Ve středověku Židé nebyli v Evropě nikdy v oblibě. Žili si své životy vždy stranou od ostatních národností i náboženství. Byli však užiteční a bohatí. Tvrdě za to zaplatili.
Ve středověku se řada židovských komunit usadila v bohatých městech, jako byl například Kolín, Worms, Špýr nebo Mohuč. Židé měli na jejich ekonomickém vzestupu významný podíl. I dnes je známe jako vynikající obchodníky, což tehdy platilo rovněž. Zabývali se lichvou, kterou církev křesťanům zakazovala. Jenže na druhou stranu i ona potřebovala bankéře a obchodníky. Židé se tak stali neoblíbeným, ale užitečným národem. Všichni je proto trpěli a bouře, která se nad nimi snesla byla nečekaná a ohromující.
Křížových výprav se převážně účastnili lidé chudí a nevzdělaní, kteří nikdy neopustili vesnice, ve kterých žili. Po cestě do Svaté země se setkávali s bohatstvím. Tento pojem je potřeba brát jako relativní, ve srovnání s dnešními měřítky je to směšné. Přesto nemajetní, špinaví lidé v otrhaných hadrech najednou viděli krásné a čisté oblečení které neznali, dostatek jídla, který je ohromoval a domy, o kterých se jim nezdálo ani v jejich nejkrásnějších snech. Děje se to vždy v lidské historii. Takováto setkání s novou realitou vyvolávají závist. A odtud je jen krůček k nenávisti.
Přesně se neví, kdo s tím začal. Možná Petr Poustevník, který sebou všude vozil velkou truhlu s penězi, po kterých patrně toužil stejně jako po moci. Možná vévoda Godefroi z Bouillonu, kterému půjčili kolínští a mohučští Židé tisíc stříbrných mincí za příslib, že je nechá na pokoji a mu se prostě zachtělo dalších. Těžko říci, kdo stál za činem hraběte Emericha z Leisingenu. Dotyčný napadl 3. května 1096 ve Špýru se svými muži židovskou komunitu. Tucet jich zabil a jedna mladá Židovka raději spáchala sebevraždu, než aby byla znásilněna. Odstartovalo to výbuch antisemitského násilí.
O 14 dní později pochodoval hrabě Emerich do Wormsu a k němu se přidal dav chudých vesničanů a obyvatel města. Wormský biskup poskytl Židům azyl ve svém klášteře, ale přes jeho zděšené protesty Emerich s lůzou povraždil 500 židovských mužů, žen a dětí. Biskup sám si život zachránil jen včasným útěkem, Za dalších pět dní hrabě dorazil k Mohuči. Tamní Židé mu předali 7 liber zlata. Emerich je přijal a následující den všechny Židy ve městě, asi tisícovku, pobil. Ušetřil jenom několik z nich, kteří se zřekli své víry.
V čele další výpravy stál jaksi kněz Volkmar, údajně z Čech, o kterém se moc neví. Když dorazil do Prahy, začal masakrovat každého Žida, kterého potkal. Pak se vydal do Maďarska, kde se snažil o totéž, ale místní král Koloman Volkmarovu výpravu rozprášil tak, že o samotném knězi již nebylo nikdy slyšet. Další kněz Gottschalk se svou výpravou z Lotrinska po příchodu do Maďarska slíbil, že se jeho lidé budou chovat slušně, ale hned v první vesnici nabodl malého chlapce na špičatý kůl a král Koloman rozprášil jeho výpravu stejně jako tu Volkmarovu.
Zbyl už jen hrabě Emerich se svými Němci, ale tomu maďarský král vstup do země zakázal, protože mu došla trpělivost. Emericha však zákaz neodradil. Během šesti týdnů, kdy se mu nepodařilo dobýt most přes řeku, která se táhla kolem hranice, postavil svůj vlastní a přešel na druhý břeh. Místní maďarská posádka jeho křižáky rozprášila nebo zajala, hrabě sám utekl. Tak skončil tehdejší pogrom Židů, který stál asi 5 000 jejich životů. První křížová výprava do Svaté země pokračovala a nechala tuto smutnou epizodu za sebou.
Konec série Počátky křížových výprav
Zdroje:
Kniha Křížové výpravy, autor Antony Bridge
Web Wikipedie.cz, "Křížové výpravy", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy
Web Wikipedie.cz, "Středověk", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk
Web Wikipedie.cz, "Byzantská říše", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e
Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 1/2", odkaz:
Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 2/2", odkaz:
Web Youtube.cz, "Svatá válka 2", odkaz:
