Dva velké náboženské proudy se prolínají v historii válek o Svatou zemi. Oba hrají důležitou roli i v dnešním světě. Jeden z nich je Islám.
V roce 610 n.l. bylo mocenské ústředí muslimského světa v Damašku, ale původ Islámu je nutný hledat v Mekce. Všechno začalo tím, že na Arabský poloostrov dopadl meteorit. Jeho objev byl považován za boží znamení a inspirací pro založení Mekky jako cíle poutníků. Zde muslimové uctívali meteorit a Alláha. Mekka se tak stala významným duchovním centrem, v němž vznikl Islám. Kolem jeho zrodu se objevila řada příběhů, v nichž hlavní roli hrál prorok Mohamed. A ten hovořil o nastolení jediného pravého boha.
A také Džihádu, t.j. náboženské povinnosti muslimů usilovat o obranu a rozšiřování Islámu ve vlastním srdci i ve světě. Mohamed tvrdil, že je ve spojení s nebeskými bytostmi. Neuměl číst, ani psát, šířil proto své názory formou mluveného slova. Stanovil pět základních povinností každého muslima. Přijetí pravého jediného boha, denní modlitba, dobročinné dary, půst a vykonání pouti do Mekky. Mohamedovo volání po zákazu uctívání více bohů však vyvolávalo místním ekonomické potíže a ti ho z Mekky roku 622 n.l. vyhnali. Přemístil se do města Jathrib, dnešní Medíny.
Odtud organizoval násilné střety, až v roce 630 n.l. Mekku ovládl. Mohamed se část svého života osobně podílel na desítce bitev a násilných způsobech boje, čímž ovlivnil charakter Islámu. Stejně jako další věci v tomto náboženství, i válka v něm má přísná pravidla. Například ženy a děti nesměly být zabíjeny, avšak mohly být prodávány do otroctví. Nebo jedna pětina z kořisti měla připadnout nejen Alláhovi, ale i sirotkům či chudým. Islámská říše se postupně rozšířila do Palestiny, Sýrie, Mezopotámie, Persie, Egypta, Severní Afriky a Španělska, až ke hranicím Indie a Uzbekistánu.
V roce 638 n.l. byl muslimskými vojsky chalífa Umara II. dobyt Jeruzalém a poraženi křesťanští Byzantinci. Poté muslimové obsadili Egypt a Severní Afriku. V létě roku 711 n.l. se maurské oddíly v počtu dvanácti tisíc mužů vylodily ve Španělsku. Maurové byli muslimové pocházející ze severní Afriky, převážně arabského původu, obecně popisováni jako Saracéni. Později šlo o středověký výraz pro Turka nebo Araba. Maurové během osmi let dobyli většinu Pyrenejského poloostrova, až poté v roce 732 n.l. jejich vojska, pod vedením emíra Abd ar-Rahmána, dorazila k městu Tours.
To se nacházelo na území Franské říše, která se rozkládala na dnešních územích Francie, Německa, Nizozemska, Belgie a Švýcarska. Hlavní náboženskou vírou Franské říše bylo křesťanství a v Tours bylo umístěno jedno z jeho duchovních center. V bitvě u jmenovaného města významný šlechtic Karel Martell, přezdívaný "Kladivo", porazil muslimská vojska arabského chalífátu. Muslimskou invazi do Evropy se tak Frankům podařilo zastavit.
Mohamed položil základ pro náboženství, které má dnes skoro 2 miliardy příznivců a jde o druhý nejsilnější náboženský směr, hned po křesťanství. Hadždž - pouť do Mekky vykoná ročně přes dva milióny věřících. Již tehdy měl muslimský svět ohromnou sílu. A tak došlo k pozoruhodné skutečnosti. Do té doby rozhádaný křesťanský svět se začal sjednocovat, pouze však pro účel boje proti muslimům, pro ostatní případy to neplatilo. Přesto je zajímavé, že např. na Pyrenejském poloostrově se pod pozdější nadvládou Maurů rozvíjela kultura a náboženská tolerance.
Muslimové, křesťané a Židé zde žili pospolu a vytvářeli ekonomické i kulturní bohatství. Výsledky jejich spolupráce se projevovaly v rozvoji vědy, zejména v lékařství. Muslimský svět byl v té době ovlivněn židovskou, řeckou a perskou kulturou. Podobným způsobem se rozvíjel irácký Bagdád, ve kterém se hovořilo desítkami jazyků. Historici považují toto období za zlatý věk Islámu, který trval několik dalších století. V roce 1055 vstoupili do Bagdádu Seldžučtí Turci, původně kmen nomádských pastevců ze středoasijských stepí, který se obrátil na Islám. 19. srpna 1071 v bitvě u Mantizkertu v dnešním východním Turecku, porazili byzantskou armádu na hlavu a uzavřeli cestu poutníkům do Svaté země.
Příště: Počátky křížových výprav: Křesťanství
Zdroje:
Kniha Křížové výpravy, autor Antony Bridge
Web Wikipedie.cz, "Křížové výpravy", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy
Web Wikipedie.cz, "Středověk", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk
Web Wikipedie.cz, "Jeruzalém", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeruzal%C3%A9m
Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 1/2", odkaz:
Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 2/2", odkaz:
Web Youtube.cz, "Svatá válka 1", odkaz:
