Procházka městem

Elektrický vlak, zlými jazyky zvaný ešus, nehlučně a měkce brzdí a zastavuje v železniční stanici. Skřípání brzd pantografů, dříve tolik časté, je již spíše výjimkou. 

Než se K. vydá směrem k řece, jako vždy si ještě prohlíží zdejší nádraží, tu velkolepou budovu z neomítnutých červených cihel. Ten pohled jej nikdy neomrzí.

Prochází kolem hotelu a míří k hranici. Ulice je zcela prázdná, nikde ani živáčka. Nikdo už jej nežádá o přenesení lahve vodky, do země se propadly davy spěchající na nákupy. 

Na mostě se zastavuje a hledí na pod ním tekoucí řeku. Nehluboké jsou její vody, podobně nehluboké jako vody současného světa.

Stačí pár kroků a už je v cizí zemi. Cizí? Nebo důvěrně známé? Neví vlastně.

Také druhá část města je pustá, teprve na náměstí potkává několik místních obyvatel. Ale to již sestupuje dolů k zámku uchvácen malebným charakterem ulice.

Nejvyšší velení c.k. armády se v době světové války nacházelo právě zde, v zámku na břehu řeky. Právě zde se 7. prosince 1916 sešli císařové Karel I. a Vilém II. K vítězství jim ale setkání nepomohlo.

Říká se, že sliby jsou chyby, ale přicházíš přesně tak, jak jsi mu napsala. V kavárně Avion mají otevřeno a vyhlídky jsou tedy nadějné. Konečně uvidí těšínská jablíčka. 

 

Autor: Jan Snopek | sobota 6.6.2020 23:51 | karma článku: 6,84 | přečteno: 177x