Relaxační techniky zaženou stres

   Není pochyb o tom, že jedním z největších problémů dnešní uspěchané doby je stres. Působí negativně na psychiku a je příčinou řady fyzických nemocí. Lze ho prý zahnat do kouta relaxačními technikami.

   Drtivá většina populace ve vyspělém civilizačním světě trpí stresem. Podle mého názoru tohoto ničitele lidského zdraví lze zlikvidovat pozitivními pocity štěstí. Údajně nejšťastnější lidé pod sluncem se nachází na souostroví Vanuatu východně od Austrálie. Výraznou roli zde hraje příroda, místní klima, strava a relativně vysoká negramotnost. Příliš o tom přesvědčený nejsem, nedokážu si představit, že bych byl šťastný bez řady věcí potřebných k životu, jako jsou třeba chytrý telefon, kavárny a značkové obchody nebo hamburgry.  Líbí se mi jen ta negramotnost, člověk pak neví, co by měl komu závidět, což s dobrou náladou jistě souvisí. 

   Nedokážu to pochopit. Vypadá to, že všechny ty výzkumy o stresu nám chtějí říci, že chudý domorodec na nějakém ostrově je šťastnější, než člověk co žije v úžasně technicky vyspělé demokratické společnosti spravované zodpovědnou státní administrativou. Zavalen přívalem informací o jeho účincích usuzuji, že hrozí i mě osobně a musím se mu bránit. Zjistit si relaxační techniky je maličkost, tak honem, honem, ať je všechny stihnu vyzkoušet. Musím ale spěchat, protože není čas, přátelé na sociálních sítích čekají. A ještě předtím odpovědět na všechny SMS a vyřídit chytrým telefonem pár e-mailů do práce.

   Základem je výběr relaxační hudby, která je pro uklidnění duše tím nejdůležitějším. Najít ji v počítači na internetu je otázkou několika minut. Daří se mi objevit šumění moře s křikem racků a pískáním delfínů, je u toho jen poznámka, že je určena pro sladké usínání. Vida, nemusím ani do Vanuatu. Už se usmívám a doufám, že za chvíli ucítím ten okouzlující pocit štěstí. Pouštím si přehrávání a účinek se projevuje asi do minuty, upadám do spánku. Pozitivní výsledek se však nestačí projevit, budí mě vyděšená manželka, zvedám hlavu a při pohledu do zrcadla zjišťuji, že mám na čele obtištěnu většinu písmenek klávesnice. 

   Dalším pokusem je relaxační chvilka v práci. Rothschild ji aplikoval formou půl hodiny odpoledního spánku a byl jako rybička. Dotážu se nadřízeného, zda bych, jako onen finanční magnát, mohl do našeho open space umístit svůj otoman z domova. Šéf však na mě křičí, zvláště když hned zkouším novou metodu. Sedám si na židli, mám zavřené oči, zhluboka se nadechuji a vydechuji a napínám a uvolňuji svaly. Při práci s břišním a hýžďovým svalstvem však dojde k situaci, kterou v návodech nepopisují, a s výdechem ze mě prudce odchází větry se silným zvukovým doprovodem. Po tomto uvolnění dochází k okamžité a neorganizované hromadné evakuaci všech zaměstnanců na patře.

   Poslední pokus najít klid a mír v duši hodlám absolvovat již jen v přírodě. Zlehka se obléknu a vyrážím. Po příchodu do lesa zjišťuji, že to bude asi ono. Stojím na jeho okraji pod košatým dubem, v jehož větvích se prohání lehký větřík, nad hlavou mi svítí hřejivé sluníčko, vnímám všechny zvuky v okolí. Slyším šustění trávy, výkřik káněte, šumění deště. Zvuky jako na internetu, tady ale nejsem ve virtuální realitě. Začínají padat kapky a nejdříve mi jemně a příjemně hladí tvář. Za chvíli však zahřmí a začne lít jako z konve, prchám proto potupně do krmelce a zahrabávám se do sena. Domů dorážím naštvaný, promáčený a nachlazený.

   Přemýšlím nad tím, zda naši předci zažívali stresy. Určitě ano, ale jiné a o dost drastičtější. Pomíjím teď případy, kdy se dnes někdo pod tlak dostane z důvodu jeho složité životní situace nebo nemoci. Jinak máme ale většinou nesrovnatelně lepší podmínky k životu než dříve. Má to háček v tom, že chceme vždy jen to nejlepší i za cenu vlastního zdraví nebo svědomí. Nedokážeme se spokojit s tím, co už máme, nebo se marně snažíme stihnout všechny ty věci a lákadla okolo nás, kterých je tolik. Zkrátka nechováme se k životu se skromností a pokorou a častou příčinou stresu jsme my sami. Proto se obávám, že nám žádná relaxační technika výrazně nepomůže. Ani taková u které ze sebe hlasitě vyženeme zaražené větry.         

Zdroje:

Lidé a země, zeměpisný a cestopisný měsíčník

http://www.lideazeme.cz/clanek/nejstastnejsi-lidi-pod-sluncem

Wikipedie, otevřená encyklopedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vanuatu

Autor: Jan Šik | středa 29.10.2014 20:27 | karma článku: 13,90 | přečteno: 432x