Zase cikánské lágry?

"Cikory řádili. Takže domobrana a do nich. Pokud to bude pokračovat, musí se klidně i střílet. Na koho, je jasné..."   Pavla Rychlá  

"Dříve když bylo moc holubů, tak se stříleli, možná by se měla tato metoda použít i na ně, už jich je moc, neumí se chovat, ani pracovat ....ne všichni, ale hodně velká většina."   K. Škopková (pozn.red.: nejedná se o ing. K.Škopkovou z Frýdku-Místku). 

Paní Rychlá a Škopková se takto bez zbytečných rasově korektních servítků a falešného humanismu vyjádřily minulý týden na jednom libereckém zpravodajském webu. Obě dámy komentovaly článek o kriminálním činu, který spáchali Romové. Tedy vlastně nespáchali.

 

Šlo o případ, kdy patnáctiletá dívka nahlásila policii, že ji přepadli a pořezali tři Romové. Nyní se ale ukázalo, že si incident vymyslela a z jakýchsi ne zcela pochopitelných pohnutek si jizvy vyrobila sama. Rychlá se Škopkovou ovšem mezitím vynesly svůj nekompromisní ortel volající po krvi. Na jejich obranu je třeba říct, že v tom nejsou samy, že asi jen podlehly nynějšímu trendu, kdy se z všeobecně frustrované společnosti ozývají výkřiky po "etnicky čistém" řešení, po jakési light verzi vyhlazování, model 2012.

Zatím se tak sice děje jen v online prostoru, ale i tak se zdá, že liberecký badatel Ivan Rous přichází se svou novou knihou Tábory a válečná výroba v pravý čas. Její prostudování by mohlo stoupencům jednoduchých receptů trochu zchladit hlavy. Rous totiž ukazuje, že před nějakými sedmdesáti lety se v Liberci naši předci vyhlazováním Romů zcela seriozně zabývali. A opravdu to nebylo nic pěkného, jak se možná Rychlá se Škopkovou z bezpečí svých zaheslovaných facebookových účtů domnívají.

Rous v úvodu kapitoly o romských táborech, které v Liberci budovali nacisté, píše: “Pronásledování Romů a jejich likvidace za nacistického režimu se označuje jako "zapomenutý holocaust". Romové byli pronásledováni už dlouho před rokem 1933, kdy v Německu vyšlo nařízení říšského prezidenta o ochraně lidu a státu před tzv. "gaunerskou populací". Přísné zákony vztahující se přímo na romskou populaci byly zavedeny už na konci 19. století v Bavorsku a s doplňky se staly vzorem pro podobná zařízení jak v celém Německu, tak i v jiných státech. V roce 1935 vyšly tzv. norimberské zákony, které označily Židy a Cikány za nebezpečnou cizí rasu. Právě toto rozhodnutí bylo klíčovým krokem ke snaze o jejich vyhlazení. Od roku 1937 existovalo v Berlíně Výzkumné centrum pro rasovou hygienu a biologii populace. Tento ústav, vedený Dr. Ritterem, měl dodat rasovým teoriím vědecký podklad. Tlak na Romy se v té době začal stupňovat takovým způsobem, že v mnoha případech opouštěli území Německa. Po připojení českého pohraničí k Říši se totéž stalo i na Liberecku, odkud Romové většinou odešli na československé území."

Na Liberecku podle Rousova bádání vznikl první romský tábor už v listopadu roku 1939. O podmínkách, jaké v nich panovaly, vypráví v jeho knize jedna z přeživších Romek. Ivan Rous se s ní dohodl, že zachová její inkognito a v knížce proto hovoří skrytá za iniciálami R. B. Takovéhle jsou její vzpomínky na nástup do lágru: "… koncem října 1944 dostala rodina B. obsílku od gestapa dostavit se i s malými dětmi (R. B. 10letá a 4 mladší sourozenci) na liberecké nádraží na transport. Při příchodu na nádraží prošla romská rodina B. policejním kordónem a gestapákem v civilu byla zaevidována a přistrčena ke skupině jiných postižených. Pud sebezáchovy či vnuknutí shora "přikázaly" tatínkovi R. B. neposedávat na zemi, ale v tom jeho úseku popocházet, pokud se dalo. V jednom okamžiku právě přicházela skupina 3 - 4 vyšších nacistických pohlavárů v civilu a jeden četnický důstojník. Pan B. se postavil tak, aby byl dobře viděn a měl úspěch. V té skupině nacistických úředníků se nacházel jeden známý z Frýdlantska, při této akci již vyšší kriminální inspektor Richard Schwarz. A tento inspektor se přibližuje k tatínkovi Růženky se slovy: "Ferdi, was machst du hier?" A tatínek Růženky, Ferdinand, vysvětluje, že dostal obsílku do transportu. Pan inspektor odejde na deset minut. Po návratu sdělí Ferdinandovi B., že on a celá rodina okamžitě opustí nádraží a vrátí se do jejich bytu."

Rous pak v knize o lágrech uvádí, že na území dnešního Liberce existovaly pravděpodobně tři nebo čtyři romské tábory. Nejstarší z nich, tábor z podzimu 1939, byl v areálu lomu a tvořily jej dva dodnes zachované baráky. Jeho existenci dokládá právě i svědecká výpověď paní R. B. "Ta v táboře nebyla přímo internována, ale podařilo se jí ho spolu s otcem navštívit nedlouho poté, co byl odtud vypraven transport do koncentračního tábora. Jedna z žen určených k deportaci se prý odmítla podrobit a spáchala sebevraždu skokem ze skály do zatopeného lomu," píše Rous.

Z vyjádření pamětníků lze podle něj vysledovat i podrobnosti týkající se transportů. "Obecně byli Romové v Evropě deportováni prakticky do všech existujících koncentračních táborů. Nejvýznamnější místo však představovala Osvětim, kde byl po rozšíření v roce 1942 zřízen tzv. cikánský tábor. Podle svědectví R. B. končily v Osvětimi zpočátku také transporty z Liberce. Později se však rozdělily podle pohlaví: muži byli posíláni do Buchenwaldu, kdežto ženy do Ravensbrücku. Tomu odpovídají i poznatky z jiných měst, například z Brna. Romové odtud byli nejprve vypravováni téměř výhradně do Osvětimi, ale zhruba od jara 1944 začali být posíláni do Buchenwaldu a Ravensbrücku. Podobně jako v Liberci se jednalo o Romy jak z protektorátu, tak z okupovaných pohraničních oblastí, takže transporty měly nejspíše jednotné určení."

Není to odpočinkové čtení, leč za soudobého trendu sílícího rasismu může být docela užitečné. Stejně jako lze doporučit poslech písně Nedovedu pochopit kapely The Tchendos, která minulý víkend koncertovala v libereckém klubu Casta. Song je to mimořádně působivý - jde o zhudebněný záznam vzpomínek Anny Hyndrákové, ženy, která přežila pobyt v několika koncentračních táborech. V písni, která je opatřena i děsuplným videoklipem, kromě jiného říká: "Nevím, co se vybaví mladým lidem, kteří píší po zdech sprejem "Cikáni do plynu" nebo "Židi do plynu" nebo "Juden raus" a píší to špatně německy. Já nevím, co se jim vybaví, protože nedovedu pochopit, proč to dělají, proč to píší, kde se v nich bere ta zloba… Protože kdyby býval Hitler vyhrál válku, tak by po Židech a po Cikánech přišli na řadu další - podle té rasistické teorie - podlidi a méněcenné národy, jako byli Slovani - především Poláci a Češi."

 

[/content]