V nacistickém Německu se přístup k ženám a jejich případnému bojovému nasazení lišil od přístupu státních a stranických orgánů v Sovětském svazu. "Není větší důstojnost pro ženy, než být matkou synů a dcer národa", řekl Adolf Hitler. Ve zkratce tím bylo řečeno vše.
Nacisté odmítali nezávislou účast žen v NSDAP. Jejich účast se zde pohybovala jen kolem 10 % procent a v řídících orgánech pouze 3 %. I rozsah mobilizace žen v Německu byl nejnižší ze všech zemí, které se účastnily války. Na univerzitách se dokonce stanovily kvóty ve výši 10 % pro německé studentky. Politika státu nutila ženy k tomu, aby nepracovaly a věnovaly se pouze rodině. Jejich účast v armádě byla proto minimální, většinou na pozicích pomocnic, spojovatelek, ošetřovatelek nebo dozorkyň. Zde jsou příběhy některých z nich.
Gertrud Scholtz-Klink, narozená 09.02.1902, zemřela 24.03.1999. Šlo sice o nejvýše postavenou ženou Třetí říše, vůdkyní Nacionálně socialistické ligy žen, ale nebyla dokonce ani přímo podřízena Adolfu Hitlerovi. Jejím hlavním úkolem bylo podporovat mužskou nadřazenost, radosti domácího života a význam těhotenství žen pro říši. Na konci války utekla z Berlína a po krátkém zadržení v sovětském zajateckém táboře opět uprchla. Žila pak tři roky s manželem pod krycími jmény, než byli oba v únoru 1948 zatčeni. Po propuštění z vězení v roce 1953 žila až do své smrti v Bebenhausenu.
Elfriede Wnuková, narozená 15.02.1916, zemřela 16.08.1999. Byla ošetřovatelkou Německého červeného kříže (DRK) v rámci armádních složek. Pracovala po celou válku v nemocnicích v Německu a v polních lazaretech různých bojišť. Ve 26 letech při sovětském leteckém útoku byla těžce zraněná leteckou střepinou a musela jí být amputována noha. V září 1942 byla jako jedna z nemnoha německých žen vyznamenána Železným křížem za statečnost za příkladné chování a péči o pacienty v průběhu přímého útoku Rudé armády na německé pozice.
Hanna Reitsch, narozená 29.03.1912, zemřela 24.08.1979. Šlo o německou zkušební pilotku. Vynikala jako sportovní letec kluzáků, v roce 1934 se účastnila výzkumné expedice do Jižní Ameriky. V letech 1943-1944 se podílela na zkouškách pilotované verze raketové pumy V-1. Patřila mezi oblíbenkyně Adolfa Hitlera, který ji vyznamenal Železným křížem. V dubnu 1945 se jí podařilo uniknout z obleženého Hitlerova bunkru, než ji zadrželi spojenečtí vojáci. Byla držitelkou řady ženských leteckých rekordů, ten poslední získala v 65 letech.
Irma Grese, narozená 7.10.1923, byla popravena 13.12.1945. Nějaký čas pracovala jako asistentka zdravotní sestry v sanatoriu. V roce 1942 vstoupila do SS a stala se dozorkyní v několika koncentračních táborech Ravensbrück, Osvětim, Bergen-Belsen. Koncem roku 1943 byla jmenována ve dvaceti letech do funkce SS-Oberaufseherin - hlavní dozorkyně tábora Birkenau. Mlátila ženy k smrti, mučila psy hladem a pak je štvala na vězně, které osobně střílela. Stovky lidí poslala do plynové komory. Jejím posledním slovem před oběšením bylo "Rychleji".
Stejně jako v Sovětském svazu, tak i v Německu, byly ženy zneužívány k různým formám propagandy. Většina z nich v Německu trpěla válkou, o tom nemůže být pochyb. To nejhorší je čekalo těsně po ní. Udává se, že téměř 2 000 000 německých žen bylo znásilněno, jen v samotném Berlíně jich bylo asi 100 000. Na tom se podílela zejména Rudá armáda a taky, i když v daleko menší míře, vojáci ostatních spojeneckých jednotek. Strádání žen za II. světové války, ať už v Sovětském svazu nebo Německu, bylo strašlivé a poznamenalo různými traumaty celou generaci.
Zdroje:
Web Záhady a zajímavosti
http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=483:sest-mytu-o-treti-risi&catid=4:historie&Itemid=7
Web Nový prostor
http://www.novyprostor.cz/clanky/393/neonacistky-a-zeny-treti-rise.html
Web Druhá světová válka
http://www.druhasvetova.mzf.cz/?p=armada/nemecka/Zenske_pomocne_sbory_a_osetrovatelky_v_nemecke_armade
