.cz, 28.7.2019

[2] Americké zbrojovky jsou v rukou žen a co z toho plyne, blog Petr Robejšek, 5.1.2019

[3] Evropu ničí rovnostářství, píše nejbohatší Čech. Stabilní svět dle něho končí, aktualne.cz, 27.7.2019

[4] V umění nemůže být demokracie, říká "veterán" vojenského souboru Ondráš, idnes.cz, 27.7.2019