V průběhu druhé světové války byl Londýn ničen německými nálety. Záchranáři se rekrutovali mezi dobrovolníky. Jedním z nich byla paní Margaret Griffinová a její pes Irma.
...14. 01. 1945. Psy jsem nakrmila okolo 18.00.. Spát šli ve 22.30.. Náhle se ozval telefon a prosili mě, abych přijela i se psy na Londýnskou ulici v Barkingu. Šílený nepořádek. Zhroutila se zde dvě podlaží domu na konci řady velkých obchodů. Nosníky stavby byly kompletně zničeny. Prozkoumávali jsme tipy nad levým koncem s Petrem a čtyři místa podél trosek s Irmou a Psýché. Nečekali jsme až skončí záchranné práce, neboť odstraňování těžkého materiálu šlo velmi pomalu. Později nám přijeli říci, že jeden člověk přežil, čtyři další vytáhli z pod velké hromady trosek uprostřed a jeden se stále hledá. O měsíc později jsem se dozvěděla, že odtamtud bylo odvezeno 17 obětí, a to přesně z míst, která označili psi...Tolik z deníku paní Margaret Griffinové, který je uložen v Defence Animal Centre (školící zařízení Obranné zvířecí centrum) v Nottingamu.
Na jaře 1944 začalo být i Hitlerovi jasné, že nebude dlouho trvat a na západní frontě se začne hroutit německá obrana. Luftwaffe proto zkoušela bombardovat strategické cíle Spojenců, zvláště v jižní Anglii, ale nebyla zdaleka tak úspěšná jako dříve. Hitler však měl v záloze svou tajnou zbraň. Nejprve to byla V-1 (Vergeltungswaffe, t.j. odvetná zbraň nebo zbraň odplaty). Šlo o letounovou střelu poháněnou pulzačním motorem a řízenou autopilotem. Byla to první raketa s plochou dráhou letu na světě, s rychlostí 320 km/hod a s bojovou hlavicí o váze 820 kg.. Uplynul týden od dne D a prvních 244 střel V-1 vylétly z 55 odpalovacích ramp francouzského Pas de Calais během 24 hodin, Dopadly na anglické pobřeží. Nejhorším dnem byl 3. srpen 1944, kdy 103 střel zasáhlo Londýn. Později se objevila V-2. Tato balistická raketa byla horší zejména v tom, že za letu nebyla téměř slyšet. V Británii při útocích V-1 a V-2 zahynulo 8 958 lidí a 24 000 utrpělo vážná zranění. Skoro ve všech případech šlo o civilní osoby.
Rakety ničily bezpočet domů. Lidé se schovávali ve zbudovaných krytech na zahradách nebo ve sklepích domů či v tunelech nebo v podzemní dráze. Na začátku války o Británii v roce 1940 nikdo nevěděl, jak co nejrychleji najít a vytáhnout lidi z pod trosek zhroucených budov. Až o rok později někoho napadlo použít psy. Nejprve byly cvičeni pro účely strážní služby a protože projekt měl úspěch, ministerstvo obrany povolilo založení školy pro služební psy. Dalo sice nějaké peníze, ale například na kotce museli přispět sami cvičitelé a dárci se staly rovněž majitelé. Paní Griffinová s Irmou a Psýché pracovala společně se záchrannými týmy. Jejich velitelé se netajili nedůvěrou. Výsledky však byly tak fascinující, že brzy byli přesvědčeni i ti největší skeptici. Na práci psů nebyla důležitá jen lokalizace místa, kde se zachráncům podařilo vyprostit živé osoby z trosek. Neméně významné bylo i nalezení mrtvých. Nelze také opomenout, že psům se dařilo také najít zasypaná zvířata.
Psi vlastně využívají smysly podobně jako člověk, tedy, dá-li se to tak zjednodušeně říci. Zrak mají horší v tom, že vidí jen hlavní rysy osoby, avšak podle nich dokáží určit, zda není problematická a navíc umí zachytit i nepatrný pohyb. Jejich sluch je asi jen o deset procent lepší než lidský, ale hlavním přínosem je, že slyší i zvuky o vysoké frekvenci, které lidské ucho nezachytí. Dokáží si pochutnat na masu, vejcích, mléku a cukroví a nemají rádi kyselá jídla. Hmat je u každého psa rozvinut různě a hraje důležitou roli ve výcviku. Čich má pes nejúžasnější. Pro záchranářského psa je nejdůležitější. Nosní blány obsahují 200 000 nervových zakončení, které, kdyby se rozprostřely, zabraly by plochu velkou jako kapesník, zatímco u člověka plochu menší než poštovní známka. Nebudu zde rozebírat vlastnosti, které na nich mají milovníci psů nejradši. Přesto: Pes je nejlepší přítel člověka nebývá vůbec prázdným heslem nebo frází.
Irma a Psýché byli němečtí ovčáci. Pod vedením obdivuhodné paní Markéty Griffinové lokalizovali celkem 322 osob, z nichž jen samotná Irma našla 21 živých a 170 mrtvých. 12. ledna 1945 ji proto vyznamenal admirál sir E. Evans Dickinovou medailí, což je nejvyšší ocenění, které může dostat jakékoliv zvíře za oddanost vojenské službě nebo civilní obraně ve Spojeném království. Z druhé strany medaile byl vyryt nápis: IRMĚ: Za velkou pomoc při záchraně osob uvězněných pod troskami vybombardovaných staveb a poskytování služeb jednotce civilní obrany v Londýně. Spolu s ní dostali stejné ocenění dva další psi Kráska a Jet. Kráska z trosek domů vyhrabala celkem 63 zvířat. Vyznamenaná byla i paní Griffinová. Obdržela British Empire Medal za výjimečnou oddanost, která se uděluje civilním osobám. Z jejího pečlivě vedeného deníku vyplývá jedna důležitá věc. Totiž, že její psi si byli dobře vědomi, že zachraňují lidské životy.
Zdroje: Kniha Mlčenliví hrdinové, hrdinství a oddanost zvířat ve válce od Evelyn Le Chéne
